Paul-François de La Grange dArquien - Paul-François de La Grange dArquien - Wikipedia

Paul-François de La Grange d'Arquien
Guvernér Saint-Domingue (prozatímní)
V kanceláři
29. srpna 1712 - 13. června 1713
PředcházetNicolas de Gabaret
UspělLouis de Courbon, hrabě de Blénac
Osobní údaje
narozenýC. 1670
Zemřel4. května 1745
Národnostfrancouzština
obsazeníNámořní důstojník

Paul-François de La GrangeComte d'Arquien (nebo Arquian, Arquyan; c. 1670 - 4. května 1745) byl francouzský námořní důstojník a koloniální správce. Byl prozatímním guvernérem Saint-Domingue (nyní Haiti) v letech 1712–1713.

Rodina

Paul-François de La Grange, hrabě d'Arguien, byl nejstarší syn Antoina de la Grange, hraběte d'Arguien, vicomte de Soulangis, prvního komorníka Philippe I, vévoda z Orléans a Louise Charpemtierové.[1]Jeho dědeček byl Jean-Jacques de la Grange, starší bratr Henri Albert de La Grange d'Arquien, který byl otcem Marie Casimire Louise de La Grange d'Arquien (1641-1716). Marie Casimire se stala královnou Polsko[2]Oženil se s Lucrece Jouffelin-Melforts (zemřel 26. července 1717 ve věku 42), první čestná dáma Marie Casimire Louise de La Grange, dne 12. dubna 1706. měli tři syny a dceru.[1]

Kariéra

Arquien se stal rytířem Řád Saint Louis, lodní kapitán (capitaine de vaisseau) a královský poručík ve vládě Aunis.[1]V říjnu 1711 byl velitelem ostrova Grenada.[3]Arquien byl jmenován guvernérem ostrova Sainte Croix dne 1. září 1711 místo M. de Charite a byl vrchním velitelem Tortuga, Cap François (nyní Cap-Haïtien) a pobřeží Saint-Domingue. Dne 29. června 1712 byl jmenován prozatímním guvernérem Saint-Domingue; dne 29. srpna 1712 byl přijat radou Cap François.[4]Ten měsíc dostal od Francie zprávu, že byla podepsána smlouva, která ukončuje nepřátelství mezi Francií a Anglií.[5]Dne 13. Března 1713 vydal nařízení zakazující nákup dřeva od černochů a prodej eau de vie k černochům.[6]

Louis de Courbon, hrabě de Blénac byl jmenován guvernérem Saint-Domingue místo Nicolas de Gabaret dne 1. října 1712 a byl přijat radou Cap François dne 13. června 1713.[4]Arguyan pokračoval ve své funkci na Cap-Français, kterému velel jako guvernér Sainte-Croix.[7]Arguyan vydal nevysvětlitelné nařízení, podle kterého obyvatelé požadovali jeho písemné povolení k prodeji svých domů. Blénac tuto objednávku okamžitě zrušil.[7]La Cap bylo v té době hlavním městem a hlavním městem kolonie, ale kostel byl dřevěný a špatně postavený. 28. března 1715 položil Arquien první kámen nového kostela a do 22. prosince 1718 byla vysvěcena nová zděná budova.[8]V listopadu 1722 byl stále guvernérem Le Cap.[9]

Poznámky

  1. ^ A b C Sainte-Marie 1733, str. 429.
  2. ^ Sainte-Marie 1733, str. 428.
  3. ^ Moreau de Saint-Méry 1785, str. 327.
  4. ^ A b Moreau de Saint-Méry 1785, str. viii.
  5. ^ Moreau de Saint-Méry 1785, str. 326.
  6. ^ Moreau de Saint-Méry 1785, str. 345.
  7. ^ A b Dessalles 1847, str. 13.
  8. ^ Margat 1819, str. 374.
  9. ^ Moreau de Saint-Méry 1785, str. 787.

Zdroje

  • Dessalles, Adrien (1847), Histoire générale des Antilles ..., Libraire-éditeur, vyvoláno 4. listopadu 2019
  • Margat (1819), Lettres édifiantes et curieuses, écrites des missions étrangères J. Vernarel, vyvoláno 6. listopadu 2019
  • Moreau de Saint-Méry, Médéric Louis Elie (1785), Loix et constitutions des colonies franc̜oises de l'Amérique sous le vent: 1704-1721, Chez l'auteur, vyvoláno 6. listopadu 2019
  • Sainte-Marie, Anselme de (1733), Histoire généalogique et chronologique de la Maison Royale de France, des pair, des grands officiers de la Couronne & de la Maison du Roy: & des anciens barons du Royaume (3. vyd.), Par la compagnie des libraires associez, vyvoláno 6. listopadu 2019