Piece Roelofs - Pieke Roelofs

Piece Roelofs
narozenýListopad 1989 (věk 31)
Heerlen, Limburg, Holandsko
Národnostholandský
obsazeníFotograf

aktivista

informátor
webová stránkahttp://photoandgrime.com

Piece Roelofs je holandský aktivista, fotograf a informátor. [1][2][3] V roce 2019 Roelofs úspěšně vypátrala místo podezřelého z jejího vlastního případu znásilnění, který byl předtím policie neobratný.[4]

V roce 2020 založila Stichting Cassandra, a nadace která hájí zájmy obětí sexuálního a psychického násilí.

Život a aktivismus

Roelofs byl až do konce roku 2016 umělcem, který pravidelně spolupracoval s dalšími kreativními lidmi. Po spolupráci s britským youtuberem byl Roelofs v listopadu 2016 hospitalizován pro akutní stresová porucha, posttraumatická stresová porucha, deprese a sebevražedné myšlenky. Během své 7měsíční hospitalizace začala Roelofs vystupovat proti svému bývalému pracovnímu partnerovi, kterého uvedla jako použitého Reddit rozmazat její jméno. Roelofs uvedl, že Youtuber ji napadl a znásilnil v říjnu 2016, začal se jí vyhrožovat v období od listopadu do prosince 2016, a následně ji „vydíral“, aby odešla z nemocnice, aby si s ním promluvila, zatímco byla omámená předepsanými léky, a že ji znásilnil zatímco s ním nemohla bojovat. Jeden z předepsaných léků, které brala, byl Xanax, benzodiazepin a dobře známý droga na znásilnění. V únoru 2020 deník Algemeen Dagblad potvrdila, že v letech 2016 až 2017 provedla Roelofs 6 návštěv na třech různých policejních stanicích před přijetím trestního oznámení. Když byla Roelofs propuštěna z nemocnice, vzdala se kariéry mezinárodní fotografky, aby se zaměřila na její uzdravení, duševní zdraví a boj proti znásilnění.[5]

Dne 25. září 2018 holandské noviny De Limburger zveřejnila rozhovor s Roelofs, ve kterém kritizovala nizozemskou policii za to, jak řešila vyšetřování jejího případu znásilnění z roku 2016 týkajícího se jejího bývalého pracovního partnera. Roelofs uvedl, že „selhání policie“ v případě dalo „násilníkům kartu zdarma“. Její právník Richard Korver souhlasil, že případ nebyl vyšetřen, a zahájil postup „článku 12 Sv“, aby Roelofs přinutil Úřad státního zastupitelství k vyšetřování a stíhání podezřelého.[6][7]

Od Roelofsovy první kritiky policie v médiích začalo nizozemské ministerstvo spravedlnosti a bezpečnosti sledovat její chování online. Roelofs to dokázala zveřejněním statistik Google Analytics na svém blogu photoandgrime.com. Nizozemská vláda najde blog Roelofs prostřednictvím svého profilu na Facebooku, YouTube, Twitteru a Gofundme a sleduje její online zvyky od 25. září 2018, v den, kdy vyšel první článek, kde Roelofs kritizoval vládu.[8]

V prosinci 2018 Roelofsův právník - významný právník obětí Richard Korver, který se jejího případu ujal pro-deo - uvedl v rozhovoru s RTL Nieuws odkazoval se na případ znásilnění Roelofse, který podle jeho názoru „policie skládala chyby za chybami“ a na kterou Roelofs mluvil „odrazujícím způsobem ze strany policie“ a že „nebylo provedeno téměř žádné vyšetřování“. Korver zmínila, že Roelofs v případě provedla vlastní vyšetřování a že policie „ani nezačala vyšetřovat“. Umění. 12 Sv. Soudní jednání bylo vynuceno za zavřenými dveřmi, proti vůli Roelofs a jejího právníka. Roelofs novinářům řekl, že zejména kvůli selhání policie by soudní jednání mělo být veřejné a mělo by se usilovat o otevření článku 12 případů Sv.[9]

V červnu 2019 Roelofs hovořil s Washington Post o smrti Noa Pothoven a nizozemský systém duševního zdraví a léčba psychiatrických pacientů, zdůraznění toho, jak časté bylo propuštění hospitalizovaných pacientů příliš brzy, stejně jako špatné zacházení s hospitalizovanými drženými v izolaci.[10]

V červenci 2019 Roelofs veřejně podpořil 3 oběti v trestním řízení, které všechny podaly stížnosti na stejného podezřelého.[11]

Roelofs se zúčastnil soudního jednání ve své trestní věci a napsal názorový článek v De Gelderlander kde popsala dopad na oběti případu a označila jednu oběť za „Jane Gelderland“ (Gelderland s odkazem na provincii, kde k případu došlo), veřejně kritizovala nizozemskou vládu za jejich nedbalost při ochraně obětí znásilnění, přičemž zmínila statistiky v Nizozemsku týkající se násilí na ženách.[12]

