Oya Baydar - Oya Baydar
![]() | Tento životopis živé osoby potřebuje další citace pro ověření.Únor 2011) (Zjistěte, jak a kdy odstranit tuto zprávu šablony) ( |
Oya Baydar | |
---|---|
narozený | Istanbul, Krocan | 1. ledna 1940
obsazení | Prozaik, spisovatel příběhu |
webová stránka | |
oyabaydar |
Oya Baydar (narozen 1940) je turecký sociolog a spisovatel.[1] Dlouho se angažovala v socialistické politice.
Vzdělání a raná díla
Oya Baydar studoval na Lycée Notre Dame de Sion Istanbul. Vydala svůj první román inspirovaný francouzským spisovatelem Françoise Sagan zatímco byla studentkou na střední škole.[2] Román, který napsala v posledním ročníku střední školy, Bůh zapomněl na děti, byla zveřejněna jak v novinách Hürriyet a jako kniha. V důsledku psaní tohoto románu byla téměř vyloučena ze školy. Po těchto románech napsaných ve středoškolských letech měla pauzu od psaní, dlouho se zajímala o politiku, než se v pozdějším životě vrátila k literatuře.
Baydar vystudoval Istanbulská univerzita Katedra sociologie v roce 1964 a nastoupila na tuto katedru jako asistentka. Rada profesorů univerzity dvakrát odmítla její disertační práci o vzestupu pracovních sil v Turecku: studenti na protest proti tomu obsadili univerzitu. Jednalo se o první zaměstnání univerzity v Turecku. Baydar pak se stal asistentem v Hacettepe University.
Politický život
Během vojenský puč v roce 1972 Baydar byla zatčena kvůli její socialistické činnosti jako členky Dělnická strana Turecka a učitelský svaz Turecka a opustila univerzitu. V letech 1972 až 1974 pracovala jako publicistka v novinách Yeni Ortam ([Nová platforma]) a Politika ([Politika]). Vydala svůj první deník společně se svým manželem Aydınem Enginem a Yusufem Ziyou Bahadınlı. Byla známá jako socialistická spisovatelka, výzkumnice a aktivistka.
Během 1980 vojenský převrat Baydar odešel do zahraničí a zůstal v exilu v Německu po dobu 12 let, během nichž Německá demokratická republika přestala existovat, když bylo Německo znovu sjednoceno. O tomto období psala v roce 1991 ve své povídkové knize Sbohem Alyosha.
Pozdější život
Oya Baydar se vrátila do Turecka v roce 1992. Pracovala jako redaktorka pro Istanbulská encyklopedie, společný projekt Nadace historie a ministerstva kultury a jako šéfredaktor pro Encyklopedie unionismu v Turecku. Získala řadu ocenění za romány a příběhy, které vydala po návratu do Turecka, a stala se oblíbenou spisovatelkou. Od roku 2013 píše pro online noviny T24, zejména o kurdském problému (Kurdsko-turecký konflikt (1978 - dosud) ).
Funguje
Román
- Dopisy koček (Kedi Mektupları), 1993
- Otáčení se nikam (Hiçbiryer’e Dönüş), 1998
- Hot Ashes Left (Sıcak Külleri Kaldı), 2000
- (Erguvan Kapısı), 2004
- Ztracené slovo (Kayıp Söz), 2007 - Palavra perdida, publikovaná v Brazílii, 2011, autorka Sá Editora
- Generál hromady odpadků (Çöplüğün Generali), 2009
Příběh
- Sbohem Alyosha (Elveda Alyoşa), 1991
Ostatní
- Rodinná alba republiky (Cumhuriyetin Aile Albümleri)
- Z vesnic do měst za 75 let (75 Yılda Köylerden Şehirlere)
- (75 Yılda Çarklardan Chip'lere)
- (75 Yılda Çarkları Döndürenler)
- Změna života Změna člověka za 75 let - Móda republiky (75 Yılda Değişen Yaşam Değişen İnsan-Cumhuriyet Modaları)
- Móda republiky (Cumhuriyet Modaları)
- Encyklopedie unionismu v Turecku (Türkiye Sendikacılık Ansiklopedisi)
Ocenění
- Cena Sait Faik Story v roce 1991 (s Elveda Alyoşa)
- Cena románu Yunus Nadi v roce 1993 (s Kedi Mektupları)
- Cena Orhana Kemala za román v roce 2001 (s Sıcak Külleri Kaldı)
- Cevdet Kudret Literature Award v roce 2004 (s Erguvan Kapısı)
Reference
- ^ „Oya Baydar“. 20. Festival spisovatelů Praha. Citováno 8. října 2010.
- ^ http://www.literaturfestival.com/archive/participants/authors/2013/oya-baydar?set_language=cs