Ove von Spaeth - Ove von Spaeth

Ove von Spaeth
Ove von Spaeth před historickým kulatým kostelem Oesterlars na dánském ostrově Bornholm
Ove von Spaeth před historickými Oesterlars kulatý kostel na dánském ostrově Bornholm
narozenýChristian Ove Wilhelm von Spaeth
(1938-02-23) 23. února 1938 (věk 82)
Kodaň
obsazeníSpisovatel
JazykDánština a angličtina
Národnostdánština
ŽánrThriller,
Mystery fiction
webová stránka
www.moses-egypt.síť

Ove von Spaeth (Christian Ove Wilhelm von Spaeth, narozen 23. února 1938) je dánský spisovatel, grafik a designér nezávislý vědec.

Ove Von Spaeth studoval grafický design na The Graphic Arts Institute of Denmark a v desetiletích následujících po šedesátých letech se stal známým svými psychedelickými návrhy plakátů, publikacemi a články týkajícími se indické hudby, umění a duchovnosti.

V 70. letech začal von Spaeth studovat starověkou historii, náboženství a astronomii. Jeho analýza nejstarší známé hvězdné mapy v Egyptě - „Hvězdná mapa Senmutu“ [1] vedly k tomu, že von Spaeth zveřejnil přesné datování svého času a období v egyptských dějinách a vlády královny Hatšepsut.[2]

Datování nejstarší egyptské hvězdné mapy (2000)

Pomocí astronomického přístupu na Senmutově mapě von Spaeth vypočítal a ověřil přítomnost výrazných planetárních konjunkcí představovaných jako faktický výskyt na obloze. To umožnilo výpočet přesného datování jeho času a tím i období egyptských dějin.[2]

Knihy Ove von Spaeth

Obrazy měst (1966)[3]

Kniha je experimentem vizuálních efektů obrazů z měst z celého světa. Von Spaeth se snaží zlepšit emocionální zážitek z městského prostředí pomocí dlouhých expozic a typografických kompozic obsahujících více úrovní tištěného textu

Psychedelic ‘67 (1967 a 1969)[4]

Von Spaethova typografická experimentální kniha se pokusila zachytit kousek soudobých dějin, jak se odvíjely v Dánsku. Psychedelický předmět knihy je formulován autorovým uměleckým uspořádáním a vizuálním uspořádáním.

Série Mojžíšovy knihy

Série pěti knih o biblické postavě Mojžíš, je semi-fiktivní dílo založené na starověkých textových pramenech, jako jsou Rabínské spisy, archeologické důkazy a astronomická data. Von Spaeth se pokouší vyvinout historický alternativní pohled na egyptské pozadí Mojžíše.[5][6][7]

Potlačený záznam: Neznámé egyptské pozadí Mojžíše (1999) [8]

V první knize série to von Spaeth naznačuje Mojžíš byl egyptský princ a následník trůnu, který se ocitl vyděděn a nucen odejít do exilu v důsledku složitých zápletek a intrik u královského dvora faraonů Hatšepsut a Thutmosis III (přibližně 1500 př. n. l.).[9][10]

Kniha měla dobré přijetí, i když se jí nepodařilo získat vědecké uznání od dánského institutu Carsten Niebuhr.[11]

Enigmatický syn faraonovy dcery: přehodnocena Mojžíšova identita a tajemství (2000) [12]

Druhá kniha naznačuje, že Mojžíš se narodil královně Hatšepsut před 3500 lety, dostal se k moci jako vysoce postavený vůdce mezi egyptskou elitou, byl spolu s matkou vyloučen pučem a záznamy o jeho existenci byly systematicky mazány. Von Speath věnuje významnou část knihy, aby vytvořil paralely mezi Mojžíšem a hlavním konzulem královny Hatšepsut Senmutem.[13][14]

Příjem druhé knihy byl velmi pozitivní, jeden kritik ji označil za „obzvláště působivou“.[15] I když ostatním připadal vědecký nedostatek, ale vynikající jako kriminalita.[16]

Zmizený nástupce: Znovuobjevení Mojžíšovy skryté války vedoucí k exodu (2001) [17]

Ve třetí knize je Mojžíš princem v exilu, který se opakovaně pokouší získat zpět svůj nárok na trůn faraonů koordinací řady strategických povstání na okraji egyptské říše a vzpoury hebrejských migrujících pracovníků. Jako povstalecké fólie dělníci začali hledat svou vlastní zemi a svrchovanost.[18]

Tajné náboženství: Mojžíš a egyptské dědictví v minulosti a současnosti (2004)[19]

Čtvrtá kniha von Spaethovy série Mojžíš se zabývá vztahy mezi staroegyptskými tajemnými kulty a ranými hebrejskými duchovními tradicemi. Kniha naznačuje, že kulty byly politicky aktivní a zasahovaly do konkrétních historických událostí starověkého světa, které vedly ke kulturním důsledkům pro západní svět.

