Péter Hédervári - Péter Hédervári
tento článek ne uvést žádný Zdroje.srpen 2013) (Zjistěte, jak a kdy odstranit tuto zprávu šablony) ( |
Péter Hédervári (1931-1984) byl a geofyzik, vědecký popularizátor, amatér astronom, a člen několika národních a mezinárodních vědeckých společností.
Kariéra
Po obdržení doktorátu na Univerzita Eötvöse Loránda, Budapešť v letech 1952–1963 pracoval v Geofyzikálním ústavu Eötvöse Loránda. Od roku 1968 pracoval jako publicista v týdeníku Élet és Tudomány (Život a věda).
Jeho specializací byl geologie z zemský měsíc a planety podobné Zemi. Jeho články o těchto tématech se objevily v Fizikai Szemle (Recenze fyziky), Magyar Fizikai Folyóirat (Maďarský žurnál fyziky), Földrajzi Közlemények (Geografický bulletin) a Földtani Közlöny (Bulletin Maďarské geologické společnosti). Jeho články publikovalo také několik zahraničních časopisů. Kráter poblíž lunárního jižního pólu je pojmenován po něm (Kráter Hédervári ).
Hlavní díla
- Hold fizikája. 1962
- Erök és energiák a Föld életében. 1963
- Földszerkezet és földrengések.1966
- Amiről a Föld mesél. 1967
- Amiről a Hold mesél. 1969
- Hold és meghóditása. 1970
- A Görög Pompeji: egy vulkán régészete. 1972
- Az óceán fogjai. 1973
- Jávai tekercsek. 1975
- Vénusz és a Mars ostroma. 1976. (s Marikem Miklósem a Pécsi Tamásem)
- Mi újság a Földön. 1980
- Csillagunk a Nap. 1980
- Évezredek, vulkánok, emberek.1981
- Naprendszeren innen és túl. 1983
- Üstökös kutatás az űrkorszakban. 1983
- Képes csillagvilág. 1984
- Ismeretlen Naprendszerünk. 1986
- Vulkánkitörések más égitesteken. Földrajzi Közlöny 1959/1.
Reference
Tento článek o maďarském vědci je pahýl. Wikipedii můžete pomoci pomocí rozšiřovat to. |