Orang Kaya Indera Pahlawan - Orang Kaya Indera Pahlawan
Orang Kaya Indera Pahlawan je šlechtický titul v Pahangský sultanát a jeden ze čtyř nejvýše postavených šlechticů pod monarcha.[1] Název sleduje jeho původ z dob Starý pahangský sultanát, a byl historicky známý jako Maharaja Indera Pahlawan.[2] Území pod jeho jurisdikcí je Chenor a přistát mezi Bera a Kuala Luit (odpovídá většině z Maran volební obvod a některé jeho části Bera volební obvod).[3]
Za vlády Raja Bendahara Tun Ali byl název přejmenován na „Orang Kaya Indera Pahlawan“ s přidanými předponami „Orang Kaya“.[4] Titul je třetím nejvlivnějším ze čtyř hlavních náčelníků, protože jeho území je po něm druhým nejblíže k hlavnímu městu Orang Kaya Indera Shahbandar .[5]
Role
Historicky byla Orang Kaya Indera Pahlawan součástí Orang Besar Berempat („čtyři hlavní náčelníci“), kteří měli v Pahangu velmi široké pravomoci. Měli pravomoc ukládat daně a rozhodovat o všech trestních a občanských věcech kromě těch, které zahrnovaly trest smrti. Jejich moc byla ve skutečnosti omezena pouze schopností panovníka omezovat je a lišila se podle jejich blízkosti k Pekanovi, čím dále od dvora, tím větší autorita. Byli povinni dostavit se u Pekana jednou za rok menjunjung duli ('vzdát poctu'). Museli zaplatit určitou formu pocty banchi panovníkovi. Jejich okresy podléhaly serahan; povinnost nakupovat za přemrštěné ceny zboží, jehož monopol na prodej měl v některých lokalitách panovník ve zvyku poskytovat jednomu ze svých oblíbených.[6]
V měsíci Muharram. objevili se u soudu s nabídkami. V době války byli povinni podniknout pole s muži, zbraněmi a jídlem. Instalace panovníka byla neúplná, pokud Orang Besar Berempat pomáhal tam. Pahangova ústavní teorie byla, že Orang Besar Berempat a v menší míře byli ostatní náčelníci základem, na kterém spočívala monarchova autorita.[7]
V době Johor Empire, čtyři hlavní náčelníci dali věrnost Bendaharovi jako zástupci Sultán, ale v době, kdy jim byla svrchovaná bytost mlhavou postavou, měla jejich věrnost tendenci být stále více záležitostí loajality k Bendaharovi osobně. Toto se formálně uzavřelo založením Pahangské království na konci 18. století.[8]
Posloupnost
Názvy Orang Besar Berempat byly dědičné. Když náčelník zemřel, byl jeho nástupce před schválením svého jmenování povinen předat panovníkovi slavnostní oběť. Obvykle to mělo tvar zlatých jílů kris, ale jiné formy nabízení byly přípustné. Pokud byl nejstarší syn zesnulého náčelníka nezpůsobilý k nástupnictví, bylo by vhodné jmenovat do náčelnictví mladšího syna, bratra nebo synovce.[9]
Genealogický strom
Současná rodina Orang Kaya Indera Pahlawan tvrdí matrilineal sestup z Minangkabau, k ‚Gemoku, který přišel do Pahangu po trase Ulu Sertinga, Penarika a Bery a založil osadu v Chenoru. První zmínka v záznamech o tomto náčelnictví byla v roce 1740, kdy sultán Sulaiman Badrul Alam Shah povolal šéfa k Pekanovi. Původním územím Chenorského léna byla země sahající od Bery po Kuala Luit. Chenorští šéfové jsou příbuzní s královská rodina Pahang prostřednictvím Tun Ismaila, který je druhým synem Tun Ali jeho manželkou Cik Wan Ngah.[10]
| Na 'Gemok Orang Kaya Indera Pahlawan I | |||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||
| Ismail Orang Kaya Indera Pahlawan II | |||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||
| Hassane | Adam Orang Kaya Indera Pahlawan III | Tun Ali Raja Bendahara | |||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||
| Tok Tuit Orang Kaya Indera Indera Pahlawan IV | Kujut | „Che Itam | Tun Ismail | ||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||
| Husain Orang Kaya Indera Indera Pahlawan V | Engku Mahmud | ||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||
| Engku Abdullah Orang Kaya Indera Pahlawan VI | Engku Salleh | Engku Ngah Abu Bakar | |||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||
| Wan Hassan | |||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||
| Wan Abdul Wahid Orang Kaya Indera Pahlawan VII | |||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||
Viz také
Reference
- ^ Ahmad Sarji Abdul Hamid 2011, str. 82
- ^ Linehan 1973, str. 190-194
- ^ Wan Haji Abdul Wahid Bin Haji Wan Hassan 2016
- ^ Ahmad Sarji Abdul Hamid 2011, str. 82
- ^ Linehan 1973, str. 197
- ^ Linehan 1973, str. 196
- ^ Linehan 1973, str. 196
- ^ Linehan 1973, str. 197
- ^ Linehan 1973, str. 197
- ^ Linehan 1973, str. 194-195
Bibliografie
- Linehan, William (1973), Historie Pahangu, Malajská pobočka Královské asijské společnosti, Kuala Lumpur, ISBN 978-0710-101-37-2
- Ahmad Sarji Abdul Hamid (2011), Encyklopedie Malajsie, 16 - Vládci Malajsie, edice Didier Millet, ISBN 978-981-3018-54-9
- Wan Haji Abdul Wahid Bin Haji Wan Hassan (2016), Pengenalan Orang Besar Berempat (Úvod ke čtyřem hlavním šéfům) Portál Diraja Pahang. Pejabat KDYTM Tengku Mahkota Pahang