Operation Sabre (Srbsko) - Operation Sabre (Serbia) - Wikipedia

Operace Sabre
Bekstvo.png
Úniková cesta z vrah po atentát na Đinđiće
datum12. března - 22. dubna 2003 (2003-03-12 – 2003-04-22)
Umístění
Srbsko, Srbsko a Černá Hora
Zapříčiněno
Vyústilo v
Strany občanského konfliktu
Hlavní postavy
Zoran Živković
Nataša Mićić
Čedomir Jovanović
Vladan Batić		Milorad Ulemek
Franko Simatović
Dušan Spasojević
Zvezdan Jovanović
Ztráty a ztráty
7 zraněno
2 zabiti, 11 zraněno
11 000+ zatčení
300+ odsouzeno

Operace Sabre (srbština: Операција Сабља, Operacija Sablja) byla operace srbské policie v roce 2003 za účelem nalezení a zatčení osob odpovědných za atentát z premiér, Zoran Đinđić, jakož i další osoby, u nichž bylo podezření, že mají vazby na skupiny organizovaného zločinu.[1]

Pozadí

Bezprostředně po atentátu se Đinđić, a stav ohrožení byl prohlášen prozatímním prezidentem, Nataša Mićić, což vládě a policii dává mimořádné pravomoci při pronásledování atentátníků.[2] Nouzový stav trval ode dne atentátu, 12. března 2003, do 22. dubna 2003.[2]

Akce

Primárním cílem akce v rámci operace Sabre bylo najít atentátníky z Đinđiće, ale vyšetřování se rozšířilo na další osoby, u nichž bylo podezření, že mají vazby na skupiny organizovaného zločinu.[3] V průběhu operace Sabre policie tvrdila, že řeší několik dalších významných zločinů, které již roky nebyly vyřešeny, včetně atentátu na bývalého srbského prezidenta, Ivan Stambolić.[2]

V průběhu operace Sabre byli vyloučeni členové několika skupin organizovaného zločinu, včetně Klan Zemun, z nichž někteří byli bývalými členy elitní policejní jednotky, Special Operations Unit.[4] Milan Sarajlić, náměstek státního zástupce Srbska, byl zatčen a přiznal se, že je na výplatní listině klanu Zemun.[5]

Kritika

V souvislosti s podezřením na organizovaný zločin bylo zadrženo 11 665 osob. Mezi nimi bylo mnoho osobností veřejného života a bavičů. Podle Gowa „Stav nouze obecně a zejména operace„ Šavle “zůstávají v některých politických kruzích kontroverzní a byly vzneseny obavy, že vláda a policie využily situaci k řešení politických oponentů.“[2] Někteří političtí oponenti obvinili vládu z porušování lidských práv během operace, ale vláda a navrhovatelé akce poukázali na to, že Srbsko a Černá Hora se stal členem Evropská rada během akce a že většina organizací poslala analyzovat situaci během operace, včetně Organizace pro bezpečnost a spolupráci v Evropě prohlásil, že operace byla provedena bez porušení lidských práv. Některé organizace zejména nesouhlasí Human Rights Watch, který kritizoval izolaci a vyšetřování bez přítomnosti právníka,[6][7] a Amnesty International, který údajně týral a mučil.[8][9]

Reference

  1. ^ „AKCIJA 'SABLJA'".
  2. ^ A b C d James Gow, Ivan Zverzhanovski. Bezpečnost, demokracie a válečné zločiny: Transformace bezpečnostního sektoru v Srbsku. Kapitola 4, poznámka pod čarou 22. Palgrave Macmillan, 2013 ISBN  9781137276155
  3. ^ ""SABLJA "SEKLA NEMILICE".
  4. ^ Evropská rada. Organizovaný zločin v Evropě: Hrozba kyberkriminality: situační zpráva za rok 2004. 1. ledna 2005 [1]
  5. ^ "Srbský prokurátor připouští, že je na výplatě gangsterů". Nezávislý. Londýn. 21. března 2003. Citováno 23. května 2010.
  6. ^ Human Rights Watch. Srbsko: Nouzová situace by neměla Trumpovi základní práva. 24. března 2003[2]
  7. ^ Human Rights Watch. Srbsko: Ukončit úplnou izolaci zadržených; Srbsko by mělo podporovat standardy Rady Evropy. 6. dubna 2003 [3]
  8. ^ Michael Schuman. Srbsko a Černá Hora. strana 63. Infobase Publishing, 2014. ISBN  9781438122526 [4]
  9. ^ „Věříme tomu ...“ „Skupina práv požaduje vyšetřování mučení v Srbsku, New York Times, 4. září 2003.