Oscar Albert Johnsen - Oscar Albert Johnsen

Oscar Albert Johnsen
OscarAlbertJohnsen.jpg
narozený(1876-10-13)13. října 1876
Tjøme, Norsko
Zemřel11. října 1954(1954-10-11) (ve věku 77)
Oslo, Norsko
obsazeníHistorik
DětiArne Odd Johnsen

Oscar Albert Johnsen (13. října 1876 - 11. října 1954) byl a Norština historik. Vydal řadu knih o historických tématech.[1][2]

Život

Johnsen se stal studentem v roce 1896; absolvoval magisterský titul v roce 1898 a v roce 1906 získal disertační práci doktorát De norske stænder (Nor Nemovitosti ).[1] V letech 1906 a 1907 studoval jako a vládní vědec v Kodani, Paříži a Berlíně. Později absolvoval řadu studijních cest do zahraničí, mimo jiné do Anglie, Německa a pobaltských zemí. Byl profesorem historie na univerzitě v Oslu v letech 1913 až 1945.[1][2]

Johnsen a Halvdan Koht ovlivnil norskou historiografii ve 20. letech 20. století prostřednictvím svých názorů, že mezi Dánskem a Norskem po zavedení EU neexistuje ústavní rovnost absolutní monarchie v reklamě 1660.[3]

Spolu s učiteli Lorens Berg z Andebu a Jacob Aaland z Nordfjord, stejně jako Edvard Bull starší, Johnsen byl ústředním bodem nového místního historického hnutí, které vzniklo po rozpuštění unie. To vedlo k založení Národní společnosti pro historii venkova a měst (Landslaget for bygde- og byhistorie) v roce 1920, kde Johnsen působil jako předseda od začátku do roku 1945. Johnsen, Berg a Aaland úzce spolupracovali a stanovili standard pro moderní místní historie (bygdebok). Orientovali se nad historickou disciplínu a studovali život v malé komunitě na základě zdrojově kritických studií v místních a národních archivech.[4]

Během Druhá světová válka, národně konzervativní Johnsen stál v čele nově vytvořeného Ústavu pro středověké texty (Institutt pro middelaldertekster). Ústav nedostal od Němců žádnou zvláštní podporu, ale Nasjonal Samling strana se o to velmi zajímala. Johnsen byl obviněn z příliš silné spolupráce s nacistickým ministerstvem.[5]

Johnsen byl redaktorem časopisu Heimene od roku 1922 do roku 1945 a editor místní ročenky dějin Vestfoldminne od roku 1924 do roku 1932.[1] Byl příjemcem Švédů Řád polární hvězdy.[1]

V roce 1901 se Johnson oženil s Annou Evie Tollefsenovou (1877–1944), dcerou Dokonce Tollefsen, vynálezce tankeru.[1] Měli čtyři děti, z nichž nejmladší byl historik Arne Odd Johnsen.[1]

Bibliografie

Knihy

  • Hurum herred - en historisk-topografisk beskrivelse (Okres Hurum: Historicko-topografický popis, 1903)
  • Bohuslens eiendomsforhold - indtil omkring freden i Roskilde (Bohuslän Majetkové podmínky: Do Smlouva z Roskilde, 1905)
  • De norske stænder. Bidrag do oplysning om folkets deltagelse i statsanliggender fra reformationen til enevældet (1537–1661) (The Norwegian Estates. A Contribution to Information on Popular Participation in State Affairs from the Reformation to the Monarchy (1537–1661), 1906)
  • Lærebok i Norges, Danmarks o Sveriges historie pro gymnasiene (Učebnice dějin Norska, Dánska a Švédska pro střední školy, 1909)
  • Hannibal Sehesteds statholderskab 1642-1651 - et tidsskifte i Norges historie (Hannibal Sehested Governorship, 1642–1651: A Time of Change in the History of Norway, 1909)
  • Soga um Norig, Sverike og Danmark (Příběh Norska, Švédska a Dánska, 1916)
  • Norges bønder - utsyn over den norske bondestands history (Farmers in Norway: Overview of the History of the Norwegian Rolnictry, 1919)
  • Larvikova historie (Historie Larvik, 1923–1963)
  • Finmarkens politiske historie (Politické dějiny Finnmark, 1923)
  • Noregsveldets undergang (Pád Norské království, C. 1924)
  • Tønsbergova historie (Historie Tønsberg, 1929–1954)
  • Rapports de la Légation de France v Kodani - Relatifs a la Norvége 1670–1791, Tome 1, 1670–1748 (Zprávy francouzského vyslanectví v Kodani: Vztahující se k Norsku 1670–1791, svazek 1, 1670–1748, 1934)
  • Innføring i kildene til Norges historie inntil det 19. århundre (Úvod do pramenů norské historie do 19. století, 1939)
  • Norwegische Wirtschaftsgeschichte (Norwegian Economic History, 1939)
  • Norges brannkasse 1767-1942 (Norská vzájemná požární pojišťovna 1767–1942, 1942–1956)
  • Sem og Slagen - en bygdebok (Sem and Slagen: A Local History, 1945–1948)
  • Tønsbergs sparebank gjennem hundre år - 1847–1947 (Sto let spořitelny Tønsberg: 1847–1947, 1951)

