Oswald Croll - Oswald Croll
Oswald Croll nebo Crollius (asi 1563 - prosinec 1609) byl alchymista a profesor medicíny na University of Marburg v Hesse, Německo. Silný zastánce alchymie a používání chemie v medicíně se významně podílel na psaní knih a ovlivňování myslitelů své doby směrem k prohlížení chemie a alchymie jako dvě samostatná pole.[1]
Croll získal doktorát z medicíny v roce 1582 v Marburgu, poté pokračoval ve studiu v Heidelbergu, Štrasburku a Ženevě. Poté, co pracoval jako vychovatel, přijel do Prahy v roce 1597. Zůstal tam dva roky a znovu od roku 1602 až do své smrti.[2] Tam, skrz Rudolf II, přišel do styku s dalšími alchymistickými spisovateli jako např Edward Kelley.
V roce 1608 bylo poprvé publikováno Crollovo opus magnum „Basilica Chymica“ („Chemická bazilika“), které samo popisuje obsahující filozofický popis, potvrzený zkušenostmi [Crollových] vlastních prací a aplikací nejvybranějších chymických prostředků vycházejících ze světla přírody a milosti.[3] Je to statné shrnutí jeho výzkumů, metod přípravy a studií chemického lékařství nebo iatrochemie. V roce 1609 vyšlo jeho pojednání „De signatura rerum“ („Pojednání o podpisech“). Některé jeho práce prosazovaly pochopení a uznání chemické sloučeniny a léčivé hodnoty bylin a dalších procesů, které poprvé zavedl Paracelsus.[4] Diskutovalo také o záležitostech, jako jsou kombinované léky, chemická organizace, a sloužilo jako úvod do chemie v pozdějších letech. Druhá kniha se zabývala vztahem alchymie a chemie k jiným oborům Věda, zvláště botanika, který navrhuje použití doktríny podpisů ke stanovení lékařského majetku rostlin.
Croll zemřel náhle v roce 1609. Jeho pověst a vliv po jeho smrti vzrostly a byl známý Robert Burton v jeho Anatomie melancholie.[5] V roce 1618 byl Croll považován za jednoho z hrdinů alchymie Johann Daniel Mylius ’ Basilica Philosophica (1618 - Opus Medico-Chymicum, třetí kniha). Symbolická pečeť věnovaná jemu se v této práci objevuje společně s heslem:
Oswald Croll z Wetter, Žák filozofů: Tato znalost není nic jiného než tajemství moudrých učitelů a filozofů.[6]
Alchymistické studie
Croll věřil, že chemie a alchymie jsou dvě poloviny úzce příbuzného oboru, stejně jako organická a anorganická chemie. Použil rámec Parcelsových děl k uspořádání své víry o geometricky důležitých vztazích mezi různými formami hmoty a alchymistickými reakcemi, od obdélníků po megagony.[7]
- La royalle Chymie de Crollius . Lyon: Drobet, 1624 Digitální vydání podle Univerzitní a státní knihovna Düsseldorf
- Oswaldi Crollii Basilica chymica: pluribus selectis et secretissimis propria manuali Experentia approbatis Descriptionibus, et Usu Remdiorum chymicorum selectissimorum. Ženeva: Chouet, 1643 Digitální vydání / 1658 Digitální vydání podle Univerzitní a státní knihovna Düsseldorf
Reference
- ^ Allen G. Debus, Chemická filozofie: Paracelsian Science and Medicine v šestnáctém a sedmnáctém století (New York: Science History Publications, 1977), sv. 1, str. 117-126
- ^ Mark Haeffner. Slovník alchymie: Od Maria Prophetessa po Isaaca Newtona. 94
- ^ Stanislas Klossowski de Rola. Zlatá hra: Alchymistické rytiny sedmnáctého století. 1988. str. 157.
- ^ Owen Hannaway, Chemici a slovo: Didaktické počátky chemie (Baltimore: The Johns Hopkins University Press, 1975).
- ^ Peter Marshall. Divadlo světa. Alchymie, astrologie a magie v renesanční Praze. s. 131
- ^ Stanislas Klossowski de Rola. Zlatá hra: Alchymistické rytiny sedmnáctého století. 1988. str. 155.
- ^ Arthur Greenberg, 2007. Od alchymie k chemii v obraze a příběhu. John Wiley & Sons, ISBN 0-471-75154-5, ISBN 978-0-471-75154-0
