Olivier Roller - Olivier Roller - Wikipedia

Tento článek má několik problémů. Prosím pomozte vylepši to nebo diskutovat o těchto otázkách na internetu diskusní stránka. (Zjistěte, jak a kdy tyto zprávy ze šablony odebrat) Tento článek obsahuje seznam obecných Reference, ale zůstává z velké části neověřený, protože postrádá dostatečné odpovídající vložené citace. Prosím pomozte zlepšit tento článek představuji přesnější citace. (Července 2017) (Zjistěte, jak a kdy odstranit tuto zprávu šablony) Tento článek je tón nebo styl nemusí odrážet encyklopedický tón použitý na Wikipedii. Viz Wikipedia průvodce psaním lepších článků pro návrhy. (Září 2017) (Zjistěte, jak a kdy odstranit tuto zprávu šablony) (Zjistěte, jak a kdy odstranit tuto zprávu šablony)

Olivier Roller (narozen 1972 v Štrasburk ), je Francouz fotograf sídlící v Paříž. Specializuje se na fotografie portréty, od roku 2009 vytváří fotografickou fresku o mocenských postavách, portréty „císařů dneška“, které konfrontuje s tvářemi minulosti, z starověk na Napoleon.

Životopis

Po studiích politických věd a práva ve Štrasburku se stává Olivier Roller fotograf.

Popisuje moc a vliv ve Francii na počátku 21. století jednotlivci, kteří je skládají: ministři, finance, inzerenti, vedoucí médií…

Pokud je moc nezměnitelná, muži moci jsou drobiví. [...] To, co je vyfotografováno, je měnící se síla, čekající, možná mizející. [...] Moc je ten sen napadnout čas, protože věděl, že čas bude silnější. [...] Muži moci vědí, o co přišel

— Olivier Roller

Počátky

Olivierův první portrét je jedním z jeho dědečků v roce 1994, ve velmi těsném rámu a bez umělosti, s již nutkáním překonat klišé portrétu: usmívat se, stát rovně, být krásný.

Ještě jako student se konečně obrátil k fotografii, u které našel svůj jazyk a nový komunikační prostředek. Potřeboval tváře, a proto se setkal s mnoha spisovateli a filmaři, kteří propagovali jejich práci v knihkupectvích a na různých místech. Tisk mu následně neprodleně přiděluje úkoly.

Jeanne Moreau

Tento portrét natočený v prosinci 2005 je pro něj první, který pro něj z jakéhokoli úkolu realizuje. Následoval Jeanne Moreau na filmovém festivalu v Belgii. Po návratu do Paříže se ptá, zda ji může vyfotografovat „pro nic za nic“. Chce se vzdálit od úkolů, kde je model v komunikační logice. Na konci relace realizuje svůj první autoportrét, přičemž se drží tváře tváře herečky. Tato fotografie je nyní obálkou knihy Tvář Bruno Chibane, shromáždění 20 let portrétů úkolů Oliviera Rollera.

Údaje o síle

V roce 2008 se Musée du Louvre dal mu carte blanche v následujících termínech "chtěli byste pracovat na ekvivalentu Sarkozy (Francouzský prezident) a Fillon (Sarkozyho předseda vlády), Před 2000 lety? ". Stráví 6 měsíců každé úterý (den veřejné uzávěrky), úplně sám v galerii starožitností.

Od následujícího roku se vydal konfrontovat tváře dnešních „císařů“ (finančníků, publicistů, intelektuálů, diplomatů, politiků ...) s jejich protějšky z minulosti (od římských císařů po Napoleon ). Tento projekt stále probíhá.

Kontaktuje muže moci, navrhuje jim, aby si ve svém ateliéru pořídili portrét a stali se tváří visící na zdi výstavy.

Dělá současníky a někdy naživu tyto kousky vytesaného kamene, kde každý zlom nebo škrábnutí je zrcadlem našich křehkostí.

Vliv surfování

V kolektivní knize Západ je nejlepší, Olivier Roller mluví o svém surfování praxe, kterou přirovnává k fotografii.

