Panama na festivalu OTI - Panama in the OTI Festival
Panama | |
---|---|
![]() | |
Členská stanice | TVN (Panama) |
Národní výběrové akce | Interní výběr |
Shrnutí účasti | |
Vystoupení | 27 |
První dojem | 1972 |
Nejlepší výsledek | 2 ° v roce 1972 |
Nejhorší výsledek | 17. v roce 1981 |
externí odkazy | |
Web TVN |
Panama a jeho OTI členská stanice, TVN se začal účastnit Festival OTI v úplně první show, která se konala v Madrid v roce 1972. Od té doby je to národní hlasatel Střední Amerika země se účastnila každé soutěže až do poslední, která se konala v Acapulco v roce 2000.
Dějiny
Přestože se Panama, která si své umělce vybrala interně, z akce nikdy nestáhla, národnímu televiznímu vysílání se nikdy nepodařilo dosáhnout vítězství, i když v jejich debutovém roce se umělec Basilio a jeho píseň „¡Oh señor!“ (Ach, můj pane!) Přišel na druhém místě.[1] I přes slibný začátek této středoamerické země nebyly následující účasti TVN na akci tak uspokojivé. V roce 1978 země skončila naposledy v top 5. Od té doby byla trajektorie Panamy na festivalu OTI bezstarostná, jak se to stalo u většiny středoamerických zemí s výjimkou Nikaraguy.
Soutěžící
Rok | Umělec | Píseň | Místo | Body |
---|---|---|---|---|
2000 | Jorge Bordanea | Un mañana mejor (lepší zítra) | ||
1998 | Luis Arteaga | Por la vida (pro život) | Popis | |
1997 | Ricardo y Alberto | ¿De qué nos vale? (Stojí nám to za to?) | ||
1996 | Omar Argel Espinosa | Sin tu cielo azul (Bez vaší modré oblohy) | ||
1995 | Tony Cheng | Má hecho trampa (podváděl jsi) | ||
1994 | Armando Valdivieso | Mi ciudad (Moje město) | ||
1993 | Tony Cheng | Canción a mi madre (píseň pro mou matku) | ||
1992 | Eduardo Carrizo | Memorias (Memories) | ||
1991 | Juan Carlos y Loló | Océano y gaviota (oceán a racek) | ||
1990 | Vielka Plummer | Dos amigas (dva přátelé) | ||
1989 | křesťan | Era tan solo ayer (Bylo to teprve včera) | ||
1988 | Paulette | Ven (pojď) | 14 | 0 |
1987 | Olga Cecilia de Obaldia | Blanco y Negro (černá a bílá) | ||
1986 | Paulette | Quizás no es el momento (možná to není ten okamžik) | ||
1985 | Rafael De las Heras | Con las manos atadas (Se svázanými rukama) | ||
1984 | Dini y Dany | Hagamos un pacto (Pojďme se dohodnout) | ||
1983 | Betzaida | Recuerdos (vzpomínky) | ||
1982 | Ediza Moreno | Mi pueblito (Moje malá vesnička) | 14 | 13 |
1981 | Roger Barés | Pero ayer fuiste solo María (Ale včera jsi byla jen Mary) | 17 | 7 |
1980 | Solinka | Puede ser (Může to být) | 16 | 8 |
1979 | Tony Espino | Sueños (sny) | 13 | 12 |
1978 | Roger Barés | Te cantaré, yo te amaré (Zpívám tě, budu tě milovat) | 5 | 18 |
1977 | Leopoldo Hernández | Canta a la vida (zpívat o životě) | 11 | 2 |
1976 | Pablo Azael | Gracias amor (díky lásko) | 9 | 3 |
1975 | Pablo Azael | Tú y yo (ty a já) | 14 | 2 |
1974 | Orlando Morales y Max | La tierra es de todos (Tato země patří všem) | 15 | 1 |
1973 | Orlando Morales | Sójový feliz (jsem šťastný) | 12 | 2 |
1972 | Basilio | Ach Seňore (Ó můj bože!) | 2 | 10 |
Reference
- ^ eurovision-spain.com. „HISTORIA DEL FESTIVAL DE LA OTI I (1972-1979)“. www.eurovision-spain.com. Citováno 2017-06-07.