Přechodná doložka - Passerelle clause
A překlenovací doložka je klauzule v smlouvy Evropské unie který umožňuje změnu a legislativní postup bez formální změny smluv. Použití překlenovací doložky vyžadovalo jednomyslnost všech členských států, ačkoli členské státy s výjimkami a ty, které se neúčastní oblasti v rámci posílené spolupráce, nemusí hlasovat. Na rozdíl od formální revize smlouvy jejich použití nevyžaduje národní ratifikaci. Passerelle je francouzština pro malý most.
Obecná ustanovení
Od vstupu v platnost Lisabonská smlouva, existují dvě obecné překlenovací doložky, které se vztahují na veškeré rozhodování podle smluv. Podléhají těmto podmínkám:
- Musí být schválen Evropský parlament dáno nadpoloviční většinou členů (nejméně 376 z celkových 751 poslanců musí hlasovat pro),[1] a
- Vnitrostátní parlamenty musí být informovány o jakémkoli zamýšleném použití obecné překlenovací doložky. Pokud některý z nich proti návrhu do 6 měsíců vznese námitku, návrh selže.[2]
Za předpokladu, že jsou splněny předpoklady, Evropská rada jednající jednomyslně[2] umět:
- nahradit jednomyslné hlasování v EU Rada ministrů s hlasování kvalifikovanou většinou,[2] a
- přejít z a zvláštní legislativní postup do řádný legislativní postup.[2]
Zvláštní ustanovení
Existuje dalších šest konkrétních ustanovení.[3] Ty se vztahují na konkrétní oblasti politiky a mohou být snadněji přijatelné než obecná ustanovení, protože vyžadují méně předběžných podmínek. U čtyř z nich může rozhodnutí použít doložku spíše Rada ministrů než Evropská rada. Ve čtyřech doložkách nehraje Evropský parlament žádnou roli a omezuje se pouze na konzultace v ostatních dvou. Veto národního parlamentu je zachováno pouze v jednom z nich.
- Evropská rada jedná samostatně
- Podle článku 31 SEU může Evropská rada rozšířit seznam zahraničněpolitických záležitostí, v nichž může Rada ministrů hlasovat pomocí hlasování kvalifikovanou většinou.[2]
- Podle článku 312 SFEU může Evropská rada přijmout rozhodnutí umožňující Radě ministrů rozhodovat kvalifikovanou většinou při přijímání nařízení stanovujících víceletý finanční rámec.[2]
- Posílená spolupráce
- Podle článku 333 SFEU mohou členské státy účastnící se posílené spolupráce hlasovat pro:
- - přejít k hlasování kvalifikovanou většinou nebo -
- přechod od zvláštního legislativního postupu k řádnému legislativnímu postupu
- v rámci této posílené spolupráce. Rozhodnutí přijímají zúčastněné členské státy jednomyslně v Radě ministrů. V případě, že bude navržen přechod ze zvláštního na řádný legislativní předpis, je nutné konzultovat Evropský parlament.
- Rada ministrů na návrh Evropské komise po konzultaci s Evropským parlamentem
- Podle článku 153 SFEU Rada jednomyslně na návrh Komise po konzultaci s Evropským parlamentem změnila rozhodování v některých oblastech ovlivňujících právo pracovníků ze zvláštního (jednomyslnost s konzultací EP) na řádný legislativní postup.
- Podle článku 192 SFEU Rada jednomyslně na návrh Komise po konzultaci s Evropským parlamentem změnila rozhodování v některých oblastech ovlivňujících záležitosti životního prostředí ze zvláštního (jednomyslnost s konzultací EP) na řádný legislativní postup.
- Rada ministrů na návrh Evropské komise poté, co žádný národní parlament nevznesl námitku proti šestiměsíční oznamovací lhůtě
- Podle článku 81 SFEU může Rada ministrů přijmout rozhodnutí určující ty aspekty rodinného práva s přeshraničními dopady, které mohou být předmětem aktů přijatých řádným legislativním postupem.[2]
Viz také
- Revizní postupy k Lisabonské smlouvě
- Legislativní postup Evropské unie
- Zákon o Evropské unii z roku 2011
Reference
- ^ Poslední odstavec 48 odst.7 Smlouvy o Evropské unii (ve znění pozdějších předpisů).
- ^ A b C d E F G Užší výbor pro Evropskou unii (26. února 2008). „Kapitola 3: Zjednodušená revize smlouvy a kupující“. Desátá zpráva. Britský parlament. Citováno 19. července 2014.
- ^ „Legislativní postupy“. Evropa. Evropská komise. Citováno 19. července 2014.