Vlastní hodnocení rizika a solventnosti - Own risk and solvency assessment

V srdci obezřetnosti Solventnost II směrnice, vlastní hodnocení rizika a solventnosti (ORSA) je definován jako soubor procesů tvořících nástroj pro rozhodování a strategickou analýzu. Jejím cílem je průběžně a prospektivně hodnotit celkovou potřebu solventnosti související se specifickým rizikovým profilem pojišťovny. Řízení rizik a vlastní hodnocení rizik a solventnosti je obdobná regulace, která byla v USA uzákoněna NAIC.[1] Ostatní jurisdikce přijímají podobná nařízení, aby splňovaly zásadu 16 základního pojištění přijatou IAIS.[2]

Kontext

Druhý pilíř směrnice Solventnost II plánuje doplnit kvantitativní kapitálové požadavky o požadavky na kvalitu a globální a vhodný systém řízení rizik. Reforma stanoví opatření týkající se správy a řízení, vnitřní kontroly a interního auditu s cílem zajistit řádné a obezřetné postupy řízení pojišťoven. Dopady, pokud jde o riziko a solventnost, by se měly projevit v předcházejících strategických rozhodnutích. Proces vnitřního hodnocení rizik a solventnosti, známý jako ORSA, je ústředním bodem tohoto plánu.

Z operačního hlediska je ORSA součástí globálního procesu řízení podnikových rizik (ERM).

Je součástí cyklického a iterativního systému zahrnujícího představenstvo, vrcholový management, Interní audit, interní kontrola a všichni zaměstnanci společnosti. Jeho cílem je poskytnout přiměřené pojištění dodržování strategie společnosti proti rizikům.

Nařízení je dobrovolně široce definováno nařízením, které má povzbudit pojišťovny, aby se ptali na sebe v rámci interního systému zaměřeného na kontrolu a řízení rizik. Musí být ve všech případech stručné, snadno aktualizovatelné a respektovat zásady významnosti a přiměřenosti.

Regulační odkazy

Od roku 2003 Solventnost II nařízení následuje Lamfalussyho proces, který rozlišuje 3 úrovně opatření, počínaje velkými principy až po donucovací opatření nezbytná pro operativní implementaci. Aktualizace předpisů ORSA z NAIC se řídí iniciativou modernizace solventnosti[3] zaměřené na aktualizaci regulačního systému USA.

Solventnost II

Opatření úrovně 1

Text úrovně 1 je regulačním základem reformy. Byl přijat v roce 2009 ve stejném znění Evropským parlamentem a Evropskou radou.

ORSA je definován v článku 45 směrnice.

Článek 45 rámce směrnice Solventnost 2 (výtažky)

V rámci svého systému řízení rizik provede každá pojišťovna a zajišťovna vlastní posouzení rizik a solventnosti.

Toto posouzení zahrnuje alespoň:

a) celkové potřeby solventnosti s přihlédnutím ke specifickému rizikovému profilu, schváleným limitům tolerance rizika a obchodní strategii podniku;

b) průběžné dodržování kapitálových požadavků a požadavků týkajících se technických rezerv;

c) význam, s jakým se rizikový profil dotyčného podniku odchyluje od předpokladů, z nichž vychází solventnostní kapitálový požadavek.

Opatření úrovně 2

Opatření úrovně 2 jsou technická prováděcí opatření doplňující zásady definované v textu úrovně 1 s ohledem na požadavky na operativní provádění. Opatření úrovně 2 by měla přijmout Evropská komise na návrh EIOPA (Evropského orgánu pro pojišťovnictví a zaměstnanecké penzijní pojištění). S cílem urychlit vývoj reformy konzultuje orgán EIOPA s trhem, mimo jiné prostřednictvím konzultačních dokumentů.

ORSA nespadá pod opatření úrovně 2 a jako taková v roce 2009 během rozsáhlých konzultací o opatřeních úrovně 2 neexistovaly žádné konzultační dokumenty věnované výhradně ORSA. Značný počet z nich na to však odkazuje, například:

Konzultační dokument č. 17 o výpočtu navýšení kapitálu

Konzultační dokument č. 24 o zásadě proporcionality

Konzultační dokument č. 33 o systému správy a řízení

Konzultační dokument č. 56 o validaci interních modelů

... atd.

