Olaus Sirma - Olaus Sirma

Obálka knihy Lapponia

Olaus Matthiae Lappo-Sirma (Asi 1655, pravděpodobně v Soađegilli - 1719 palců Eanodat, Finské Laponsko, Sápmi ), byl Sámi kněz a první sámský básník známý jménem podle pozdějšího věku.^[1] Jeho nejznámějším dílem je báseň Moarsi favrrot, který Henry Wadsworth Longfellow zmiňoval se ve své básni „My Lost Youth“.^[2]

Vzdělání a kněžství

Olaus Sirma chodil do školy Duortnus a později se zúčastnili Univerzita v Uppsale dále na jih ve Švédsku. Sirma byla jedním z mála sámských studentů v Uppsale, kteří nepocházeli z Sámské školy z Rád nebo Biŧon. Po svém vzdělání působil Sirma jako kněz od roku 1675 až do své smrti v Eanodatu.^[3] Olaus Sirma přeložil katechismus z Johannes Gezelius svému rodákovi Kemi Sámi, nyní vyhynulý Sámi jazyk. Požádal o jeho vytištění v roce 1688 a v roce 1716, ale neobdržel finanční prostředky. Kniha byla vytištěna až v roce 1913.^[4]

Poezie

Kromě své církevní práce sloužil Sirma jako zdroj Johannes Schefferus když tento psal svou knihu Lapponia (1673). Mezi Sirmas mnoho příspěvků byly texty k dvěma joiks. Tyto dva joiky, které byly milostnými básněmi, byly přeloženy do latiny v roce Lapponia, a později se rozšířil, když byla Schefferova kniha přeložena do jiných jazyků. Řádek z jedné z těchto joiks, Moarsi favrrot („Moje krásná přítelkyně“), známá také jako Oarrejávri („Veverčí jezero“), o kterém se zmiňoval a citoval Longfellow ve své básni „Moje ztracené mládí“ (1855).

V následujícím textu je originál, překlad do angličtiny,^[5] a Longfellowova báseň s citovanou pasáží kurzívou.^[6]