V únoru 2020 zveřejnilo 10 nizozemských novin rekonstrukci případu znásilnění Roelofs týkajícího se jejího bývalého pracovního partnera. Vyšetřování vedla novinářka Tonny van der Mee z Algemeen Dagblad.[13] Bylo zmíněno, že Roelofs je autista a kvůli PTSD potřebuje průběžnou léčbu a terapii. Rekonstrukce prokázala, že nizozemská policie týrala s Roelofs špatně, porušila zákon, nikdy nevyslechla svědky, nemohla najít podezřelého a že Roelofs nakonec vypátrala podezřelého u policie poté, co jim nizozemský soud nařídil, aby ho našli. Novinář van der Mee diskutoval v De Ochtend Show ten politik Kathalijne Buitenweg kladené otázky v Nizozemská sněmovna reprezentantů po rekonstrukci případu a léčbě Roelofů.[14][15][16]

Roelofs získala podporu veřejnosti od herečky Rosanna Arquette, mezi ostatními.[17]

V srpnu a září 2020 bývalý nizozemský dozorce a informátor Huig Plug[18] veřejně podporoval Roelofs na Twitteru v sérii tweetů adresovaných nizozemskou státní zastupitelství.[19][20]

#filmzedan Protest

V říjnu 2020 zveřejnilo několik místních aktivistických skupin název nadcházejícího protestu „March for Justice #filmzedan“ na podporu obětí znásilnění. Hashtag dříve používal Roelofs na Twitteru, také v anglickém překladu: #startfilmingthem. Web podporující tento protest uvedl, že #filmzedan nebyl jen protestem, ale také názvem krátkého dokumentu.[21] Jeden z aktivistů označil Roelofse za „informátora“ stojícího za dokumentem.[22]

Viz také

Reference

  1. ^ „Aangifte tegen YouTuber leidt aanvankelijk tot niets: 'De politie heeft mijn zaak verneukt'". De Limburger (v holandštině). Citováno 5. prosince 2020.
  2. ^ „Een écht internationale Vrouwendag-mars“. De Limburger (v holandštině). Citováno 6. prosince 2020.
  3. ^ "'„Maska pro spravedlnost“ Vrijthof v Maastrichtu “. De Limburger (v holandštině). Citováno 5. prosince 2020.
  4. ^ „Pieke was slachtoffer van verkrachting: 'De politie heeft mijn zaak verneukt'". De Stentor (v holandštině). Citováno 25. října 2020.
  5. ^ „Pieke was slachtoffer van verkrachting: 'De politie heeft mijn zaak verneukt'". Tubantia (v holandštině). Citováno 24. října 2020.
  6. ^ „Verkrachting leidt zelden tot strafzaak“. De Limburger (v holandštině). Citováno 24. října 2020.
  7. ^ „Hoe volhardend moet je zijn jako slachtoffer van verkrachting?“. De Limburger (v holandštině). Citováno 24. října 2020.
  8. ^ „Záloha obrázku na Twitteru“. Archivovány od originál dne 23. října 2020. Citováno 24. října 2020.
  9. ^ „Vrouw vraagt ​​hof om ex-vriend te vervolgen voor verkrachting“ (v holandštině). RTL Nieuws. Citováno 24. října 2020.
  10. ^ „Její smrt se dostala do titulků. Místo toho bychom se měli poučit z jejího života.“. The Washington Post. Citováno 24. října 2020.
  11. ^ „OM:‚ Muž (23) uit Ochten verkrachtte drie vriendinnen'". de Gelderlander (v holandštině). Citováno 24. října 2020.
  12. ^ „Overheid, steun de zedenslachtoffers beter“ (v holandštině). Citováno 24. října 2020.
  13. ^ „Pieke was slachtoffer van verkrachting: 'De politie heeft mijn zaak verneukt'". Algemeen Dagblad (v holandštině). Citováno 24. října 2020.
  14. ^ „Zelden rechtszaak na verkrachting“. Algemeen Dagblad (v holandštině). Citováno 24. října 2020.
  15. ^ „De overheid kan niet zeggen dat ze geen tijd heeft voor verkrachtingszaken“. Algemeen Dagblad (v holandštině). Citováno 24. října 2020.
  16. ^ „Verkrachtingszaken komen zelden voor de rechter“ (v holandštině). Eva Jinek.
  17. ^ „Rosanna Arquette na Twitteru“. Archivovány od originál dne 25. října 2020. Citováno 24. října 2020.
  18. ^ „Wat speelt er binnen de gevangenismuren? Klokkenluider doet een boekje open“. Algemeen Dagblad (v holandštině).
  19. ^ „Huig Plug, tweet 29. srpna 2020“ (v holandštině). Archivovány od originál dne 28. října 2020.
  20. ^ „Huig Plug, tweet 7. září 2020“ (v holandštině). Archivovány od originál dne 28. října 2020.
  21. ^ „#filmzedan“ (v holandštině). Citováno 24. října 2020.
  22. ^ „March for Justice #filmzedan - tisková zpráva“ (Tisková zpráva). Citováno 24. října 2020.

externí odkazy