Katedrála v Oslu - Oslo Cathedral
Katedrála v Oslu | |
---|---|
Norština: Oslo domkirke | |
![]() Oslo katedrála z Stortorvet | |
![]() ![]() Katedrála v Oslu ![]() ![]() Katedrála v Oslu | |
59 ° 54'44,35 ″ severní šířky 10 ° 44'49,05 ″ východní délky / 59,9123194 ° N 10,7469583 ° ESouřadnice: 59 ° 54'44,35 ″ severní šířky 10 ° 44'49,05 ″ východní délky / 59,9123194 ° N 10,7469583 ° E | |
Umístění | Oslo |
Země | Norsko |
Označení | Církev v Norsku |
webová stránka | www |
Dějiny | |
Bývalá jména | Kostel našeho Spasitele |
Postavení | Aktivní |
Založený | 1694 |
Architektura | |
Funkční stav | Katedrála |
Postavená léta | 1694-1697 |
Dokončeno | 1697 |
Specifikace | |
Počet věže | 1 |
Správa | |
Farní | Oslo |
Diecéze | Oslo |
Duchovenstvo | |
Biskup (s) | Kari Veiteberg |
Děkan | Anne-May Grasaas |
Kněz odpovědný | Elisabeth Thorsen |
Kněz | Valborg Orset Stene Jonas Lind Aase |
Jáhny | Maria Halldén |
Laici | |
Hudební ředitel | Vivianne Sydnes |
Varhaník | Kåre Nordstoga Marcus André Berg |
Kostelník | Roger Hegerstrøm |
Hudební skupina (y) | Oslo domkirkes Guttekor Oslo domkirkes Ungdomskor Oslo Domkor Konsorcium Vocale Tower zvonkohra |
Katedrála v Oslu (Norština: Oslo domkirke) - dříve Církev našeho Spasitele (Norština: Vår Frelsers kirke) - je hlavním kostelem pro Církev v Norsku Diecéze v Oslu, stejně jako farní kostel pro centrum města Oslo. Současná budova pochází z let 1694–1697.

The Norská královská rodina a Norská vláda používat katedrálu pro veřejné akce. To bylo uzavřeno z důvodu rekonstrukce v srpnu 2006 a znovu otevřen s slavnostní vysoká hmotnost dne 18. dubna 2010.
Dějiny
Současná katedrála v Oslu je třetí katedrálou v Oslo, Norsko. První, Hallvardská katedrála, byl postaven králem Sigurd I Norska v první polovině 12. století a nacházela se u Starý biskupský palác v Oslu, asi 1,5 km (0,93 mil) východně od dnešní katedrály.
Hallvardská katedrála byla téměř 500 let nejdůležitějším kostelem ve městě. Po velkém požáru v Oslo v roce 1624, King Christian IV rozhodl se přesunout město o několik kilometrů na západ, aby byl chráněn Pevnost Akershus. Stavba nového kostela byla zahájena v roce 1632 na hlavním náměstí v novém městě. Poté Hallvardská katedrála chátrala a chátrala.
V roce 1639 byla postavena druhá katedrála (Hellig Trefoldighet). Tato katedrála však po pouhých 50 letech vyhořela a současná katedrála byla postavena, aby ji nahradila. Kostel pravděpodobně navrhl radní státu Jørgen Wiggers (etatsråd ). Současná katedrála byla postavena na malém skalnatém výběžku na východním konci toho, co se později stalo Stortorvet. Základní kámen byl položen v roce 1694 a kostel byl vysvěcen v listopadu 1697.
V srpnu 2001 byla katedrála v Oslo místem svatba Prince Haakon a princezna Mette-Marit Tjessem Høiby.
Obnovení

Katedrála byla přestavěna v letech 1848-1850 podle plánu architekta německého původu, Alexis de Chateauneuf (1799-1853). Další architekt narozený v Německu Heinrich Ernst Schirmer (1814-1887) byl stavbyvedoucím projektu. Když Chateauneuf onemocněl v roce 1850, Schirmer zůstal Wilhelm von Hanno (1826-1882) k dokončení projektu.[1][2]
Oslo Cathedral se nachází na náměstí Stortorvet severně / severovýchodně od Karl Johans gate, mezi branou Kirke a bránou Dronningens. Dolní konec katedrály je obklopen Bazar (Basarene ved Oslo domkirke), zakřivená dlouhá budova s věží pokrytou zelenou mědí, jako je katedrála. Integrovaný s Basarene je Fire Watch (Brannvakten), která sloužila jako hlavní hasičská stanice v Oslu od roku 1860 do roku 1939, kdy byla otevřena dnešní hlavní hasičská stanice v oblasti Arne Garborgs. Katedrála, Basarene a Brannvakten jsou postaveny z červených cihel. Basarene i Brannvakten byly postaveny v letech 1840-1859 podle plánů městského architekta, Christian H. Grosch.
Umělecká díla z nedávné doby v katedrále zahrnují vitráže ve sboru od Emanuel Vigeland instalovány v letech 1910–16, bronzové dveře západního portálu provedené Dagfinem Werenskioldem (1892-1977) v roce 1938 a stříbrná socha s přijímací scénou od italského sochaře Arrigo Minerbi z roku 1930. Stropní dekorace jsou od norského malíře Hugo Lous Mohr (1889-1970). Ve druhé polovině 90. let 20. století byly hlavní varhany postavené společností Ryde & Berg z Fredrikstad, byl namontován za starou barokní fasádou.[3][4]
Obnova byla dokončena v době 900. výročí města v roce 1950. Kostel byl obnoven podle plánů architekta Arnstein Arneberg. Neogotický interiér byl odstraněn a původní vybavení bylo přivezeno zpět. Arneberg také navrhl kapli na jižní straně kostela. Kostel byl uzavřen v srpnu 2006 z důvodu rekonstrukce a byl otevřen v dubnu 2010 za přítomnosti Harald V Norska a norská královská rodina.[5][6]
Biskupové v Oslu od reformace

