Paul Leverkühn - Paul Leverkühn - Wikipedia

Leverkühn v roce 1898

Paul Georg Heinrich Martin Reinhold Leverkühn (12. ledna 1867, Hannover, Německo - 5. prosince 1905, Sofie, Bulharsko) byl německý lékař a ornitolog.

Život

Leverkühn se narodil vládnímu radnímu Carlu Leverkühnovi a Louise, rozené Grisebachové, sestře Augusta Grisebacha. Právník August Leverkühn byl jeho bratr.

Leverkühn studoval v Hannoveru, aby dokončil lyceum, a rok studoval na gymnáziu v Clausthalu. Studoval medicínu na univerzitě v Kielu v letech 1886 až 1888, poté studoval dva roky ve Štrasburku a poté ve Freiburgu a Mnichově. Byl přijat do Dr.med. PhD. v Mnichově po složení zkoušky v únoru 1891. Krátce pracoval jako lékař, poté byl v červnu 1892 zaměstnán bulharským princem Ferdinandem I., aby udržoval nově vytvořenou zoo a přírodovědné muzeum v Sofii. Spolu s Carl Parrot (1867-1911) založil v roce 1889 v Bavorsku ornitologický studijní kroužek Karl Theodor Liebe (1828-1894) zpočátku vyjadřoval skepsi vůči skupině, později na něj udělala dojem. V mladém věku byl Leverkühn seznámen s Rudolfem Blasiem a jeho bratrem, stejně jako s Adolfem Nehrkornem v mladém věku. Pečlivě prozkoumal literaturu a vytvořil mnoho biografií včetně jedné o Naumannově otci a synovi.[1]

V Sofii uspořádal Leverkühn přírodovědné muzeum složené ze 14 budov se dvěma podlažími. Bylo však otevřeno až po jeho smrti. Leverkühn publikoval v různých sbírkových záznamech a pomáhal dokončit publikace zemřelého ornitologa Adolfa Mejera. Psal o pískovce v roce 1889 a poté o fauně pomeranské oblasti. Leverkühn zveřejnil dopis od Gustava Hartlauba, poté zesnulého, kde pomlouval maďarského ornitologa Salamon János Petényi (1799-1855), což bylo něco takového Otto Kleinschmidt kritizoval ve svém nekrologu Leverkühna. Kleinschmidt a Leverkühn měli za dvanáct let, kdy se znali, mnoho dalších rozdílů.[2]

Leverkühn popsal mnoho taxonů spolu s Hans van Berlepsch počítaje v to:

V roce 1905 Leverkühn zemřel na tyfus. Při plnění své vůle bylo jeho tělo přesunuto Gotha být tam zpopelněn po obřadu v německém protestantském kostele v Sofii.

Funguje

  • Ueber Farbenvarietäten bei Vögeln. Aus den Museen v Hannoveru, Hamburku a Kodani. V: Časopis für Ornithologie. Pásmo 35, Nr. 177, 1887, S. 79–86
  • Der ornithologische Nachlass Adolf Mejer's. V: Časopis für Ornithologie. Pásmo 35, Nr. 178, 1887, S. 189–213
  • Südamerikanische Nova aus dem Kieler Museum. V: Časopis für Ornithologie. Kapela 37, č. 185, 1889, S. 101–109
  • Die Legende vom Stieglitz. V: Ornithologische Monatsschrift. Pásmo 15, 1890, S. 278–281.
  • (s Hansem von Berlepsch) Studien über einige südamerikanische Vögel nebst Beschreibungen neuer Arten. V: Ornis. Band 6, Nr. 1, 1890, S. 1–32
  • Biographisches über die drei Naumanns und Bibliographisches über ihre Werke nebst den Vorreden zur zweiten Auflage der Naturgeschichte der Vögel Deutschlands. R. Friedländer und Sohn, Berlín 1891.
  • Baldamus, Nachruf von P. Leverkühn. V: Ornithologische Monatsschrift. Kapela 18, č. 12, 1893, S. 472–475.
  • [O ochraně ptáků v Anglii] - Dotisk:
    • Vogelschutz v Anglii. V: Ornithologische Monatsschrift. Kapela 19, 1894, s. 15–29, 45–53, 82–88, 123–129, 165–175, 199–202, 228–233, 257–262, 291–297, 308–312, 341–346
  • Über das Brutgeschäft der Crotophagiden. V: Časopis für Ornithologie. Band 42, Nr. 1, 1894, s. 44–80.
  • (s Carlo Ettore Arrigoni degli Oddi ): Die ornithologische Litteratur Italiens während der Jahre 1891 bis 1893. In: Časopis für Ornithologie. Band 42, Nr. 3, 1894, s. 280–290.
  • Zur Erinnerung an Dr. Gustav Hartlaub. V: Časopis für Ornithologie. Kapela 49, č. 3, 1897, s. 337–359 doi: 10.1007 / BF02208479

Reference

  1. ^ Ogilvie, Fergus Menteith (1906). „Nekrolog Dr. Paul Leverkühn“. Ibis. 8. 6: 364–66.
  2. ^ Kleinschmidt, Otto (1905). „Hofrat Dr. Paul Leverkuhn“. Falco. 1: 101–103.

Jiné zdroje

  • Rolf Schoppe: Die Vogelwelt des Kreises Hildesheim. Georg Olms AG, Hildesheim 2006, ISBN  978-3-487-13110-8.
  • Hermann Hocke: Paul Leverkühn. V: Zeitschrift für Oologie und Ornithologie. Kapela 15, č. 9, 1905, S. 129–130).
  • Ernst Otto Wilhelm Taschenberg: Hofrat Paul Leverkühn †. V: Leopoldina. Band 41, Nr. 12, 1905, S. 109–111.
  • Carl Richard Hennicke: Paul Leverkühn † (se Schwarzbild-Tafel IX). V: Ornithologische Monatsschrift. Kapela 31, Nr. 4, 1906, S. 164–167.
  • Karl Leopold Theodor Liebe: Leverkühns Ornithologischer Lesezirkel. V: Ornithologische Monatsschrift. Kapela 15, č. 14, 1890, S. 389–390
  • Carl Parrot: Bericht. V: Ornithologische Monatsschrift. Kapela 15, č. 14, 1890, S. 390–393