Jeden pro smutek (říkanka) - One for Sorrow (nursery rhyme)

Pro další použití viz One for Sorrow (disambiguation).
„One for Sorrow“
Straka arp.jpg
Říkanka
PublikovánoC. 1780

"Jeden pro smutek„je tradiční dětská říkanka o straky. Podle starého pověra, počet viděných strak říká, zda bude mít někdo špatné nebo štěstí.

Text

V použitých textech jsou značné rozdíly. Následuje běžná moderní verze:

Jeden pro smutek
Dva pro radost,
Tři pro dívku
Čtyři pro chlapce
Pět za stříbro,
Šest za zlato,
Sedm za tajemství, které nikdy nebylo řečeno.[1]

Počátky

Jedna straka u narození Ježíše, možná předzvěstí smutku pro Mary:[2] Piero della Francesca je Narození

Rým má svůj původ v pověrách spojených s straky, považován za ptáka špatného znamení v některých kulturách a v Británii, přinejmenším již na počátku šestnáctého století.[3] Rým byl poprvé zaznamenán kolem roku 1780 v poznámce v John Brand je Pozorování populárních starožitností na Lincolnshire s textem:

Jeden pro smutek
Dva na veselí,
Tři na pohřeb
A čtyři k narození

Jedna z prvních verzí, která tuto možnost rozšířila, byla publikována v různých variantách Michael Aislabie Denham je Přísloví a populární rčení o ročních obdobích (Londýn, 1846)

Jeden pro smutek
Dva na veselí
Tři na pohřeb
Čtyři k narození
Pět do nebe
Šest do pekla
Sedm pro ďábla, jeho vlastní já

Příležitostně, kavky, vrány a další Corvidae jsou spojeny s rýmem, zejména v Americe, kde jsou straky méně časté.[4]

Verze rýmu se stala známou mnoha britským dětem, když se stala tematickou melodií dětské televizní show Straka, který probíhal od roku 1968 do roku 1980. Popularita této verze pravděpodobně vytlačila mnoho regionálních verzí, které dříve existovaly.[5]

Poznámky

  1. ^ P. Tate, Lety fantazie: Ptáci v mýtu, legendě a pověře (New York: Random House, 2010), ISBN  1409035697.
  2. ^ Finaldi, Gabriele (1. prosince 1992). „Volba obrazu: Gabriele Finaldi o obrazové moudrosti v Pirově uvolněném betlémě“. Nezávislý. Citováno 2. února 2013.
  3. ^ I. Opie a M. Tatem, eds, Slovník pověr (Oxford University Press, 1989), s. 235-6.
  4. ^ J. M. Marzluff, A. Angell, P. R. Ehrlich, Ve společnosti vran a havranů (Yale University Press, 2007), s. 127.
  5. ^ Terry Pratchett a Jacqueline Simpson, Folklór Zeměplochy (London: Random House, 2010), ISBN  1407034243, str. 449.

Reference