Pokud tedy opatření úrovně 2 nespecifikují požadavky na ORSA, lze je použít k lepšímu pochopení interakcí ORSA s dalšími požadavky a k objasnění role ORSA v systému pojistitelů Solventnost II.

Opatření úrovně 3

Opatření úrovně 3 přijme orgán EIOPA přímo. Obecně odpovídají nezávazným doporučením. Od založení orgánu EIOPA v lednu 2011 se však jeho odpovědnosti rozšířily na vypracování závazných opatření úrovně 3.

ORSA spadá pod texty úrovně 3. Za tímto účelem byl dne 7. listopadu 2011 zveřejněn konzultační dokument.

Tento konzultační dokument představuje soubor pokynů pro ORSA:

  • Obecné úvahy: důležitost zásady proporcionality, klíčová role správního, řídícího a kontrolního orgánu, dokumentace pro ORSA a zásady dohledu nad správou ORSA;
  • Odůvodnění a komunikace pro procesy ORSA;
  • Specifické rysy týkající se implementace ORSA:
    • Posouzení celkových potřeb solventnosti: zachovaný přístup musí být odůvodněný, musí být kvantitativní i kvalitativní, musí zahrnovat dostatečný počet zátěžových testů a scénářů a musí zahrnovat perspektivní rozměr;
    • ORSA by měl zahrnovat informace poskytnuté pojistněmatematickou funkcí o validaci technických rezerv;
    • Výsledky ORSA by měly být integrovány do všech procesů strategického řízení;
    • Četnost ORSA: nejméně jednou ročně a musí být přizpůsobena volatilitě rizikového profilu pojistitele
  • Skupinová specifika ORSA

Tento text je stále v konzultaci, ale lze předvídat dopad opatření úrovně 3 na ORSA.

Nařízení NAIC ORSA

Zatímco NAIC v září 2012 přijal zákon o řízení rizik na vysoké úrovni a zákon o vlastním posouzení rizik a solventnosti (č. 505), počátkem roku 2013 se reviduje Příručka NAIC ORSA.

Státní legislativní proces stále probíhá, ale můžeme očekávat, že regulace bude plně zavedena v roce 2015.

Jihoafrická republika: Nařízení ORSA pro posuzování a správu solventnosti (SAM)

Podobně jako v případě Solvency II budou pojišťovny a zajišťovny registrované v Jižní Africe od 1. dubna 2017 povinny provádět pravidelné ORSA. Požadavky ORSA v Jižní Africe budou splňovat standardy IAIS. Pravidelné hlášení bude vyžadováno také u Registrátora pojistitelů.

Provozní implementace

Pojišťovny jsou v procesu zřizování svých Solventnost II a obecně bylo upřednostněno zřízení pilíře 1. Plány ORSA proto na trhu stále nejsou vyzrálé.

Zdá se však, že v operativní implementaci ORSA lze identifikovat čtyři klíčové kroky:

  • Definice rizikového profilu
  • Provádění strategie pro řízení rizik
  • Vývoj strategických procesů
  • Produkce zprávy ORSA

V USA jsou společnosti v různých fázích připravenosti na ORSA.

Definice rizikového profilu

Rizikový profil zahrnuje všechna rizika, kterým je společnost vystavena, kvantifikace těchto expozic a všechna ochranná opatření proti těmto rizikům.

Rizikový profil se liší od regulatorního kapitálu stanoveného v pilíři 1. Zohledňuje specifika každé pojišťovny, integruje všechna významná rizika v perspektivním pohledu a ORSA ponechává otevřenou definici solventnosti nebo metodiky agregace rizik .

V praxi bude definice rizikového profilu zvýšena provedením mapování všech rizik, včetně obou rizik identifikovaných jako součást 1. pilíře reformy Solventnost II - upisovací riziko, tržní riziko, riziko selhání protistrany, operační riziko, nehmotné aktivum riziko - ale i další rizika specifická pro každého pojistitele - riziko nelikvidity, obchodní riziko, strategické riziko, riziko reputace atd.

