Kompenzace pacienta - Patient trade-off

Příklady a perspektiva v tomto článku nemusí představovat a celosvětový pohled subjektu. Můžeš vylepšit tento článek, diskutovat o problému na diskusní stránkanebo vytvořit nový článek, podle potřeby. (Březen 2015) (Zjistěte, jak a kdy odstranit tuto zprávu šablony)

Dilema kompromisunebo kompromis pacientů, označuje volbu mezi očekávanými příznivými a škodlivými účinky, pokud jde o přežití pacienta a kvalitu života pro konkrétní lékařské ošetření. Volba zahrnuje a kompromis pro pacienta a lékaře je tedy zásadní mít přístup k empirickým informacím o zavedených léčebných přínosech a vedlejších účincích. Výzkum této problematiky byl proveden u rakoviny prostaty.

Příklad rakoviny prostaty

Příkladem takového kompromisu je rakovina prostaty léčba. Nouze této léčby zahrnuje močové a střevní příznaky a úbytek sexuální funkce.^[1] Důležitým faktorem zde je, že prevalence těchto příznaků a utrpení, které způsobují, se liší mezi typy léčby a jednotlivými pacienty.^[2] Kompromis pacientů ukazuje, jak důležité je shromažďovat informace potřebné k takovým rozhodnutím.

Očekávaná délka života a sexuální funkce

Jednou z možností je vyměnit neporušený sexuální funkce pro možnost prodloužení průměrné délky života bez léčby. Švédská studie zjistila, že ochota provést tento druh kompromisu se u mužů zahrnutých do studie značně lišila.^[1] Zatímco šest z deseti bylo ochotno uvažovat o kompromisu mezi střední délkou života a neporušenou sexuální funkcí, vzhledem k současným znalostem přínosů léčby u klinicky lokalizovaného karcinomu prostaty, čtyři z deseti uvedli, že by si za všech okolností zvolili léčbu bez ohledu na riziko úbytku sexuálních funkcí. Pro takové rozhodování je zásadní přístup k platným empirickým informacím. Klíčovými faktory jsou pocit jedince vůči nemoci, jeho emoční hodnoty a náboženské přesvědčení.

Důraz při rozhodování o kompromisech

Podstatná část pacientů a lékařů, kteří mají stres při posuzování kompromisu mezi různými možnostmi léčby a vedlejšími účinky léčby, což zvyšuje stres diagnostikované rakoviny, se zhoršila tím, že osm z deseti pacientů s rakovinou prostaty nemá nikoho svěřit se s výjimkou jejich manžela a jednoho z pěti celkem emoční izolace.^[3]

Problémy vyžadující výzkum

Dosud nebylo empiricky zdokumentováno, do jaké míry se jednotlivec může rozhodnout nebo nevybrat léčbu, pokud teoreticky existují nějaké pozitivní účinky léčby, které by vyvrátily její negativní účinky.

Reference