Olga Naumenko - Olga Naumenko

Olga Naumenko
Олега Нау́менко
narozený (1949-12-06) 6. prosince 1949 (věk 70)
Moskva, SSSR (Nyní Rusko )
Státní občanstvíRuský SFSR, SSSR (1949–1991), Ruská Federace (1991 – dosud)
Alma materBoris Shchukin Theatre Institute
obsazeníHerečka
Aktivní roky1968 – současnost
Pozoruhodná práce
Ironie osudu (1975)
Manžel (y)Aleksandr Skvortsov (zemřel)
Děti1

Olga Nikolayevna Naumenko (ruština: Олега Николаевна Нау́менко; narozen 6. prosince 1949, Moskva, SSSR) je a sovětský a ruština herečka divadla a kina, televizní moderátorka, Lidový umělec Ruska (2005)).[1] Herečka Gogol Center.[2][3]

Olga Naumenko, rodačka z Moskvy, se narodila a vyrůstala ve velké rodině podplukovníka (tankové síly) a žen v domácnosti. První roky jejího života strávila v Německo.

Manželka herečky Aleksandra Skvortsova (1950-2009), herce divadla Ermitáž. V manželství žil 32 let. Dcera Svetlana je novinářka.[4]

Kariéra

Vybraná filmografie

  • Překročení prahové hodnoty (1970) jako Albina Savitskaya
  • Stíny zmizí v poledne (1971) jako Varka Morozova
  • Věčný hovor (1973) jako Manyova přítelkyně[5]
  • Ironie osudu (1975) jako Galya
  • Lék proti strachu (1978) jako Olga Ilinichna Panafidina
  • Vladivostok, 1918 (1982) jako Loginova

Divadlo

  • Ošklivá Elsa (1983, režie Boris Golubovsky)
  • Unavený štěstím (2005, Vjačeslav Sorokin)
  • Idioti (2013, Kirill Serebrennikov )
  • Obyčejný příběh (2015, Kirill Serebrennikov)
  • Osoba (2016, Lera Surkova)

Reference

  1. ^ „Указ Президента РФ Владимира Путина № 1540“. Archivovány od originál dne 2007-01-20. Citováno 2018-07-19.
  2. ^ Ольга Науменко на сайте Театра им. Н. В. Гоголя
  3. ^ „Культура Портал: Театральная тенденция сентября“. Archivovány od originál dne 3. 8. 2012.
  4. ^ Andrey Malakhov (2017-12-29). „Закрытый показ" Иронии судьбы… ". Специальный выпуск. Андрей Малахов. Прямой эфир". Citováno 2017-12-30.
  5. ^ Ольга Науменко. Фильмография

externí odkazy