Paul Dahlke (buddhista) - Paul Dahlke (Buddhist)

Paul Dahlke (25 ledna 1865-29 února 1928) byl Němec lékař a jeden ze zakladatelů Buddhismus v Německu. Psal rozsáhle o buddhistickém učení a životě a přeložil buddhistickou literaturu do němčiny. V roce 1924 založil „Das Buddhistische Haus „Považován za první buddhistický chrám v Evropě.[1]

Životopis

Dahlke se narodil ve východním Prusku jako syn úředníka. Absolvoval gymnázium v ​​roce 1883 a pokračoval ve studiu medicíny v Berlíně. Získal titul MD v srpnu 1887 a brzy převzal a homeopatický ordinace.[2]

V roce 1898 zahájil cestu kolem světa a byl fascinován jižním Pacifikem. Také se zastavil Cejlon kde se setkal s buddhismem. Když studoval, četl o buddhismu Schopenhauer. O dva roky později se vydal na svou druhou cestu, tentokrát konkrétně na Cejlon, aby se dozvěděl více o buddhismu. Naučil se Pali a potkal mezi nimi místní sinhálské buddhistické mnichy Hikkaduwe Sumangala, Suriyagoda Sumangala, Nyananissara und Wagiswara Vrátil buddhistu a v následujících letech podnikl několik dalších cest do Asie, především na Cejlon, ale také do Číny, Indie, Barmy, Thajska a Indonésie. Když začala první světová válka, byl náhodou v Německu a nemohl cestovat na Cejlon, jak plánoval. Po válce Dahlke koupil majetek v Berlíně Frohnau a požádal architekta Maxe Meyera, aby postavil „Das Buddhistische Haus“ s použitím prvků sinhálské buddhistické architektury. Poté, co se v roce 1924 mohl do domu nastěhovat, jeho aktivity zahrnovaly každodenní buddhistická setkání, prezentace a publikace. Zemřel v roce 1928 a byl pohřben na pozemku.[2]

Das Buddhistische Haus byl později koupen Asoka Weeraratna jménem správců Německé společnosti Dharmaduta v roce 1957 a přeměněn na buddhistickou Viharu umístěním stálých buddhistických mnichů ze Srí Lanky.[3]

Das Buddhistische Haus (nazývaný také berlínská Vihara) se tak stala první thajavadskou buddhistickou viharou v kontinentální Evropě.

Publikace

Dahlke založil dva buddhistické časopisy, „Neubuddhistische Zeitschrift“ a „Brockensammlung“. Značně publikoval v lékařské literatuře a psal o buddhismu.[4]

Lékařské publikace

  • 1887 Über den Hitzschlag.
  • 1914 Gesichtete Arzneimittellehre. (2. vydání 1928)
  • 1915/16 Klinischer Leitfaden der gesichteten Arzneimittellehre.
  • 1916 Repertorium. (2. vydání 1928)

Buddhistické publikace

  • 1903 Aufsätze zum Verständnis des Buddhismus. 2 svazky (2. Auflage 1995)
  • 1904 Buddhistische Erzählungen.
  • 1905 Das Buch vom Genie.
  • 1912 Buddhismus jako Weltanschauung. (2. vydání 1920)
  • 1912 Die Bedeutung des Buddhismus für unsere Zeit. (2. vydání 1924)
  • 1913 Aus dem Reich des Buddha. Sieben Erzählungen. (2. vydání 1924)
  • 1914 Buddhismus jako Religion und Moral. (2. vydání 1923)
  • 1914 Englische Skizzen.
  • 1918 Byl ist der Buddhismus und was will er? (2. vydání 1968)
  • 1918 Über den Pali-Kanon.
  • 1919 Staat und Kirche.
  • 1920 Buddhismus und religiöser Wiederaufbau.
  • 1920 Wie muß die neue Náboženství aussehen?
  • 1921 Neu-buddhistischer katechismus.
  • 1921 Das Buch Pubbenivasa.
  • 1926 Der Buddhismus.
  • 1928 Buddhismus jako Wirklichkeitslehre und Lebensweg.
  • 1928 Heilkunde und Weltanschauung.

Překlady (z Pali)

  • 1919 Dhammapadam. (3. vydání 1969)
  • 1920 Digha-Nikaya.
  • 1920 Buddha. Auswahl aus dem Pali-Kanon. (5. vydání 2000)
  • 1923 Majjhima-Nikaya.

Reference

  1. ^ „80. výročí Das Buddhistische Haus v Berlíně - Frohnau, Německo“. Denní zprávy (Srí Lanka). 24.dubna 2004. Citováno 20. listopadu 2014.
  2. ^ A b „Das Buddhistische Haus“. Citováno 20. listopadu 2014.
  3. ^ Jonker, Gerdien (2019). „Das Archiv des Buddhistischen Hauses in Berlin-Frohnau“. Archivní reflexe MIDA: 2.
  4. ^ *Hellmuth Hecker: Lebensbilder deutscher Buddhisten. Ein bio-bibliographisches Handbuch. Kapela I: Die Gründer. 2. Auflage. Universität Konstanz, Konstanz 1996. S. 1-28. ISBN  3-930959-09-7.