Kemi Sámi	Angličtina	Longfellowova báseň
Pastos päivä Kiufwrasist Jawra Orre Jaura, Jos koasa kirrakeid korngadzim Ja tiedadzim muž oinämam Jaufre Orre Jawre Man tangasz lomest lie Sun lie, Kaika taidä mooraid dzim Soopadzim, Mack taben sadde sist uddasist. Ja poaka taidä ousid dzim karsadzin, Mack qwodde roannaid chudák ronaidh. Kulckedh palvaid tim Suuttetim, Mack kulcki woasta Jaufrä Orre Jaufrä. Jos mun tåckå dzim kirdadzim Såäst worodze Såäst. Ä muste lä Såä dziodgä Såä, maina tåckå kirdadzim. Äkä lä Julgä Songiaga Julgä, také äkä lä Siebza fauron Siebza, Maan koima lusad dzim norbadzim. Kalle Ju läck kucka madzie wordamadzie Morredabboid dadd päiwidad, linnasabboid táta Salmidadd, liegäsabboid waimodadd. Jus kuckas Sick patäridzick, Tanngtied sarga dzim iusadzim. Mi os matta lädä Sabbo karrassabbo Ku lij paddä, mj. Salwam Route Salwam, Käck dziabräi siste karrasistä. Ja käsä mijna täm Oiwitäm, punie poaka tämä Jurdäkitämä Parne miela Piägga miela, Noara Jorda kopne Jorda. Jos taidä poakaid läm kuldäläm, Luidäm radda wära radda. Oucta lie miela oudas waldäman, Nute tiedam pooreponne oudastan muž kauneman.	Nechte slunce vřele svítit na jezero, na jezero Veverka Měl jsem vylézt na vysokou borovici a vězte, že uvidím jezero, Veverčí jezero kde bydlí, v vřesu Potom bych všechny ty stromy pokácel které zde nedávno vyrostly a odřízl bych všechny tyto větve které nesou zeleň, pěknou zeleň Nechal bych své já nést světelnými mraky která se vznášela k jezeru, k jezeru Veverka, kdybych tam mohl létat s křídly, vranými křídly. Ale nemám křídla, žádná křídla zlatého oka, létat tam. Nemám ani nohy, husí nohy ani jeho křídla jeho krásná křídla, abych se vzal tobě. A čekal jsi tak dlouho Vaše nejlepší dny, vaše jemné oči, tvé teplé srdce. Byl jsi uprchnout Rychle bych to dohnal. Co může být silnější než lano, lano vyrobené ze šlach a řetězy ze železa které se tak silně utahují a vytáhněte naše hlavy, otočte vše naše myšlenky. Nálada chlapce je nálada větru, myšlenky na mládež jsou dlouhé myšlenky. Měl jsem je všechny poslouchat, Šel bych špatnou cestou. Musím si vybrat pouze jednu náladu abych lépe věděl, jak najít svou cestu.	Často myslím na to krásné město To sedí u moře; Často v myšlenkách jděte nahoru a dolů Příjemné ulice toho drahého starého města, A moje mládí se ke mně vrací. A verš laponské písně Stále straší moje paměť: „Chlapcova vůle je vůle větru, A myšlenky na mládí jsou dlouhé, dlouhé myšlenky. “ Vidím stinné linie jeho stromů, A chytit, v náhlých záblescích, Lesk vzdálených moří, A ostrovy, které byly Hersperidy Ze všech mých chlapeckých snů. A břímě té staré písně, Stále šeptá a šeptá: „Chlapcova vůle je vůle větru, A myšlenky na mládí jsou dlouhé, dlouhé myšlenky. “ Vzpomínám si na černé mola a skluzy, A mořské přílivy se vrhaly zdarma; A španělští námořníci s vousatými rty, A krása a tajemství lodí, A kouzlo moře. A hlas té svéhlavé písně Zpívá a stále říká: „Chlapcova vůle je vůle větru, A myšlenky na mládí jsou dlouhé, dlouhé myšlenky. “ Pamatuji si hráze u pobřeží, A pevnost na kopci; Zbraň východu slunce s dutým řevem Bicí rytmus opakoval o'er a o'er, A polnice divoká a pronikavá. A hudba té staré písničky Pulzování v mé paměti stále: „Chlapcova vůle je vůle větru, A myšlenky na mládí jsou dlouhé, dlouhé myšlenky. “ Vzpomínám si na mořský boj daleko, Jak to zahrmilo přílivem! A mrtví kapitáni, jak leželi V jejich hrobech, s výhledem na klidnou zátoku, Kde zemřeli v bitvě. A zvuk té truchlivé písně Prochází mnou vzrušením: „Chlapcova vůle je vůle větru, A myšlenky na mládí jsou dlouhé, dlouhé myšlenky. “ Vidím svěží kopuli hájů, Stíny Deeringových lesů; A přátelství stará i raná Vraťte se se sobotním zvukem jako holubice V klidných čtvrtích. A verš té sladké staré písně, Stále třese a mumlá: „Chlapcova vůle je vůle větru, A myšlenky na mládí jsou dlouhé, dlouhé myšlenky. “ Vzpomínám si na záblesky a temnoty, které šípí Napříč mozkem školáka; Píseň a ticho v srdci, To jsou částečně proroctví a částečně Jsou touhy divoké a marné. A hlas té vhodné písničky Zpívá dál a nikdy není: „Chlapcova vůle je vůle větru, A myšlenky na mládí jsou dlouhé, dlouhé myšlenky. “ Jsou věci, o kterých nemohu mluvit; Jsou sny, které nemohou zemřít; Existují myšlenky, které oslabují silné srdce, A přinést bledost do tváře, A mlha před očima. A slova té fatální písně Pojď ke mně jako mráz: „Chlapcova vůle je vůle větru, A myšlenky na mládí jsou dlouhé, dlouhé myšlenky. “ Podivné jsou pro mě nyní formy, které potkávám Když jsem navštívil drahé staré město; Ale přirozený vzduch je čistý a sladký, A stromy, které zastiňují každou známou ulici, Jak se vyrovnávají nahoru a dolů, Zpívají krásnou píseň, Stále vzdychají a šeptají: „Chlapcova vůle je vůle větru, A myšlenky na mládí jsou dlouhé, dlouhé myšlenky. “ A Deering's Woods jsou svěží a spravedlivé, A s radostí je to téměř bolest Moje srdce se tam vrací A mezi sny dnů, které byly, Znovu nacházím své ztracené mládí. A podivná a krásná píseň, Háje to stále opakují: „Chlapcova vůle je vůle větru, A myšlenky na mládí jsou dlouhé, dlouhé myšlenky. “

