Pål Refsdal - Pål Refsdal

Pål Refsdal v roce 2010

Pål Refsdal (narozen 9. září 1963) je norský novinář na volné noze, fotograf a filmař, který reportoval z mnoha válečných zón. Sledoval a pracoval s několika povstalecké skupiny. V roce 2009 byl vložen do Taliban v Afghánistánu, kde byl zajat a držen týden před propuštěním. Pracoval také pro Norská lidová pomoc a jako tiskový mluvčí pro Norská armáda.

raný život a vzdělávání

Refsdal se narodil v Kongsvinger otci z Hedmark kdo je lékař a Němec matka, která je fyzioterapeut. Má tři sestry. Rodina žila v Švédsko na pět let a později se přestěhoval do Ulsrud v Oslo kde Refsdal strávil většinu svého dospívání. Norskou armádní důstojnickou školu dokončil v roce 1983 ve věku 19 let v hodnosti Podporučík.[1]

1980

V roce 1985 následoval Mudžáhidů v Afghánistán a účastnil se útoků proti sovětský síly v Sovětsko-afghánská válka. Tam také potkal britský spisovatel Jason Elliot kdo by později popsal jejich setkání v knize z roku 1999 Neočekávané světlo: Cestuje v Afghánistánu. V roce 1986 pracoval s Tamilští separatisté. V 80. letech Refsdal hlásil z několika partyzánských skupin v Latinské Americe, včetně Guatemalská národní revoluční jednota a Zářící cesta v Peru.[1]

Spolupracoval s Kosovská osvobozenecká armáda (Albánec: Ushtria Çlirimtare e Kosovës—UÇK) v roce 1999 a strávil 3 měsíce v nemocnici poté, co byl zasažen během útoku ze strany Jugoslávská lidová armáda. V té době norský ministr zahraničí Knut Vollebæk setkal se s jugoslávským ministrem zahraničí, aby pomohl dostat Refsdala z oblasti. Po návratu do Norska se Refsdal vrátil do Kosova o několik měsíců později.[2]

Angolský případ

V roce 1995 pracoval šest měsíců ve společnosti důlní mýtina operace v Angola pro Norská lidová pomoc. Následně obvinil organizaci, že má zaměstnance, kteří byli zapojeni do drog a sexuálního zneužívání. Jeho manželka, která navštívila Angolu v létě roku 1996, uvedla, že mladá dívka v Angole obvinila vůdce norské lidové pomoci, že s ní provozoval sexuální aktivity. Prokurátor v Oslu nenašel důvod vyšetřovat případ. Refsdal se vrátil do Angoly, aby podle sebe shromáždil důkazy o zneužití. Norská lidová pomoc ho poté ohlásila úřadům za údajný pokus najmout najatého vraha, který zabil tři zaměstnance v organizaci. Refsdal byl vyšetřován v Norsku a krátce umístěn do cely, ale nebyl stíhán. Žaloval norskou lidovou pomoc za urážku na cti v Oslu a případ vyhrál v roce 2001 a obdržel odškodné 50 000 Norská koruna.[3]

2009 Únos Afghánistánu a dokumentární film

V roce 2009 získal Refsdal prostřednictvím své produkční společnosti Refsdal media 700 000 norských korun od Norský filmový institut produkovat film o každodenním životě Talibanu pro Novemberfilm. Plánovaný název byl Den andre siden (Angličtina: Druhá strana). Zůstal se skupinou asi deseti vojáků Talibanu v EU Provincie Kunar po dobu devíti dnů v říjnu téhož roku shromáždit materiál pro film. Tam natáčel útoky na americké tanky,[4][5] ačkoli byl varován Norské ministerstvo zahraničních věcí o vstupu do oblasti.

V listopadu Refsdal a jeho afghánský tlumočník opět vstoupili do provincie Kunar, aby se připojili k další skupině Talibanu. Dne 5. listopadu bylo Refsdalovi řečeno, že je podezřelý z toho, že je špión. Téhož večera mu pak hrozila poprava, ale jeho únosci rovněž uvedli, že situaci lze vyřešit výkupným, výměnou vězňů nebo konvertováním Refsdala k islámu. Únosci původně požadovali výkupné ve výši 500 000 amerických dolarů.[6]

Dne 6. listopadu únosci dovolili Refsdalovi mluvit s norským velvyslanectvím v Afghánistánu, aby projednali výkupné, stejně jako s Al-Džazíra. Ve stejný den Refsdal konvertoval k islámu.[6]

Dne 12. listopadu 2009 byl propuštěn Refsdal. Norské ministerstvo zahraničí, které se účastnilo jednání s Talibanem, popřelo, že by bylo zaplaceno jakékoli výkupné. Asi 100 lidí v Norské ministerstvo zahraničních věcí, norská policie a norská obrana usilovali o to, aby byl Refsdal osvobozen. Oddělení zvažovalo požadovat, aby Refsdal uhradil část výdajů, ale rozhodlo se proti takové poptávce.[7][8]

