Peder Benzon (1684-1735) - Peder Benzon (1684-1735)

Peder Benzon (26. července 1684 - po 13. květnu 1735) byl a dánština vlastník půdy a soudce Nejvyššího soudu. Byl vlastníkem sedmi panství Zéland v době jeho smrti v roce 1735.[1]

Časný život

Bentzon se narodil v Kodaň, syn sekretáře dánského kancléřství Nielse Benzona a Else Pedersdatter Scavenius. Byl bratrem Jacoba a Lars Benzon. Navštěvoval Rytířskou akademii od roku 1699.[2][3][4]

Kariéra

Benzon byl jmenován soudcem nejprve na Hofrettenu v roce 1710 a jako soudce Nejvyššího soudu od roku 1712. Z Nejvyššího soudu byl vyloučen dne 13. května 11735.

Vlastnictví

Bentzon zakoupen Hagestedgaard v roce 1711.[5] Získal Gjeddesdal od svého bratra Larse Benzona v roce 1714 a v následujícím roce mu Hagestedgaard prodal. Získal Tryggevælde a Alslevgård v roce 1716, ale postoupil panství králi Frederick IV výměnou za Vibygård v roce 1718. Získal Aggersvold od svého bratra Jacoba Benzona v roce 1720, ale v roce 1723 jej postoupil Larsovi Benzonovi.

Byl také zakladatelem řady nových panství. On našel Benzonseje (nyní Risbyholm) v roce 1721 a panství Benzonslund (nyní Dønnerup), Benzonsdal a Gislingegård v roce 1730.

Osobní život

Bentzon se oženil s Annou Sophie Wissingovou (1692–1762) v roce 1709. Byl otcem důstojníka a statkáře vojenského důstojníka Christiana Benzona (1718–1801).[6]

Reference

  1. ^ Hans H. Worsøe; Nils G. Bartholdy. "Benzon". Dansk Biografisk Leksikon, Gyldendal. Citováno 1. dubna 2019.CS1 maint: více jmen: seznam autorů (odkaz)
  2. ^ „Hagestedgaard: Ejerhistorie“. finnholbek.dk. Citováno 3. září 2018.
  3. ^ Eiler Nystrøm. „Niels Benzon“. Dansk Biografisk Leksikon, Gyldendal. Citováno 1. dubna 2019.
  4. ^ Čt. Topsøe-Jensen. „Lars Benzon“. Dansk Biografisk Leksikon, Gyldendal. Citováno 1. dubna 2019.
  5. ^ „Hagestedgaard: Ejerhistorie“. danskeherregaarde.dk. Citováno 25. srpna 2018.
  6. ^ „Christian Benzon, 1718-1801“. Dansk biografisk Lexikon. Citováno 1. dubna 2019.