Prophet and Unknown Genius: Illuminating Moses the Advanced Pioneer (2005)[20]

Závěrečná kniha v seriálu naznačuje, že Mojžíšovy dovednosti odvozené z jeho odkazu knížete mu pomohly sjednotit izraelský lid tím, že mu poskytly filozofii, politologii, matematiku a rozvoj psaného systému jazyka s vlastní abecedou umožňující formaci biblických textů.

Reference

  1. ^ Novakovic, Bojan. Senenmut: Staroegyptský astronom. http://publications.aob.rs/85/pdf/019-023.pdf
  2. ^ A b Von Spaeth, Ove (2000). "Datování nejstarší egyptské hvězdné mapy". Kentaur. 42 (3): 159–179. doi:10.1034 / j.1600-0498.2000.420301.x.
  3. ^ von Spaeth, Ove (1969) [1966]. Obrazy měst. Kodaň: Strubes Publishers.
  4. ^ von Spaeth, Ove (1967). Psychedelic '67. Kodaň: Strubes Publishers.
  5. ^ FLEMMING CHR. NIELSEN, Jyllands-Posten (6. června 1999). „Mysteriet Moses: Var jødedommens grundlægger en egyptisk tronarving, og skulle han have været den næste Farao?“ (v dánštině). p. 7. Z4442744.
  6. ^ Steen Voigt, Berlingske Tidende (15. června 1999). „Dansk forsker fastslår Moses 'fødselsdag, en fascinerende, tværvidenskabelig og sammenhængende skildring af profetens herkomst“ (v dánštině). p. 20. AZ942425.
  7. ^ Sidney Måge, Jyllands-Posten (18. července 1999). „Debat: Teologisk afvisning af Bibelen“ (v dánštině). p. 7 (část Indblik). Z4590554.
  8. ^ von Spaeth, Ove (1999). De Fortraengte Optegnelser [Potlačený záznam: Neznámé egyptské pozadí Mojžíše.]. Kodaň: C.A. Reitzel. ISBN  978-87-89171-37-1.
  9. ^ Peder Christoffersen, Ekstra Bladet (4. července 1999). „GAMLE MOSES“ (v dánštině). p. 16. Z4540375.
  10. ^ Christian Galberg, B.T. (31. července 1999). „Du milde Moses; dansk amatørforsker påstår i en ny bog, at BIBELENS MOSES i virkeligheden var en ægyptisk kongesøn“ (v dánštině). p. 18. AZ946478.
  11. ^ Steen Voigt, Berlingske Tidende (3. srpna 1999). „Moses-datering ryger på gulvet“ (v dánštině). p. 10. AZ960593.
  12. ^ von Spaeth, Ove (2000). Gåden om Faraos Datters Søn [Enigmatický syn faraonovy dcery: Mojžíšova identita a tajemství byly přehodnoceny.]. Kodaň: C.A. Reitzel. ISBN  978-87-7876-195-8.
  13. ^ FJ Billeskov Jansen, Politiken (27. července 2001). „Den eventyrlige Moses: Den dristige historiker Ove von Spaeth fortæller spændende om Moses liv“ (v dánštině). p. 8 (část Kultur og Debat). Y1161297.
  14. ^ Lars Tjalve, Kristeligt Dagblad (7. srpna 2001). „Gådefulde Moses: Særdeles spændende og inciterende bog om Moses skrevet af sprænglært egyptolog“ (v dánštině). Bøger. e03f0e15.
  15. ^ Birgitte Larsen, Kristeligt Dagblad (11. srpna 2001). „Imponerende Moses-værk: Egyptologen Ove Von Spaeths bog om attentatet på Moses er imponerende - og langt hen ad vejen overbevisende“ (v dánštině). e03f0ef0.
  16. ^ Jesper Høgenhaven, Jyllands-Posten (21. srpna 2001). „Moses: Gåder i skyggen afpyramiderne“ (v dánštině). p. 8 (část Kunst og Kultur). Y1251133.
  17. ^ von Spaeth, Ove (2001). Den Forsvundne Tronarving [Zmizený nástupce: Znovuobjevení Mojžíšovy skryté války vedoucí k Exodu]. Kodaň: C.A. Reitzel. ISBN  978-87-7876-259-7.
  18. ^ Anders Klostergaard Petersen, Kristeligt Dagblad (2. října 2002). „Du vilde Moses“ (v dánštině). Kunst og Kultur. e03efc3f.
  19. ^ von Spaeth, Ove (2004). Den Hemmelige Religion [Tajné náboženství: Mojžíš a egyptské dědictví v minulosti a současnosti.]. Kodaň: C.A. Reitzel. ISBN  978-87-7876-309-9.
  20. ^ von Spaeth, Ove (2005). Profeten som Ukendt Geni [Prophet and Unknown Genius: Illuminating Moses the Advanced Pioneer.]. Kodaň: C.A. Reitzel. ISBN  978-87-7876-393-8.