Pat Barrett (boxer) - Pat Barrett (boxer) - Wikipedia
Pat Barrett | |
---|---|
Statistika | |
Přezdívky) | Černý blesk |
Hmotnost | |
Výška | 5 ft 9 v (175 cm) |
Dosáhnout | 173 cm (68 palců) |
Národnost | britský |
narozený | Manchester, Anglie | 22. července 1967
Postoj | Ortodoxní |
Boxový rekord | |
Celkem bojuje | 42 |
Vyhrává | 37 |
Vítězství KO | 28 |
Ztráty | 4 |
Kreslí | 1 |
Pat Barrett (narozený 22 července 1967) je britský bývalý profesionální boxer a nyní trenér a promotér boxu. Držel Brity lehká welterweight titul z roku 1989 a 1990 a mistr Evropy od roku 1990 do roku 1992. Dále bojoval o tituly mistra světa velterová váha a lehká střední váha.
Časný život
Pat Barrett se narodil na obecní statek na severu Manchester, Anglie.[1] Barrett vstoupil do klubu Collyhurst and Moston Lads Club ve věku šestnácti let po svém bratrovi Michaelovi, který byl amatérským boxerem.[1]
Amatérská boxerská kariéra
Barrett, přezdívaný jako „Black Flash“, trénoval Brian Hughes.[2][3] Po vstupu do klubu Collyhurst a Moston Lads Club se Barrett stal amatérským mistrem oblasti, ve kterém soutěžil ve dvaceti šesti amatérských zápasech - vyhrál dvacet čtyři.[4]
Profesionální boxerská kariéra
Barrett debutoval ve věku 1. května 1987 vítězstvím nad Gary Barronem. Vyhrál 13 ze svých prvních 15 zápasů, včetně vítězství nad Daveem McCabem, remízou proti Cukr Gibiliru a jediná porážka Paul Burke.
V listopadu 1988 Kevin Plant získal body ve svém domovském městě, aby získal volné místo BBBofC Název střední welterové váhy ve střední oblasti. V dubnu 1989 úspěšně obhájil tento titul proti Gibiliru a Tony Willis o čtyři týdny později a v říjnu téhož roku porazil Roberta Harkina na bodech u Wolverhampton Civic Hall převzít britský titul.[5][6] V roce 1990 se vzdal britského titulu, aby usiloval o vyšší vyznamenání. V srpnu 1990 bojoval o evropský titul Efrem Calamati v Salerno Itálie vyřadila obhájce titulu ve čtvrtém kole a získala titul.[7] Udělal tři úspěšné obhájení evropského titulu proti Salvatore Nardino, Mark McCreath a Racheed Lawal, zastavil všechny tři vyzyvatele. Vzdal se evropského titulu a postoupil do welterové váhy. V červenci 1992 vyzval k Manning Galloway je WBO Světový titul welterové váhy na G-Mex Center, ztratil jednomyslné rozhodnutí, poté, co byl boj několikrát odložen, situace, která ho vedla k opuštění promotéra Mickey Duff Připojit se Frank Warren je stabilní.[8] V září 1993 mu čelil Del Bryan za uvolněný britský titul welterové váhy na York Hall, Bethnal Green Bryan získal titul na body. Znovu se posunul o váhu na lehkou střední váhu a v listopadu 1993 se v Belgii setkal s Patrickem Vungboem o uvolněném titulu World Boxing Federation; Vungbo zvítězil na základě rozděleného rozhodnutí.[9]