Jakmile je mapování hotové, musí být definována metrika pro kvantifikaci rizik. Společnost může použít to, co se děje na pilíři 1, jako je míra rizika, časový horizont a / nebo jiná úroveň zabezpečení, která je nejvhodnější pro její strategii řízení rizik.

Provádění strategie řízení rizik

Jakmile je stanoven rizikový profil, správní, řídící a kontrolní orgán musí stanovit strategii řízení rizik společnosti prostřednictvím následujících prvků:

  • Chuť k riziku
  • Tolerance rizika

Rizikový apetit je maximální agregovaná úroveň rizika, které si společnost přeje podstoupit. Tolerance rizika představují hranice přijatelné variace výkonu spojené s různými rizikovými faktory.

Jednou z hlavních rolí funkce řízení rizik je podpora správního, řídícího a kontrolního orgánu s cílem přimět jej, aby se k této strategii vyjádřil. Funkce řízení rizik musí nejen předávat informace nezbytné k fungování, ale také dát klíče k přivlastnění si kultury rizika a kritické analýze těchto prvků vedoucími.

A konečně, rizikové limity jsou operativní implementací rizikových tolerancí. Funkce řízení rizik koordinuje obchody s cílem definovat:

  • Jak by měly být tyto limity rizika vyjádřeny;
  • Metodika převodu chuti a tolerancí na limity operačních rizik.

Vývoj strategických procesů

Všechna rozhodnutí učiněná v každodenním řízení společnosti pak musí respektovat definovanou strategii. Aby vedoucí udrželi rizikový profil na úrovni konzistentní s rizikovým apetitem, mají vedoucí představitelé čtyři hlavní strategie:

  • Upuštění od rizika;
  • Snížení rizika;
  • Přenos rizika;
  • Přijetí rizika.

Hlavní strategické procesy pojišťovny, jako je definice obchodních politik, zajištění a správa pasiv, by měla být revidována, aby integrovala dimenze rizika a solventnosti do rozhodovacího procesu.

ORSA by navíc měl umožnit trvalé dodržování regulačních požadavků, pokud jde o kapitál. Za tímto účelem musí pojistitel zavést soubor systematických procesů pro monitorování a řízení nepřetržitého dodržování rizikových limitů a identifikaci významných událostí - interních nebo externích - které mají významný dopad na rizikový profil a vedou k aktualizaci ORSA.

Zpráva ORSA

ORSA je předmětem několika požadavků na podávání zpráv:

  • ORSA je integrován do příběhu nových zpráv požadovaných ve 3. pilíři reformy, které jsou určeny pro orgán dohledu i pro veřejnost;
  • ORSA by měla být souborem interních zpráv, zejména během strategických procesů, které musí poskytovat;
  • V rámci opatření úrovně 3 navrhovaných orgánem EIOPA by měl být orgán ORSA konkrétním podáváním zpráv, zprávou ORSA, vázanou na správní, řídící a kontrolní orgán.

Obecně bude zpráva o ORSA obsahovat dvě části:

  • Kvalitativní zpráva: Popis rizikového profilu a zavedených procesů řízení rizik;
  • Kvantitativní zpráva: Popis kvantitativních metodik používaných v kontextu ORSA, výsledků, definované strategie a závěrů.

Zpráva ORSA v USA bude obsahovat tři oddíly popsané v příručce ORSA Guidance Manual:[4]

  • Popis rámce pro řízení podnikových rizik pojišťovny
  • Posouzení rizikových expozic pojistitelem
  • Skupinový rizikový kapitál a potenciální posouzení solventnosti

Viz také

Související články

Reference

  1. ^ http://www.naic.org/Releases/2012_docs/naic_statement_adoption_rmorsa_model_act_ag38.htm
  2. ^ http://www.iaisweb.org/view/element_href.cfm?src=1/16689.pdf od Mezinárodní asociace orgánů dohledu v pojišťovnictví
  3. ^ http://www.naic.org/index_smi.htm
  4. ^ http://www.naic.org/documents/committees_e_orsa_wg_exposure_guidance_manual.doc

externí odkazy