Články

  • „Bidrag til Oplysning om Befolkningsforholdene og Almuens økonomiske Stilling i Bohuslen før Afstaaelsen (1528–1658)“ (Informace o populačních podmínkách a finanční situaci rolníků v Bohuslänu před územním postoupením, 1528–1658) Historisk tidsskrift 1905 18: 187–247
  • „Et aktstykke fra stænderforhandlingerne i Kristiania 1645“ (Právní dokument ze stavovských jednání v Kristianii, 1645) Historisk tidsskrift 1907 19: 81–97
  • „Raad mod Borgerskab. Kristiania-Interiør fra Midten af ​​det 17de Aarhundre“ (Rada proti střední třídě. Kristiania Decor z poloviny sedmnáctého století) Historisk tidsskrift 1909 20: 532–559
  • „Om det norske folks opfatning av tronfølgen før 1660“ (Vnímání norského lidu královského dědictví před rokem 1660) Historisk tidsskrift 1914 23: 190–221
  • „Snorre Sturlasons opfatning av vor ældre historie“ (Snorri Sturluson Pohled na naši ranou historii) Historisk tidsskrift 1916 24: 213–232
  • „Fridgerdar-saga. En kildekritisk undersøkelse“ (Friðgerðarsaga. Studie kritická pro zdroje) Historisk tidsskrift 1916 24: 513–539
  • „Sarpsborgs gamle kirker“ (Sarpsborgovy staré kostely) Historisk tidsskrift 1916 24: 540–545
  • „Om haandskriftene til den store Olav den helliges sága“ (Rukopisy Samostatná Saga svatého Olafa ) Historisk tidsskrift 1920 25: 382–401
  • „Gjensidige nationale stemninger hos nordmænd og svensker, særlig i det 16. og 17. aarhundred“ (Vzájemné národní pocity Norů a Švédů, zejména v šestnáctém a sedmnáctém století) Historisk tidsskrift 1924 26: 233–261
  • „Gildevæsenet i Norge i middelalderen. Oprindelse og utvikling“ (Povaha cechu ve středověkém Norsku. Původ a vývoj) Historisk tidsskrift 1924 26: 73–101
  • „Nordiske handelsforbindelser med Frankrike før 1814“ (Severské obchodní vztahy s Francií před rokem 1814) Historisk tidsskrift 1927–29 28: 268–298
  • „Kilder i utenlandske samlinger til norsk handels- og sjøfartshistorie i nyere tid (16.-18. Århundre)“ (Zdroje v zahraničních sbírkách o raně novověké norské obchodní a námořní historii: Šestnácté – osmnácté století) Historisk tidsskrift 1927–29 28: 491–505
  • „Norges handel på Spania under Kristian IV“ (Norský obchod se Španělskem pod Christian IV ) Historisk tidsskrift 1930–33 29: 225–240
  • „Nederland og Norge 1625-1650. Gjensvar til dr. Johan Schreiner“ (Nizozemsko a Norsko 1625–1650. Odpověď Dr. Johan Schreiner ) Historisk tidsskrift 1934–36 30: 479–487
  • „Ernst Sars. Opposisjonsinnlegg ved Trygve Ræders doktordisputas“ (Ernst Sars. Prohlášení na Trygve Ræder Obhajoba disertační práce) Historisk tidsskrift 1937–40 31: 50–63
  • „Norwegische Wirtschaftsgeschichte. Svar til professor S. Hasund“ (Norwegian Economic History. A Reply to Professor S. Hasund ) Historisk tidsskrift 1940–42 32: 279–283

Reference

  1. ^ A b C d E F G Svendsen, Åsmund (2014). „Oscar Albert Johnsen“. Norsk biografisk leksikon (v norštině). Citováno 25. ledna 2020.
  2. ^ A b Wasberg, Gunnar Christie (2014). „Oscar Albert Johnsen“. Uchovávejte norské leksikon (v norštině). Citováno 25. ledna 2020.
  3. ^ Knut Sprauten (1997). „Mellom reformasjon og einevelde 1536–1660: Den dansknorske heilstaten 1660–1 1807“. V Tønnesson, Kåre (ed.). Spor i tid - Norge før 1850. Oslo: Aschehoug. 98–147. Archivovány od originál dne 2005-05-16. Citováno 27. ledna 2020.
  4. ^ Glette, Kåre (10. března 2003). „Presentasjon: Lorens Berg“. Høgskolen i Vestfold. Archivovány od originál 20. srpna 2007. Citováno 28. ledna 2020.
  5. ^ Vogt, Yngve (1. února 2012). „De fleste naziprofessorene var udugelige“. Apollon. Citováno 29. ledna 2020.