Právní problémy vedly Barretta k tomu, že opustil Spojené království a vycestoval za prací do Spojených států Lennox Lewis Bývalý trenér John Davenport v naději na uzavření smlouvy o vícebojích a druhého boje o světový titul a v březnu 1994 ve čtyřech kolech zastavil tovaryše Donnieho Parkera. Vrátil se do Velké Británie, nicméně, a krátce nato byl zatčen za to, že nezaplatil pokutu 6 000 GBP, která mu byla udělena za to, že neprokázal podrobnosti o svém vozidle poté, co byl opakovaně zastaven policií, a byl prohlášen konkurz.[8] Sloužil tři měsíce HM vězení Risley následuje 12měsíční zkušební doba.[8] V prosinci 1994 porazil belgického šampiona Marino Monteyne v bodech v tom, co se ukázalo jako jeho poslední boj, následující rok odešel do důchodu.[10]
Později život a kariéra jako trenér a promotér
V únoru 2003 byl Barrett zatčen poté, co byl nalezen s nabitou pistolí v hotelovém pokoji v Chingford, s malým množstvím heroinu a konopí také nalezeno.[11] Popřel veškeré znalosti o zbrani a drogách a prohlásil, že byl připraven (byl zatčen v důsledku anonymního tipu), ale byl odsouzen ke dvěma po sobě jdoucím tříměsíčním trestům.[12] Barrett později popsal větu jako „to nejlepší, co se mi stalo. Chytil jsem se a otevřelo mi to oči.“[5] Při odchodu z vězení se Barrett pokusil získat trenérský průkaz, což mu trvalo pět let.[5] Barrett pokračoval v řízení bezpečnostní společnosti a pracoval jako trenér v Moston and Collyhurst Gym, zpočátku pod Hughesem, ale později vedl tělocvičnu s Thomasem McDonaghem poté, co Hughes odešel do důchodu, pracoval s boxery jako např. Scott Quigg, Matty Hall, Matty Askin a Barrettův synovec Zelfa.[13][14] V roce 2011 byla Barrettovi udělena licence promotéra, původně pracoval s Wally Dixonem, a v roce 2014 založil Black Flash Promotions.[15] V květnu 2019 bylo oznámeno, že Frank Warren „Pro Queensberry Promotions a Barrett's Black Flash Promotions by uzavřelo dohodu o partnerství s cílem vyvinout a předvést budoucí mladé hvězdy britského boxu.[16]
Osobní život
Barrett je strýc Společenstvi lehká těžká váha mistr Lyndon Arthur,[17] a dřívější Společenstvi super muší mistr Zelfa Barrett.[18] 25. prosince 2011 byl Barrettův synovec John Lee Barrett napaden na soukromém večírku v Sinclairově baru v Rochdale, Velký Manchester, ve kterém později zemřel na jedinou bodnou ránu do zad.[19]
Záznam profesionálního boxu
42 bojů | 37 výher | 4 ztráty |
Vyřazením | 28 | 0 |
Rozhodnutím | 9 | 4 |
Kreslí | 1 |
Ne. | Výsledek | Záznam | Oponent | Typ | Kolo, čas | datum | Umístění | Poznámky |
---|---|---|---|---|---|---|---|---|
42 | Vyhrát | 38–3–1 | ![]() | PTS | 8 | 12. prosince 1994 | ![]() | |
41 | Vyhrát | 37–3–1 | ![]() | TKO | 4 (8) | 11. března 1994 | ![]() | |
40 | Ztráta | 36–3–1 | ![]() | SD | 12 | 1. listopadu 1993 | ![]() | Pro neobsazené WBF titul welterové váhy |
39 | Ztráta | 35–3–1 | ![]() | PTS | 12 | 22. září 1993 | ![]() | Pro neobsazené Britský titul welterové váhy |
38 | Vyhrát | 35–2–1 | ![]() | PTS | 8 | 13. února 1993 | ![]() | |
37 | Vyhrát | 34–2–1 | ![]() | TKO | 1 (10) | 19. prosince 1992 | ![]() | |
36 | Vyhrát | 33–2–1 | ![]() | TKO | 1 (8) | 20. listopadu 1992 | ![]() | |
35 | Ztráta | 32–2–1 | ![]() | UD | 12 | 25. července 1992 | ![]() | Pro WBO titul welterové váhy |
