Orientální institut AV ČR - Oriental Institute, ASCR - Wikipedia

Tento článek má několik problémů. Prosím pomozte vylepši to nebo diskutovat o těchto otázkách na internetu diskusní stránka. (Zjistěte, jak a kdy tyto zprávy ze šablony odebrat) tento článek potřebuje další citace pro ověření. Prosím pomozte vylepšit tento článek podle přidávání citací ke spolehlivým zdrojům. Zdroj bez zdroje může být napaden a odstraněn. Najít zdroje: „Orientální institut, AV ČR“  – zprávy  · noviny  · knihy  · učenec  · JSTOR (Prosinec 2007) (Zjistěte, jak a kdy odstranit tuto zprávu šablony) tento článek možná matoucí nebo nejasné čtenářům. Prosím, pomoz nám objasnit článek. Možná o tom bude diskuse diskusní stránka. (Prosinec 2007) (Zjistěte, jak a kdy odstranit tuto zprávu šablony) (Zjistěte, jak a kdy odstranit tuto zprávu šablony)

The Orientální ústav Akademie věd České republiky je výzkumná instituce založená v roce 1922 se specializací na oblast Orientální studia.^[1] Oriental Institute je jednou z nejstarších institucí věnovaných studiu orientálních kultur ve střední a východní Evropě. Od roku 1992 spadá administrativně pod záštitu Akademie věd České republiky, zastřešující výzkumná instituce podobná funkcemi svým protějškům v kontinentální Evropě, jako je CNRS ve Francii. Institut spolupracuje s českými univerzitami, které zajišťují výuku příslušných předmětů, vzdělávání mladých výzkumných pracovníků a účast na postgraduálních doktorských programech.

Dějiny

Orientální institut v Praze byl založen na základě zákona č. 27/1922 přijatého československým parlamentem 25. ledna 1922. Podle zákona bylo cílem ústavu „pěstovat a budovat vědecké a ekonomické vztahy s Orientem “. Založení ústavu podpořil první československý prezident T. G. Masaryk, který jí poskytl morální i finanční podporu. 25. listopadu 1927 prezident jmenoval prvních 34 členů ústavu.^[2] V roce 1929 vyšlo první číslo odborného časopisu Archivní orientální (zveřejněné institutem). V květnu 1931 byla otevřena knihovna ústavu. V roce 1945 začal ústav vydávat český časopis Nový Orient.

V roce 1952 byl do nově vzniklého ústavu začleněn Orientální institut Československá akademie věd. O čtyřicet let později, v roce 1992, krátce před rozdělením Československa, se ústav stal součástí ústavu Akademie věd České republiky.

Výzkum

V oblasti historického výzkumu se ústav zaměřuje na Čínu, Indii a další země jižní Asie, jihovýchodní Asie, střední Asie, arabský svět a starověký Blízký východ. Další důležitou součástí výzkumné činnosti ústavu je studium filozofií a náboženství Orientu, zejména islámu (v kontextu nedávných a současných dějin Blízkého východu), buddhismu (v jihovýchodní Asii, himálajské oblasti, Tibetu a Mongolska) Hinduismus, taoismus a konfucianismus a náboženství starověkého Blízkého východu. Rovněž je studována relevance náboženství a náboženských přesvědčení pro moderní společnosti, včetně interakce náboženství a politických ideologií (islámský reformismus, fundamentalismus, hinduistický nacionalismus a komunalismus, buddhistický rozměr politiky v jihovýchodní Asii).

Výzkum asijských a afrických jazyků se zaměřuje na kvantitativní lingvistika, Čínská fonetika a hindština lexikografie. Výzkum v literatuře se provádí hlavně v hindské literatuře. Mezi další výzkumné činnosti ústavu patří studium teoretických a kulturních základů ústavu Tradiční čínská medicína, na základě primárních čínských zdrojů.

Institut publikuje Archiv Orientální, přední časopis v oboru orientálních a afrických studií.

Reference

externí odkazy

• (Čeština) Orientální ústav Akademie věd České republiky

Souřadnice: 50 ° 7'22.08 ″ severní šířky 14 ° 28'11,97 ″ východní délky / 50,1228000 ° N 14,4699917 ° E / 50.1228000; 14.4699917