Patiška Reka - Patiška Reka - Wikipedia
Patiška Reka Патишка Река Patishka Rekë | |
|---|---|
Vesnice | |
 Patiška Reka a Karadžica hora | |
  Patiška Reka Umístění v Severní Makedonii | |
| Souřadnice: 41 ° 48 'severní šířky 21 ° 19 'východní délky / 41,800 ° N 21,317 ° ESouřadnice: 41 ° 48 'severní šířky 21 ° 19 'východní délky / 41,800 ° N 21,317 ° E | |
| Země |  Severní Makedonie |
| Kraj |  Skopje |
| Obec |  Sopište |
| Populace (2002) | |
| • Celkem | 579 |
| Časové pásmo | UTC + 1 (SEČ ) |
| • Léto (DST ) | UTC + 2 (SELČ ) |
| Desky do auta | SK |
| webová stránka | . |
Patiška Reka (Makedonština: Патишка Река, Albánec: Patishka Rekë) je vesnice v obec z Sopište, Severní Makedonie.
Demografie
V 19. století někteří křesťanští albánští mluvící vesničané z Horní Reka se stěhovali do Patišky Reky, kde tvořili místní pravoslavné vesnické obyvatelstvo a zůstali albánsky mluvícími až do druhé světové války,[1] žít mezi muslimskými Albánci a poté se přestěhovat do Skopje.[2]
Podle sčítání lidu z roku 2002 měla obec celkem 579 obyvatel.[3] Etnické skupiny ve vesnici zahrnují:[3]
- Albánci 579
Reference
- ^ Murati, Qemal (2011). „Gjuha e humbur: Vëzhgime historike, linguistike, onomastike dhe folklorike rreth shqiptarëve ortodoksë në etnoregjionin e Rekës së Epërme të Mavrovës [Lost Language: Historical, Linguistic, Onomastic in Oromastic in Folkloric Observations about ". Studime Albanologjike. 3: 89.CS1 maint: ref = harv (odkaz) „Por edhe sipas të dhënave të P. Skokut, nga viti 1941, gratë shqiptare nga vendet e banimit luginës së Shkupit (me origjinë nga Reka e Epërme - Q.M.) flisnin vetëm shqip, me gjithë simbiozën me popullsinë sllave dhe fenë e përbashkët ortodokse ... Në Patishkë nuk flasin serbo-maqedonisht as ato gra shqiptare që janë të fesë ortodokse (Skok 1978). [Ale podle P. Skok, v průběhu roku 1941, albánské ženy z oblastí pobytu v údolí Skopje (s původem z Upper Reka - Q.M.) mluvil pouze albánsky, se vší symbiózou se slovanským obyvatelstvem a sdíleným pravoslavným náboženstvím ... V Patišce nemluví srbsky-makedonsky ani s těmi albánskými ženami, které jsou pravoslavného náboženství (Skok 1978).]"
- ^ Idrizi, Xhemaludin (2003). Mikrotoponimia e Karshikës së Shkupit [Microtoponyms of Skopje's Karshiaka region. Skopje: Interdiskont. str. 55. ISBN 9989-815-37-2.CS1 maint: ref = harv (odkaz) „Patishka - Reka (Патишка Река). Fshati ka qenë i banuar me shqiptarë të krishterë dhe shqiptarë myslimanë. Ve vesnici žili křesťanští Albánci a muslimští Albánci. Nyní zde žijí pouze albánští muslimové a křesťanští Albánci byli migrováni po roce 1945.] ... Dihet se fshati ka qenë i banuar edhe me shqiptarë të krishterë (ortodoksë) edhe me shqiptarë myslimanë Informátor Një, emrin Bajram thoshte: „Ne zhakun (gjakun) t'përziet e kena. Shqiptarët e krishterë janë shpërngulur në Shkup pas vitit 1945 e me dhe të gjithë e kanë humbur identitetin kombëtar shqiptar, janë maqedonizuar. Shqiptarë krishterë në këtë fshat ka pasur deri net vitet 60-ta. [Je známo, že vesnici obývali Albánci, kteří byli křesťané (ortodoxní) a muslimští Albánci. Jeden informátor zvaný Bayram řekl: "V naší krvi jsme byli smíšení. Křesťanští Albánci se po roce 1945 přestěhovali do Skopje a ztratili veškerou albánskou národní identitu a stali se Makedonci. V této vesnici byli albánští křesťané až do 60. let. "]
- ^ A b Makedonské sčítání lidu (2002), Kniha 5 - Celková populace podle etnické příslušnosti, mateřského jazyka a náboženství, Státní statistický úřad, Skopje, 2002, s. 174.
| Tento Sopište článek o umístění je pahýl. Wikipedii můžete pomoci pomocí rozšiřovat to. |