34 | Vyhrát | 32–1–1 | ![]() | TKO | 2 (10) | 19. prosince 1991 | ![]() | |
33 | Vyhrát | 31–1–1 | ![]() | TKO | 4 (12) | 9. října 1991 | ![]() | Udržený evropský titul ve welterové váze |
32 | Vyhrát | 30–1–1 | ![]() | TKO | 6 (12) | 17.dubna 1991 | ![]() | Udržený evropský titul ve welterové váze |
31 | Vyhrát | 29–1–1 | ![]() | KO | 6 (12) | 13. února 1991 | ![]() | Udržený evropský titul ve welterové váze |
30 | Vyhrát | 28–1–1 | ![]() | RTD | 1 (6), 3:00 | 16. ledna 1991 | ![]() | |
29 | Vyhrát | 27–1–1 | ![]() | TKO | 1 (10) | 15. listopadu 1990 | ![]() | |
28 | Vyhrát | 26–1–1 | ![]() | PTS | 10 | 4. října 1990 | ![]() | |
27 | Vyhrát | 25–1–1 | ![]() | KO | 4 (12) | 24. srpna 1990 | ![]() | Vyhrál Evropský titul lehké welterové váhy |
26 | Vyhrát | 24–1–1 | ![]() | TKO | 1 (8), 2:51 | 2. června 1990 | ![]() | |
25 | Vyhrát | 23–1–1 | ![]() | TKO | 6 (10) | 21. listopadu 1989 | ![]() | |
24 | Vyhrát | 22–1–1 | ![]() | PTS | 12 | 24. října 1989 | ![]() | Udržený britský titul ve welterové váze |
23 | Vyhrát | 21–1–1 | ![]() | TKO | 4 (8) | 19. září 1989 | ![]() | |
22 | Vyhrát | 20–1–1 | ![]() | KO | 2 (8), 1:46 | 27. června 1989 | ![]() | |
21 | Vyhrát | 19–1–1 | ![]() | KO | 6 (8), 1:46 | 7. června 1989 | ![]() | |
20 | Vyhrát | 18–1–1 | ![]() | KO | 8 (10) | 9. května 1989 | ![]() | Vyhrál prázdný Britský titul welterové váhy |
19 | Vyhrát | 17–1–1 | ![]() | KO | 8 (10) | 11. dubna 1989 | ![]() | Zachovaný titul střední oblasti s nízkou welterovou hmotností |
18 | Vyhrát | 16–1–1 | ![]() | KO | 1 (8), 1:34 | 28. března 1989 | ![]() | |
17 | Vyhrát | 15–1–1 | ![]() | TKO | 7 (8), 0:45 | 6. března 1989 | ![]() | |
16 | Vyhrát | 14–1–1 | ![]() | PTS | 10 | 29. listopadu 1988 | ![]() | Vyhrál prázdný Název střední oblasti s nízkou hmotností |
15 | Vyhrát | 13–1–1 | ![]() | TKO | 5 (8), 2:58 | 1. listopadu 1988 | ![]() | |
14 | Vyhrát | 12–1–1 | ![]() | TKO | 7 (8) | 10. října 1988 | ![]() | |
13 | Vyhrát | 11–1–1 | ![]() | TKO | 2 (8) | 8. června 1988 | ![]() | |
12 | Vyhrát | 10–1–1 | ![]() | PTS | 8 | 4. května 1988 | ![]() | |
11 | Vyhrát | 9–1–1 | ![]() | TKO | 2 (6) | 12. dubna 1988 | ![]() | |
10 | Vyhrát | 8–1–1 | ![]() | PTS | 6 | 22. března 1988 | ![]() | |
9 | Kreslit | 7–1–1 | ![]() | PTS | 8 | 1. března 1988 | ![]() | |
8 | Vyhrát | 7–1 | ![]() | TKO | 2 (8), 1:04 | 8. února 1988 | ![]() | |
7 | Vyhrát | 6–1 | ![]() | PTS | 4 | 20. října 1987 | ![]() | |
6 | Vyhrát | 5–1 | ![]() | PTS | 6 | 3. srpna 1987 | ![]() | |
5 | Vyhrát | 4–1 | ![]() | TKO | 1 (8), 0:43 | 1. července 1987 | ![]() | |
4 | Vyhrát | 3–1 | ![]() | TKO | 3 (8), 1:35 | 13. června 1987 | ![]() | |
3 | Ztráta | 2–1 | ![]() | PTS | 6 | 1. června 1987 | ![]() | |
2 | Vyhrát | 2–0 | ![]() | RTD | 1 (6) | 18. května 1987 | ![]() | |
1 | Vyhrát | 1–0 | ![]() | TKO | 6 (6) | 1. května 1987 | ![]() |
Reference
- ^ A b Maylett, Chris (29. července 2011). „PAT BARRETT STORY 'ČERNÝ BLESK'". Britští boxeři. Citováno 16. srpna 2020.
