Petrus Opmeer - Petrus Opmeer

Petrus Opmeer (1526–1594) byl nizozemský katolický historik a kontroverzista. Podle jeho životopisce Valerius Andreas „Opmeer byl přítelem„ malířů, sochařů a architektů “, včetně Maarten van Heemskerck, Pieter Aertsen, Willem Danielsz van Tetrode, Frans Floris, Antonis Mor a Philip Galle.[1]

Život

Petrus se narodil v Amsterdamu dne 13. září 1526, syn Pietera van Opmeera a Marie van Akersloot. Po celý svůj život projevoval velkou lásku k učení a měl rodinné zdroje, aby mohl sledovat své zájmy. Zpočátku byl vzděláván v Amsterodamu ve škole, kterou provozoval Alard van Amsterdam a Nicolaas Cannius, strávil čas v Leuven a šel do Tournai učit se francouzsky a matematiku. V 19 letech se oženil se Sophií Sasboutovou a šel do Delft studovat řečtinu s Petrusem Reseniem, rektorem Latinská škola. Studoval občanské a kanonické právo na Univerzita v Lovani když Holandská vzpoura vypukla a vedla ho k přechodu na teologii.

Po vraždě Cornelis Musius, Opmeer nabídl své služby Army of Flanders, a byl jmenován tajemníkem Rady války od Francisco de Valdez. Po Obležení Leiden on se vrátil do rodného Amsterdamu, dokud město nebylo ztraceno povstalci v roce 1578 a katolická bohoslužba byla zakázána. Poté se přestěhoval do Delftu a žil tam po zbytek svého života, zemřel 4. listopadu 1594 a byl pohřben v Oude Kerku. Jeho syn Petrus Opmeer mladší vydal řadu svých spisů posmrtně.[2]

Spisy

  • Vincent z Lérins, Een seer schoon boecxken voor die outheijt ende waerheijt des gemeene christen gheloofs, teghens die Godloose niewicheijden olše ketterijen, přeložil Petrus Opmeer (Haarlem, 1561)
  • Officium Missae apud Ecclesiam tempori quatuor primorum conciliorum generalium v ​​usu fuisse historica Assertio (Antverpy, Plantin Press pro Simon Pauli z Delftu, 1570)
  • Responsio ad VIII articulos, a Leone Empacio, adversus Assertionem suam propositos (Antverpy, Plantin Press, 1570)
  • Opus chronographicum orbis universi a mundi exordio usque ad annum 1611, svazek 1 (Antverpy, 1611). Druhý díl byl dílem Laurentius Beyerlinck.
  • Historia Martyrum Batavicorum sive Defection je fide Maiorum Hollandiae initia (Kolín nad Rýnem, 1625)
    • Martelaarsboek, ofte historie der Hollantsche martelaren, welken in het christen catholyk geloof en godsdienst, soo ten tijde van de woeste heidenen, als der Hervormde nieugesinden seer wreed sijn omgebragt (3 vols., Antwerp, 1700-1702)

Reference

  1. ^ Ilja M. Veldman (1974). „Maarten van Heemskerck a Hadrianus Junius: vztah mezi malířem a humanistou“. V C. Broos; J.P.Fededt; P. Hecht; E. De Jongh; G. Schwartz; E. Taverne (eds.). Nizozemsko Quarterly for the History of Art. 7. Springer. p. 36. ISBN  978-94-015-3267-9.
  2. ^ A. J. van der Aa, Biografisch Woordenboek der Nederlanden 14 (Haarlem, 1867), 182-185.