Peder Brønnum Scavenius - Peder Brønnum Scavenius

Peder Brønnum Scavenius
Peder Brønnum Scavenius 1869 od Obermann.jpg
narozený(1795-01-06)6. ledna 1795
Kodaň, Dánsko
Zemřel4. prosince 1868(1868-12-04) (ve věku 73)
Gjorslev, Dánsko
Národnostdánština
obsazeníVlastník půdy a politik
OceněníVelitel Dannebrog

Peder Brønnum Scavenius (6. ledna 1795 - 4. prosince 1868) byl a dánština vlastník půdy a politik. Byl majitelem Gjorslev na Poloostrov Stevns, Klintholm na Møn a Petersgaard v Vordingborg. Byl také zapojen do politiky a královským jmenováním členem Dánské ústavodárné shromáždění.

Časný život a kariéra

Scavenius se narodil 6. ledna 1795 v Kodaň, nejstarší syn Jacob Brønnum Scavenius a Karine L. Debes. Jeho otec koupil Gjorslev, Erikstrup a Søholm na Stevns z rodiny Lindencrone v roce 1793 poté, co strávili 14 let ve službách thwe Dánská asijská společnost v Bengálsku.[1] Peder Brønnum Scavenius získal právnický titul (cand.jur.) V roce 1816 a poté pracoval pro státní pokladnu až do roku 1834.[2]

Majetek a tituly

Scaveniusův znak

Scavenius zdědil Gjorslev a další majetky dál Stevns po matčině smrti v roce 1825. Koupil Klintholm Manor na Møn od svého mladšího bratra v roce 1926. Koupil Petersgaard v [[Vordingborg []] v roce 1864.[3]

Byl jmenován jako Kammerjunker v roce 1818 a komorník (Kammerherre) v roce 1840. Byl povýšen do šlechtického stavu v roce 1943. Byl jmenován Rytíř v pořadí Dannebrog v roce 1945 a velitel v Řádu Dannebrog v roce 1854.[2]

Politika a veřejné úřady

Scavenius byl v červnu 1837 zvolen jako jeden z 15 členů správní rady výboru, který pracoval na vytvoření Muzeum Thorvaldsen v Kodani.[4] Byl na chvíli prezidentem Præstø Amts Landøkonomiske Forening a členem rady kraje v Præstø v letech 1842–54. Podněcoval stavbu Přístav Rødvig 9. V letech 1835–48 byl členem Ústavodárného shromáždění Roskilde (Roskilde Stænderforsamling) a později byl králem jmenován Dánské shromáždění v letech 1848–49. Byl obhájcem práv majitelů nemovitostí a obhajoval model, který přeměnil pouze polovinu všech vlastnických práv na vlastníky, zatímco druhá polovina by měla zůstat ve volném vlastnictví vlastníků nemovitostí. Postavil se proti myšlence svobodné ústavy a argumentoval ve prospěch zachování kongeloven v pozměněné podobě a popisující postavení krále v nové ústavě jako „automat ... [...] ... vyzdobenou Loutku, která by mohla být pro slavnostní příležitosti vystavena v Průvodech pro pobavení veřejnosti“. Scaveniusův návrh podpořilo pouze šest hlasů. Nebyl zvolen za nového rigsdag ale byl jmenován pro rigsrådet králem v letech 1854–59. Byl jedním ze zakladatelů říjnové asociace v roce 1865.[2]

Osobní život

Scavenius se oženil s Charlotte Sophie Meincke (8. Prosince 1811 - 24. Června 1872) dne 12. Května 1837 v Kostel Panny Marie v Kodani. Byla dcerou vojenského žalobce Carla Henrika Lydiuse Meinckeho (1787–1862) a Anny Elisabeth Dorothea Falckové (1784–1863). Byl otcem Jacoba Scavenia (1838–1915).[2]

Scavenius byl amatérský astronom a majitel rozsáhlé sbírky map a knih. Zemřel 4. prosince 1868 a je pohřben na Hřbitov Holtug.[5]

Jeho nejstarší syn Jacob Scavenius zdědil Ghorslev, jeho druhý syn Carl Scavenius zdědil Klintholm a nejmladší syn zdědil Petersgaard. Klintholm je stále ve vlastnictví rodiny.

Reference

  1. ^ „Jacob Scavenius“. Dansk Biografisk Leksikonk (v dánštině). Citováno 7. února 2018.
  2. ^ A b C d „P.B. Scavenius“. Dansk Biografisk Leksikon (v dánštině). Citováno 26. února 2020.
  3. ^ „Petersgaard - ejerhistorie“. danskeherregaarde.dk (v dánštině). Citováno 26. února 2020.
  4. ^ "Komitent pro Oprettelsen af ​​Thorvaldsens Museum" (v dánštině). Thorvaldsensovo muzeum. Citováno 24. února 2020.
  5. ^ „Peter Brønnum Scavenius“. gravsted.dk (v dánštině). Citováno 26. února 2020.

externí odkazy