Paul Kevenhörster - Paul Kevenhörster

Paul Johannes Kevenhörster (narozen 5. června 1941 v Schwerte, Provincie Vestfálsko ) je Emeritní profesor z Politická věda na Westphalian William's University of Muenster v Německu. Jeho práce se zaměřuje na politiku v Japonsku, samosprávu a mezinárodní rozvojovou spolupráci. Působil na akademické půdě i ve vládní agentuře a jako konzultant v různých organizacích.[1] Od roku 1966 je Paul Kevenhörster ženatý s Giselou Drerupovou. Mají tři dcery, Utu, Evu a Inu, tři vnučky a vnuka, Milla a Emma Kevenhörsterové, Sophie a Lucas Russell.

Vzdělávání

Kevenhörster studoval ekonomika a společenské vědy na univerzitách v Bonnu, Hamburku a Kolíně nad Rýnem (všechny v Německu). Vystudoval univerzitu v Kolíně nad Rýnem v roce 1965 (Master of Economics ) a 1966 (Master of Business Administration ). Po dalších studiích na Pennsylvania State University v State College, PA a Sophia University v Tokiu (Japonsko) dokončil Kevenhörster Ph.D. v roce 1968 disertací o politickém systému Japonska na univerzitě v Kolíně nad Rýnem (Německo).[2] Školitel jeho Ph.D. práce byla Ferdinand A. Hermens. Vzdělání Kevenhörstera bylo ukončeno studiem japonského jazyka na univerzitě v Bochumu v Německu (1989–1992).

Kariéra

V letech 1967 až 1973 byl Kevenhörster vědeckým pracovníkem, původně u Nadace Konrada Adenauera (WIKAS), později s Institutem pro výzkum a plánování komunikace (IWUG) a GMD. Jeho Habilitace, funkční ekvivalent mezi německými akademiky ke službě jako odborný asistent, byla dokončena v roce 1973 u rýnského Frederica Williama University of Bonn s hlavní studií o systému rady jako nástroji pro kontrolu politické a ekonomické moci. Poté byl jmenován Docent z Politická věda na Technické univerzitě v Brunswicku (Německo) v roce 1974. Ve stejném roce byl Kevenhörster jmenován řádným profesorem politologie v Muensteru, původně s učitelskou školou.[1]

Od roku 1980 zastával stejnou pozici jako vestfálský William University of Münster. V letech 1982 až 1988 působil Kevenhörster jako generální tajemník (Kurátor) Německé nadace pro mezinárodní rozvoj (DSE) v Berlíně,[2] který je nyní součástí Prošel. Nedávno působil ve správní radě v Institutu pro asijské záležitosti v Hamburku (1993–2006).[3] V roce 1994 byl jedním z prostředníků sporu mezi Africký národní kongres a Zulus v Jižní Afrika.[4] V letech 1998 až 2001 byl Kevenhörster ředitelem Institutu politických věd v Münsteru.[3] V letech 2002 až 2004 působil v poradní radě Německého institutu pro studium Japonska (DIJ) v Tokiu.[5] Od roku 2006 je emeritní profesor. Kevenhörster však nadále působí jako člen redakční rady časopisu „Japan aktuell - Journal of Current Japanese Affairs“.[6]

Publikace

Mezi četné publikace Kevenhörstera (Kongresová knihovna má 21 titulů) patří následující knihy:

  • Das politische System Japans. Kolín nad Rýnem a Opladen: Westdeutscher Verlag, 1969.
  • Wirtschaft und Politik v Japonsko. Interessengruppen, politische Meinoucíung und wirtschaftspolitische Entscheidung. Wiesbaden: Franz Steiner, 1973.
  • Das Rätesystem als Instrument zur Kontrolle politischer und wirtschaftlicher Macht. Kolín nad Rýnem a Opladen: Westdeutscher Verlag, 1974.
  • Zeitökonomie im Management. Kolín nad Rýnem a Opladen: Westdeutscher Verlag, 1974 (s Wulfem Schönbohmem).
  • Politik im elektronischen Zeitalter. Politische Wirkungen der Informationstechnik. Baden-Baden: Nomos Verlag, 1984.
  • Politik und Gesellschaft v Japonsku, Mannheim: Duden / Brockhaus, 1993.
  • Japonský umfassende Sicherheit. Hamburg: Institut für Asienkunde, 2003 (s Dirkem Nabersem).
  • Politikwissenschaft, sv. 1: Entscheidungen und Strukturen der Politik. 3. vydání, Wiesbaden: VS Verlag für Sozialwissenschaften, 2008.
  • Politikwissenschaft, sv. 2: Ergebnisse und Wirkungen der Politik. Wiesbaden, VS Verlag für Sozialwissenschaften, 2006.
  • Japonsko. Wirtschaft - Gesellschaft - Politik. 2. vydání, Wiesbaden: VS Verlag für Sozialwissenschaften, 2010 (s Werner Pascha a Karen Shire).

Některé z jeho prací publikovaných v renomovaných časopisech jsou k dispozici na internetu, např.

Reference

  1. ^ A b „Viz tisková zpráva u příležitosti odchodu do důchodu“. Citováno 21. prosince 2017.
  2. ^ A b Kürschners Deutscher Gelehrten-Kalender 2011, roč. 2. Mnichov: K.G. Saur, 2011, str. 2020.
  3. ^ A b „KEVENHÖRSTER, Paul, prof. Em. Dr“ (v němčině). Institut für Politikwissenschaft (Universität Münster). Citováno 28. října 2011.
  4. ^ Skleník, Steven (12. dubna 1994). „Kissinger pomůže urovnat spor o vlast Zulu“. The New York Times. Citováno 27. října 2011.
  5. ^ „Max Weber Stiftung“ (PDF). Stiftung-dgia.de. str. 24. Citováno 21. prosince 2017.
  6. ^ „GIGA - Německý institut globálních a oblastních studií“. Giga-hamburg.de. Citováno 21. prosince 2017.

externí odkazy