Novemberfilmův dokument o Refsdalově zkušenosti v Afghánistánu Fanget av Taliban (Angličtina: Zajat Talibanem) bylo uvedeno na NRK v roce 2010. Film tvrdil, že norské orgány byly připraveny zaplatit výkupné. Norské ministerstvo zahraničních věcí uvedlo, že hovory o výkupném byly z jejich strany pouze taktickým krokem, a nikoli ničím, co vážně považovali za výplatu.[9] Ministerstvo na program podalo stížnost Norská komise pro stížnosti na tisk jak uvedli, dokument odhalil podrobnosti o řešení případu ministerstvem a jednáních s Talibanem, což by mohlo ministerstvu zkomplikovat pomoc stejným způsobem v budoucnu.[10] Komise pro stížnosti na tisk zjistila, že společnosti NRK a Novemberfilm jednaly nesprávně.[11]

Trochu jiná mezinárodní verze dokumentu Taliban: Behind the Masks byl vysílán uživatelem CNN v roce 2010 jako součást seriálu o Talibanu.[4][6]

Byl nominován na Cena Rory Peckové za svůj film v roce 2010.[12] Série CNN „Taliban“, do které Refsdal přispěl, získala v roce 2011 cenu National Headliner Awards v dokumentu nebo sérii zpráv o stejném tématu.[13]

Jeho kniha Geriljareporteren (Angličtina: Partyzánský reportér) byl také publikován v roce 2010; vyprávěl příběh o svých zkušenostech s Afghánistánem a jeho dalších vztazích s partyzánskými skupinami, které měl jako novinář.[14]

2013 Sýrie

V létě 2013 žil Refsdal šest týdnů u muslimských povstaleckých bojovníků převážně cizího původu Sýrie (vidět Syrská občanská válka ). Popsal rebely jako sympatické a se silným náboženským povoláním, zatímco jejich vojenský výcvik byl relativně amatérský.[15]

Osobní život

Refsdal má tři děti od dvou různých matek; jeden z Angoly a jeden z Portorika.[1] Poté, co byl v roce 2009 propuštěn, zůstal muslimem.[15][16]

Knihy

  • Pål Refsdal (2010) Geriljareporteren. Gyldendal. Oslo. ISBN  9788281880931

Reference

  1. ^ A b C Geriljajournalisten (v norštině) Dagbladet. Vyvolány 18 January 2014
  2. ^ Beskutt i Kosovo, levde med mujahedin, svømte blant haier (v norštině) VG. Vyvolány 18 January 2014
  3. ^ Mads Larsen (20. července 2001) Vant mot Norsk Folkehjelp (v norštině) Dagbladet. Vyvolány 18 January 2014
  4. ^ A b Jan Gunnar Furuly (23. listopadu 2010) Návštěvník CNN Refsdals Taliban-dokumentar Aftenposten. Vyvolány 18 January 2014
  5. ^ Erlend Skevik a kol. (17. listopadu 2009) Refsdal: - Han únosce meg (v norštině) VG. Vyvolány 1 February 2014
  6. ^ A b C Unesen Talibanem CNN. 9. prosince 2010. Citováno 1. února 2014
  7. ^ UD vurderer erstatningskrav (v norštině) NRK. Vyvolány 31 January 2014
  8. ^ Terje Sellevold (16. listopadu 2009) Må ikke betale for UDs kostnader (v norštině) NRK. Vyvolány 31 January 2014
  9. ^ Erlend Skevik, Nilas Johnsen (27. dubna 2010) Refsdal-forhandlerne hadde løsepenger klare (v norštině) VG. Vyvolány 1 February 2014
  10. ^ Erlend Skevik (5. května 2010) UD klager na Refsdal-dokumentar VG. Vyvolány 18 January 2014
  11. ^ Terje Sellevold (31. srpna 2010) Novemberfilm og NRK cítil i PFU (v norštině) NRK. Vyvolány 18 January 2014
  12. ^ Tor Bjørnar Holmlund (15. října 2010) Bærums-mann nominert til journalistpris (v norštině) Budstikka. Vyvolány 1 February 2014
  13. ^ Národní ocenění headlinerů Archivováno 03.02.2014 na Wayback Machine Národní ocenění headlinerů. Vyvolány 1 February 2014
  14. ^ Jon Rognlien (9. listopadu 2010) Přepravce v Afghánistánu (v norštině) NRK. Vyvolány 2 February 2014
  15. ^ A b Vilde Helljesen, Sidsel Vold (3. srpna 2013) Opprørerne ble forvandlet til smågutter i svømmebassenget (v norštině) NRK. Vyvolány 1 February 2014
  16. ^ Nilas Johnsen, Lars Kristian Solem (28. září 2010) Praktiserer fortsatt som muslim (v norštině) VG. Vyvolány 1 February 2014