Pavao Špirančić - Pavao Špirančić
Pavao Špirančić | |
|---|---|
| Zákaz Chorvatska | |
| V kanceláři 1459–1463 | |
| Předcházet | Nikola Frankopan (mladší) |
| Uspěl | Emeric Zápolya |
| Osobní údaje | |
| narozený | C. 1400 Chorvatsko |
| Zemřel | 1463 |
| Manžel (y) | Margaréta |
Pavao Špirančić nebo Sperančić (asi 1400 - 1463) byl chorvatský šlechtic a Zákaz Chorvatska a Dalmácie od 1459 do 1463. Ve zdrojích je často zmiňován s přezdívkou Horvat. Byl jmenován jako Zákaz Chorvatska a Dalmácie podle Uherský král Matyáš Korvín.[1][2] S pomocí Pavao a Frankopanů se král Matthias pokusil upevnit svou moc v oblastech jižně od hory Velebit, kde Benátská republika a Osmanská říše představuje hrozbu.[2]
Životopis
Pavao Špirančić se narodil v první polovině 15. století v roce Chorvatsko který byl v té době pod vládou uherského krále. V roce 1459 byl jmenován Zákaz Chorvatska a Dalmácie maďarským králem Matyáš Korvín.[1][2] Špirančić se snažil získat podporu Benátská republika a udělat z nich spojence proti Osmanská říše což pro jeho území představovalo velkou hrozbu a Maďarské království. Jeho pokusy byly neúspěšné, hlavně kvůli jeho dobytí města Klis a okolní města a oblasti, což z něj činilo hrozbu pro Benátčany a některé další chorvatské šlechty, kteří tam měli svůj majetek.[2] Jako hrozbu ho vnímal i bosenský král, který šel k Benátčanům a prohlásil jej za nepřítele.[1] Byl znovu jmenován jako Zákaz Chorvatska a Dalmácie v roce 1463 spolu se Stjepanem III Frankopanem. Ve stejném roce sousední Království Bosna byl dobyt Osmanská říše. Poslední bosenský král Stephen Tomašević byl zabit a jeho žena Marija uprchla do chorvatského přímoří, kde byla zajata Pavao, který byl nepřítelem jejího manžela.[1][3] Jelikož Pavao nedostal pomoc od maďarského krále, byl nucen požádat Benátčany o pomoc. Později téhož roku byly jeho síly poraženy osmanskou armádou a byl zajat Osmany, kde zemřel v zajetí. Marija využila této příležitosti a uprchla k Benátčanům. Pavaova manželka Margareta byla v pramenech zmíněna v následujících letech jako „Banica“ nebo „Princezna Cetina a Klis“, ale v roce 1466 si Klis vzal chorvatský bán Ivan Thuz z Lak.[2]
Viz také
Reference
- ^ A b C d Klaić, Vjekoslav (1882). Poviest Bosne do propasti kraljevstva. Záhřeb, Chorvatsko: Dionička tiskara. 320, 322, 339. Citováno 4. března 2018.
- ^ A b C d E „Sperančić, Pavao“. Hrvatska enciklopedija. Leksikografski zavod Miroslav Krleža. Citováno 4. března 2018.
- ^ Bosanska srednjevjekovna država i suvremenost. Sarajevo: Fakulta politických věd v Sarajevu. 1996. Citováno 4. března 2018.
externí odkazy
- „Sperančić, Pavao“. Hrvatska enciklopedija. Leksikografski zavod Miroslav Krleža. Citováno 4. března 2018.
Literatura
- Klaić, Vjekoslav (1882). Poviest Bosne do propasti kraljevstva. Záhřeb, Chorvatsko: Dionička tiskara. 320, 322, 339. Citováno 4. března 2018.
- Bosanska srednjevjekovna država i suvremenost. Sarajevo: Fakulta politických věd v Sarajevu. 1996. Citováno 4. března 2018.