- ^ McDonagh, Thomas (26. března 2015). „ROZHOVOR PAT BARRETT“. Vášeň mladých. Citováno 16. srpna 2020.
- ^ Maylett, Chris (18. listopadu 2011). „BRIAN HUGHES - A COLLYHURST LAD“. Britští boxeři. Citováno 16. srpna 2020.
- ^ Slater, James (24. července 2006). „Exkluzivní rozhovor ESB s Patem Barrettem, bývalým britským a evropským šampionem lehké welterové váhy“. Box na východní straně. Citováno 16. srpna 2020.
- ^ A b C Dooley, Terence (23. ledna 2015). „Pat Barrett o povýšení, vytrvalosti, vězení atd.“. Scéna boxu. Citováno 16. srpna 2020.
- ^ The Glasgow Herald Editors (7. listopadu 1989). „The Glasgow Herald - listopad 1989“. The Glasgow Herald. Citováno 16. srpna 2020.
- ^ Redaktoři boxerských zpráv (2. září 2014). „Pat Barrett: Měl jsem zůstat ve welterové váze a vyzvat Julia Cesara Chaveze“. Novinky z boxu. Citováno 16. srpna 2020.
- ^ A b C Bunce, Steve (24. prosince 1994). „Barrettova šance na oživení“. Nezávislý. Citováno 16. srpna 2020.
- ^ Leving, Samen (15. srpna 2007). "'Mijn leven stond in het teken van boksen'". Bruzz. Citováno 16. srpna 2020.
- ^ Dooley, Terence (25. prosince 2013). „Bití sezóny: Zpátky, když byly vánoční svátky“. Scéna boxu. Citováno 16. srpna 2020.
- ^ Redaktoři večerních zpráv z Manchesteru (13. srpna 2004). „Boxer šampionů uvězněn nad zbraní“. Večerní zprávy z Manchesteru. Citováno 16. srpna 2020.
- ^ „Barrett uvězněn poté, co byla v hotelovém pokoji nalezena zbraň“. Večerní zprávy z Manchesteru. 19. června 2005. Citováno 16. srpna 2020.
- ^ Slater, James (24. října 2014). „Bývalý evropský šampion Pat Barrett propaguje první boxerskou show“. Fight News. Citováno 16. srpna 2020.
- ^ Redaktoři časopisu Blackpool (23. listopadu 2009). „Askin je bojovník Wiganů z Fylde“. Blackpool Gazette. Citováno 16. srpna 2020.
- ^ Keay, Sheldan (24. května 2015). „Bývalý šampion Pat Barrett předvádí jedny z nejlepších mladých talentů v boxu v Manchesteru“. Večerní zprávy z Manchesteru. Citováno 16. srpna 2020.
- ^ Britští redaktoři boxerských zpráv (26. března 2019). „Propagace Queensberry a Black Flash Promotions se spojily“. Britské zprávy z boxu. Citováno 16. srpna 2020.
- ^ Bunce, Steve (4. srpna 2020). „Lyndon Arthur se vynořuje z tělocvičny postavené tak, aby zachránila duše jako nejvyšší úroveň vábení boxu“. Nezávislý. Citováno 16. srpna 2020.
- ^ Redaktoři prstenu (21. června 2020). „NOVÉ TVÁŘE: ZELFA BARRETT“. Prsten. Citováno 16. srpna 2020.
- ^ Redakce BBC (14. února 2013). „Smrt v nočním klubu Rochdale: Dvanáct odsouzených za zabití Johna Lee Barretta“. BBC. Citováno 16. srpna 2020.
externí odkazy
- Kariérní rekord na Boxrec.com
- Black Flash Promotions