Teorie částečného nárazu - Partial impact theory - Wikipedia

Schéma z Románek nebes vysvětlující teorii částečných dopadů

Teorie částečného nárazu je astronomický teorie popisující částečnou kolizi dvou hvězdy a dočasné vytvoření jasné třetiny hvězda jako následek. Teorie byla vysvětlena v Alexander William Bickerton kniha Románek nebes publikováno v roce 1901.

Není součástí současné astrofyziky.

v Románek nebes Bickerton uvádí, že mírný „pastva“ srážka mezi hvězdami by byla mnohem častější než srážka mezi hvězdami. Věřil tedy, že tento jev je třeba vysvětlit, aby vysvětlil výskyt nových jasných hvězd, které se objeví na noční obloze a zmizí během jednoho roku nebo dokonce dnů.

Teorie vysvětluje, že když dva hvězdný těla se navzájem pasou, odřené části se odtrhnou od hlavního těla každé hvězdy. Jejich rychlost se navzájem zruší a transformuje tuto energii na teplo. Zatímco hlavní hmota každé hvězdy se bude i nadále pohybovat stejně jako před srážkou. Třetí těleso vytvořené ze dvou stříhaných částí hvězd se vytvoří mezi dvěma původními hvězdami.

Dočasná hvězda expanduje po dopadu a projevuje intenzivní nárůst světla, poté, co proběhly všechny molekulární reakce, je světlo nahrazeno dutým pláštěm plynu nebo případně planetární mlhovina, a nakonec se rozptýlí do prostor. Bickerton vysvětluje tuto jasnou dočasnou hvězdu tím, že nezmizí kvůli ochlazení, ale že byla příliš horká na to, aby držela pohromadě.

Teplota třetí hvězdy nezávisí na míře kontaktu mezi dvěma původními hvězdami, ale spíše na chemickém složení hvězd a jejich rychlostech při srážce. Stabilita třetího tělesa závisí na velikosti kontaktu původních hvězd, pokud by byl kontakt malý, pak hmotnost nově vytvořeného třetího tělesa bude těžší přilákat molekuly k tomu. Spíše než kdyby měl větší hmotu, kde by molekuly těžko unikly z jeho větší gravitační síly.^[1]

Reference