Být v oceánu uprostřed vln mu umožňuje nemyslet, jen být přítomen. Tuto praxi popisuje jako „symbolický nástroj pokroku“ a vysvětluje, že surfování mu umožnilo „dosáhnout určité živočišnosti“ a „znovu se spojit s realitou“. Olivier Roller, stejně jako ve své fotografické praxi, vysvětluje, že miluje pohybující se, nepředvídatelnou a dokonce neuspokojivou stránku této praxe. Srovnává fotografii s oceánem, který „proti vám nic nemá, ale nikdy ho nebudete moci ovládnout, musíte být jen pokorní“.

Výstavy

• 2017-2018 : Musée du Louvre, «Théâtre du Pouvoir» září 2017 à juillet 2018^[1]
• 2017 : Centre des monumenty nationaux, Château d'Angers, instalace La Cathédrale de fil
• 2017 : Maison européenne de la photographie, akvizice récentes - Paříž
• 2016: Palazzo Al-Temps / musées nationaux romains, Řím ^[2]
• 2016: «Les larmes de la terre», The Temple (Pékin), Banpo (Xi-An), Changsha, Dunhuang - Chine^[3]
• 2015: «Oser la photographie», Musée Réattu, Arles ^[4]
• 2015: «Carte blanche à Olivier Roller», Mobilier national, Musée des Gobelins, Paříž^[5]
• 2015: «Aller Dehors», La Criée, současná centrála v Rennes^[6]
• 2014 «Figure di potere», Spazionuovo, Řím
• 2014 «Lumières», muzeum Cognacq-Jay, carte blanche à Christian Lacroix, Paříž^[7]
• 2013: «Mon île de Montmajour», abbaye de Montmajour, Centre des Monuments Nationalaux Commissariat Christian Lacroix, Arles^[8]
• 2013 «Rodin, la lumière de l’antique», Musée de l'Arles starožitné, Arles
• 2010–2013 «Figures du pouvoir 1», expozice à:
  • La Filature, Mulhouse^[9]
  • Musée des Moulages, Lyon^[10]
  • MIA Art Fair, Milán
  • Villa Aurélienne, Fréjus^[11]
  • SpazioNuovo, Řím, festival Foto Roma^[12]
  • Festival Fotoleggendo, Řím^[13]
  • Grange de Dorigny, Lausanne & participation au colloque universitaire «Le visage dans tous ses états»^[14]
  • Musée de la photographie André Villers, Mougins^[15]
  • Institut culturel de Fukuoka (Japon)^[16]
  • Institut franco-japonais, Tokio^[17]

Publikace

• Années 2010
  • 2016 : Nefta^[18] - Éditions de l'Air, des livres.^[19] Ceny fotografií v okolí Nefty v poušti Tuniska, místo premiér hvězdných válek. ISBN  978-2-9526699-5-5
  • 2015 : Visage mis à nu - Regard sur 20 ans de portraits - 304 pages - 200 portraits^[20]. Sous la direction de Bruno Chibane. Příspěvky nebo rozhovory de Rodolphe Burger, Jean-Claude Brisseau, Daniel Cohn-Bendit, Christophe Donner, Clara Dupont-Monod, Mike Hodges, Julia Kerninon, André S. Labarthe, Jean-Luc Nancy, Nathalie Quintane... Chic Média Éditeur ISBN  978-2-9544852-0-1
  • 2011 : 10 MAI 81, une journée particulière,^[21] doprovodné textyEmmanuel Lemieux, Bourin Éditeur ISBN  978-2-84941-231-2
• Années 2000
  • 2007 : Obličeje,^[22] 31 écrivains réagissent au portrait qu'Olivier Roller a fait d'eux, vydání Argol ISBN  978-2-91597-821-6
  • 2005 : Claritina cesta^[23] (bilingue français - anglais), exergue de Gertrude Steinová, postface de Clara Dupont-Monod, traduction de Philippe Aronson „L'opossum Éditions ISBN  978-295209-420-7
  • 2002 : Aperghis, kaléidoscope d'une résidence, textes d'Isabelle Freyburger, Jempresse Éditions & Desmaret ISBN  978-291367-523-0

Reference

externí odkazy

• Oficiální webové stránky
• El Mundo, Los Rostros Del Poder, 11. 7. 2016
• La Repubblica, Obrázky Potere negli scatti di Olivier Roller, 16. 6. 2017
• Il Sole 24, Tutti da Olivier Roller per un ritratto "con rughe" alla francese, 09/06/2010
• Le Figaro, Le mobilier national fait décoller la tapisserie, 29/04/2015