- 1541–1545 Hans Rev
- 1545–1548 Anders Madssøn
- 1548–1580 Frants Berg
- 1580–1600 Jens Nilssøn
- 1601–1607 Anders Bendssøn Dall
- 1607–1617 Niels Claussøn Senning
- 1617–1639 Niels Simonsen Glostrup
- 1639–1646 Oluf Boesen
- 1646–1664 Henning Stockfleth
- 1664–1699 Hans Rosing
- 1699–1712 Hans Munch
- 1713–1730 Bartholomæus Deichman
- 1731–1737 Peder Hersleb
- 1738–1758 Niels Dorph
- 1758–1773 Frederik Nannestad
- 1773–1804 Christen Schmidt
- 1805–1822 Frederik Julius Bech[7]
- 1823–1845 Christian Sørensen
- 1846–1874 Jens Lauritz Arup
- 1875–1893 Carl Peter Parelius Essendrop
- 1893–1896 Frederik Wilhelm Bugge
- 1896–1912 Anton Christian Bang
- 1912–1922 Jens Frølich Tandberg
- 1922–1937 Johan P. Lunde[8]
- 1937–1951 Eivind Berggrav
- 1951–1968 Johannes Smemo
- 1968–1973 Fridtjov Søiland Birkeli
- 1973–1977 Kaare Støylen
- 1977–1998 Andreas Aarflot
- 1998–2005 Gunnar Stålsett
- 2005–2017 Ole Christian Kvarme
- 2017- Kari Veiteberg
Varhany a varhaníci


První varhany katedrály nechal postavit v roce 1711 Carl Gustav Luckvitz, zatímco současné hlavní varhany nechal postavit Jan Ryde v roce 1997 k 300 letému výročí. Dva menší varhany v katedrále nechal postavit také Ryde og Berg Orgelbyggeri.[9][10]
Varhaníci
- 1709–1721 Christian Olsen Rode
- 1721–1764 Johan Fredrik Clasen
- 1764–1769 Johan Adolph Pløen
- 1769–1809 Johan Krøyer
- 1809–1828 Fredrik Christian Groth
- 1820–1826 Frederik Christian Lindeman
- 1828–1840 Jacob Andreas Lindeman
- 1840–1887 Ludvig Mathias Lindeman
- 1887–1916 Christian Cappelen
- 1913–1916 Wilhelm Huus-Hansen
- 1916–1932 Eyvind Alnæs
- 1933–1966 Arild Sandvold
- 1966–1982 Rolf Karlsen
- 1982– Terje Kvam
- 1982– Kåre Nordstoga
Zvonkohra a zvonkohry

V roce 1924 katedrála v Oslu obdržela dar 24 000 NOK pro zvonkohra ve zvonici, ale toto nebylo nikdy implementováno. V roce 2003 měl druhý dar Ørnulf Myklestad za následek 48zvonový koncert Zvonkohra pod vedením strážce Vegara Sandholta.[11] Tato zvonkohra je uvnitř věže, nikoli zvonice, a akustické problémy vznikající na tomto místě byly zdůrazněny v roce 2005 diplomová práce Laura Rueslåttenová pro Skandinávskou školu zvonkohry.
Od prosince 2016 je zvonkohra pravidelně používána hodinu, čtvrt úderů a ritornelles, s příspěvky Vegara Sandholta a Kåre Nordstogy, naprogramované a udržované Brynjar Landmark, a s 18 různými melodiemi mezi 07.00 a půlnocí, měnící se podle kalendáře.[1]
Viz také
Reference
- ^ Alexis de Chateauneuf(Store norske leksikon)
- ^ Wilhelm Von Hanno (Store norske leksikon)
- ^ Dagfin Werenskiold (Store norske leksikon)
- ^ Hugo Lous Mohr (Store norske leksikon)
- ^ Oslo domkirke (Store norske leksikon)
- ^ Dobrý den, 19. dubna 2010
- ^ Zvláštní Arvid Storsveen. „Frederik Julius Bech“. Norsk biografisk leksikon. Citováno 1. listopadu 2017.
- ^ Arne Bugge Amundsen. „Johan Lunde“. Norsk biografisk leksikon. Citováno 1. listopadu 2017.
- ^ Varhanní situace v katedrále v Oslu Archivováno 2011-07-24 na Wayback Machine
- ^ „Opus 39 Oslo cathedral 53 st“. Ryde og Berg Orgelbyggeri AS. Citováno 2016-12-01.
- ^ https://vimeo.com/127155655
Jiné zdroje
- Gervin, Karl Oslo domkirke: mennesker og miljøer i 900 år [Katedrála v Oslo: Lidé a komunita po 900 let] (1997) ISBN 82-03-22191-2,
- (no) Storsletten, Ola Kirker i Norge, nar. 5: Etter reformasjonen: 1600 vysoký [Církve v Norsku, sv. 5: After the Reformation: The 1600s] (2008) ISBN 978-82-91399-15-7
- (ne) Tronshaug, Hans Jacob Oslo domkirkes orgelhistorie: orgler, organister, kantorer og orgelbyggere gjennom fem århundrer [Organ of the Oslo Cathedral: Organs, Organists, Cantors and Organ Buiiders through Five Centuries] (1998) ISBN 82-994632-0-3