Paul Slevogt - Paul Slevogt

PaulSlevogt.jpg

Paul Slevogt (29. dubna 1596 - 22. června 1655) byl a Němec filolog a Aristotelský filozof.[1][2][3]

Životopis

Paul Slevogt se narodil v roce Possendorf, malé městečko ve středním jižním Německu, do kterého bylo nedávno, v roce 1994, zahrnuto Weimar.[2] On byl vzděláván na řadě škol v této oblasti a poté, v roce 1615, se zapsal do blízkého okolí Univerzita v Jeně. O pět let později se objevil s a Magisterský titul a okamžitě začal učit. V roce 1621 se přestěhoval do Braunschweig kde se stal „Konrektorem“ (volně, „zástupce vedoucího“) na městská střední škola ("Tělocvična"). Virtuozita, kterou projevil svým latinským veršem, mu získala potěšení a alespoň jednu důležitou cenu básníka. Po třech letech se nicméně přesunul zpět na jih k Univerzita v Jeně kde zůstal po zbytek své kariéry. V roce 1625 přijal profesuru v hebrejština a řecký.[1] Také mu byla nabídnuta profesorka na teologii, kterou odmítl. Přesto se zúčastnil Navštívení kostela z roku 1650.

Slevogt převzal svůj podíl administrativních povinností v Jeně, kde v různých obdobích působil jako děkan filozofické fakulty a také ve třech letních semestrech, v letech 1633, 1643 a znovu 1649 Rektor univerzity.[1]

Daniel Stahl, Jena profesor Logika a Metafyzika zemřel v květnu 1654. Slevogt dostal příležitost převzít tuto profesuru. Sám však utrpěl mrtvice v srpnu 1654 a poté, co nedokázal úplné uzdravení, zemřel po další mrtvici v červnu 1655. Jeho tělo bylo pohřbeno Svatý Michal, hlavní protestantský kostel v Jeně.[1][2]

Rodina

Paul Slevogt byl dvakrát ženatý. Jeho první manželství se konalo v Jena v roce 1627 a byla u Ursuly Freyerové (1608-1636)), dcery vedoucí Jeny syndic, Wolfgang Freyer (1578-1634)) a jeho manželka, rozená Ursula Hübner (1585-1612), která jako dcera bývalého starosty také pocházela z prominentní rodiny. Druhé manželství Paula Slevogta se konalo v roce 1640, také v Jena, a byla u Barbary Cathariny Ringlerové (1621-1695), dcery soudce.[4]

První manželství mělo za následek narození nejméně šesti dětí, z nichž nejméně tři přežily dospělost. Z druhého manželství vzniklo nejméně dalších šest dětí, z nichž čtyři přežily do dospělosti.[4]

Dvě z dětí z druhého manželství dosáhly míry notability:


Reference

  1. ^ A b C d „Slevogt: Paul S., aristotelischer Philosoph, geboren am 29. dubna 1596 zu Possendorf bei Weimar“. Allgemeine Deutsche Biographie. Historischen Kommission bei der Bayerischen Akademie der Wissenschaften (HiKo), München. 1892. str. 463–464. Citováno 20. června 2019.
  2. ^ A b C Johann Heinrich Zedler (překladač-vydavatel). „Slevogt, Paul, oder auch Schlevogt“. Grosses vollständiges Universal-Lexicon 1731-1754. Bayerische Staatsbibliothek, Mnichov. str. 49–51. Citováno 20. června 2019.
  3. ^ Johann Günther (1858). Paul Slevogt. Lebensskizzen der Professoren der Universität Jena seit 1558 bis 1858. p.178.
  4. ^ A b Margit Rambow (kompilátor) (28. srpna 2007). „Paul Slevogt“. Genealogie Rambow und Liesegang. Verein für Computergenealogie e. V., Köln. Citováno 20. června 2019.
  5. ^ „Slevogt: Johann Philipp S., Jurist, ist geb. am 27. Febr. 1649 als Sohn des Professors der griechischen und hebräischen Sprache Paul S. zu Jena“. Allgemeine Deutsche Biographie. Historischen Kommission bei der Bayerischen Akademie der Wissenschaften (HiKo), München. 1892. str. 463. Citováno 20. června 2019.
  6. ^ „Slevogt: Johann Adrian S., Professor der Anatomie, Chirurgie und Botanik zu Jena seit 1685“. Allgemeine Deutsche Biographie. Historischen Kommission bei der Bayerischen Akademie der Wissenschaften (HiKo), München. 1892. str. 463. Citováno 20. června 2019.