Outre-Forêt - Outre-Forêt

The Outre-Forêt (Unteremwàld in Alsatian) je přírodní oblast, která se nachází na samém severu Alsasko hraničící s Porýní-Falc. Outre-Forêt znamená ve francouzštině za lesem, za lesem Haguenau. Na severu je ohraničena Bienwald stejně jako u Lauter Na východ je ohraničen Rýnem a Petit Ried. Na západě je ohraničena severní Vosges a řeka Falkensteinerbach. Jako příhraniční zóna mimo vyšlapané cesty se Outre-Forêt podařilo udržet své tradice; lze obdivovat četné roubené domy, keramika je dobře vyvinutá. Daleko od tradičních alsaských vinic se zde pěstují hrozny.
Zeměpis
Outre-Forêt je ohraničen lesem Haguenau na jihu, Bienwald na severu, zalesněnými Severními Vosges na západě a Rýn na východ.[1] Na východě je také alsothe Petit Ried. Outre-Forêt se táhne mezi údolím Lauter a pískovcovými fanoušky řeky Sauer a Moder.
Oblast je charakteristická svahy a kopci, jejichž nadmořská výška je skromná. v Surbourg nadmořská výška dosahuje 217 m. Na západě vinice Cleebourg ukazuje gentleslope. Benediktinští mniši z opatství Wissembourg už ve středověku pěstoval hrozny.[2]Na rozdíl od přilehlých lesů a luk je Outre-Forêt oblastí orné půdy, která se díky své vrchní vrstvě z hlíny propůjčuje polykultuře.[3]
Jazyk
Zatímco zbytek Alsaska mluví Alemanic, Jižní franky se mluví Outre-Forêt (v Alsasko bossue známý jako krummes Elsass v němčině se mluví také fransky, jako v severním Lotrinsku). Úředním jazykem samozřejmě zůstává francouzština, stejně jako v celé Francii.
Dějiny

Maginotova linie, jako například v pevnosti Schœnenbourg, překročila Outre-Forêt, jehož historie byla bouřlivá. V Hattenu se nachází Musée de l'Abri (úkrytové muzeum).
Tradice
Když byl les Haguenau stále překážkou a předtím, než auta zahájila novou éru mobility, byl region izolován. Proto se Outre-Forêt podařilo lépe udržet své tradice naživu než kterýkoli jiný sousední region. Během svátků (přesněji Streisselhochzeit v Seebach ) místní kroj se stále nosí Kutzenhausen, muzeum místních tradic se snaží ukázat venkovský život na počátku 20. století.
Keramika se zde praktikuje již od neolitu.Betschdorf je známá svými šedými a modrými keramikami. Šedá je kvůli jílu, zatímco modrá je kvůli kobaltu.
Ekonomika
Muzeum ropy v Merkwiller-Pechelbronn ukazuje průlomovou práci, která byla v regionu provedena v oblasti ropného průmyslu. V současné době se proces Hot-Dry-Rock používá v Soultz-sous-Forêts, aby pronikl do zemského tepla.[4]
Reference
- ^ «Outre-Forêt», v Alsasko, Gallimard, Paříž, 2007, s. 204
- ^ Le Carré magique„Association pour le développement de l'Alsace du Nord, str. 17
- ^ Henri Nonn, «Variété des paysages naturels et des écosystèmes» v Alsasko, Encyclopédie Bonneton, Paříž, 2001, s. 239
- ^ «Une nouvelle énergie renouvelable prend son essor en Alsace», Le Monde, 15 août 2008 Une nouvelle énergie renouvelable prend son essor en Alsace - LeMonde.fr
Bibliografie
- Cercle d'histoire de l'Alsace du Nord, Journées portes ouvertes monument historiques de l'Outre-Forêt, září 1991, 1991 (11 fiches sous pochette présentant des monuments à Lauterbourg, Soultz-Sous-Forêts, Altenstadt, Kutzenhausen, Preuschdorf, Wœrth et Walbourg)
- Cercle d'histoire de l'Alsace du Nord, Connaître et aimer l'Outre-forêt, průvodci okruhy, Delbecq, Reichshoffen, 1984, 211 s.
- Michel Charvet, Dessine-moi l'Alsace: l'Outre-Forêt, Éditions J.-P. Gyss, Barembach, Schirmeck, 1987, 101 s. ISBN 2-902912-61-7
- J.-M. Hauer, Inventaire des synagogues du pays de Hanau et d'Outre-Forêt, příspěvek à l'étude de leur architektura par quelques exemples détaillés, Štrasburk, 1985, 288 s. (mémoire d'Architecture)
- Claude Muller, L'Outre-Forêt au XVIIIE siècle, Éd. Coprur, Štrasburk, 2004, 240 s. ISBN 2-84208-105-6
- Daniel Peter, «Les ressources en eau de l'Outre-Forêt», v Outre-Forêt1987, č. 57, str. 4-9
- Daniel Peter, «La faune aquatique dans l'Outre-Forêt, au XIXE siècle », v Outre-Forêt1987, č. 57, str. 14-16
- Daniel Peter, Naître, vivre et mourir dans l'Outre-Forêt (1648-1848)„Cercle d'histoire et d'archéologie de l'Alsace du Nord, Wissembourg, 1995, 285 s. (texte remanié d'une thèse d'Histoire moderne)
- Jean-Laurent Vonau (režie), L'Outre-forêt dans la tourmente révolutionnaire1989, 277 s. (publié à l'occasion du Bicentenaire de la Révolution française)
- Elisabeth Weinling, Les anabaptistes d'Outre-Forêt 1700-1871, Université de Strasbourg 2. 1996 (mémoire d'Histoire)