Viz také

Jazyk Kemi Sámi. Článek plně reprodukuje dva texty písní Sirmy.
Lapponia, kniha od Johannes Schefferus.
Sámi škola (Švédsko) Další informace o školském systému, kde Sirma získal vzdělání.
Henry Wadsworth Longfellow

Poznámky

^ Karl Nickul: Laponský národ, 1997, s. 97
^ James Taft Hatfield (1930) „Longfellow's Lappland Song“. PMLA Sv. 45, č. 4 (prosinec, 1930), str. 1188-1192
^ Zatímco Duortnus a Eanodat jsou dnes ve Švédsku a Finsku, celé Finsko, včetně finského Laponska, bylo v té době pod švédskou vládou.
^ Tulli Forsgren: „... first at inhämta språket, och sedan derwppå lära sin Christendom ...“ Om finska böcker och sameundervisning i Torne och Kemi lappmarker före 1850 v Scriptum nr 26, rapportserie från Forskningsarkivet vid Umeå Universitet, ISSN 0284-3161, str. 12
^ verze North Sámi
^ Sámské slovo Miella není zcela přeložitelný, protože to může znamenat jak „náladu“, „mysl“, „chtění“, „úhel pohledu“ atd. V níže uvedeném překladu je vykreslen jako „nálada“, ale Longfellow „bude“.

Reference

Nickul, Karl (1997), Laponský národ„Sussex: Psychology Press
Hatfield, James Taft (1930), „Longefellow's Lapland Song“, PMLA, 45: 1188–1192, JSTOR 457834
Forsgren, Tulli (1990), "„... first at inhämta språket, och sedan derwppå lära sin Christendom ...“ Om finska böcker och sameundervisning i Torne och Kemi lappmarker före 1850", Scriptum, rapportserie från Forskningsarkivet vid Umeå Universitet, 26, ISSN 0284-3161

[1] Karl Nickul: Laponský národ, 1997, s. 97

[2] James Taft Hatfield (1930) „Longfellow's Lappland Song“. PMLA Sv. 45, č. 4 (prosinec, 1930), str. 1188-1192

[3] Zatímco Duortnus a Eanodat jsou dnes ve Švédsku a Finsku, celé Finsko, včetně finského Laponska, bylo v té době pod švédskou vládou.

[4] Tulli Forsgren: „... first at inhämta språket, och sedan derwppå lära sin Christendom ...“ Om finska böcker och sameundervisning i Torne och Kemi lappmarker före 1850 v Scriptum nr 26, rapportserie från Forskningsarkivet vid Umeå Universitet, ISSN 0284-3161, str. 12

[5] verze North Sámi

[6] Sámské slovo Miella není zcela přeložitelný, protože to může znamenat jak „náladu“, „mysl“, „chtění“, „úhel pohledu“ atd. V níže uvedeném překladu je vykreslen jako „nálada“, ale Longfellow „bude“.

[1]

[2]

[3]

[4]

[5]

[6]