Ntare V z Burundi - Ntare V of Burundi
Ntare V | |
---|---|
King Ntare V v roce 1966 | |
Král Burundi | |
Panování | 8. července 1966 - 28. listopadu 1966 |
Korunovace | 3. září 1966 |
Předchůdce | Mwambutsa IV |
Nástupce | Monarchie zrušena |
premiér | Michel Micombero |
narozený | Princ Charles Ndizeye z Burundi 2. prosince 1947 Gitega, Ruanda-Urundi |
Zemřel | 29.dubna 1972 Gitega, Burundi | (ve věku 24)
Dům | Ntwero |
Otec | Mwambutsa IV Bangiricenge |
Matka | Baramparaye Ruhasha |
Náboženství | Katolicismus |
Ntare V z Burundi (narozený Charles Ndizeye, 2. prosince 1947 - 29. dubna 1972) byla poslední král Burundi (nebo Mwami ) od července do listopadu 1966. Do svého vstupu byl znám jako korunní princ Charles Ndizeye. Po hutuem vedeném pokus o převrat v říjnu 1965 jeho otec, Mwambutsa IV odešel do exilu v Švýcarsko. V březnu 1966 Mwambusta IV označil svého jediného přeživšího syna za následníka trůnu.[1]Korunní princ pak formálně sesazen jeho otec a vláda jeho otce v červenci 1966. Samotný král Ntare byl sesazen, později téhož roku, v a vojenský puč vedené Michel Micombero; bývalý král odešel do exilu v západní Německo a později Uganda.
Časný život
Jeho matkou byla královna Baramparaye (1929–2007); měl jednoho nevlastního bratra (Princ Louis Rwagasore, zavražděn v roce 1961, zatímco předseda vlády, a dvě nevlastní sestry; Princezna Rosa Paula Iribagiza (narozen 1934) a princezna Regina Kanyange (zemřel 1987). Ntare V byl vzděláván u Institut Le Rosey ve Švýcarsku.[Citace je zapotřebí ]
Provedení
Ntare V se vrátil do Burundi v březnu 1972. Brzy poté Hutuši zahájil povstání proti vládě a založil krátkotrvající stát Martyazo. Ugandský prezident, Idi Amin, tvrdil, že dostal písemnou záruku od prezidenta Micombera, že Ntare se může vrátit do Burundi a tam žít jako soukromý občan. Pomocí vrtulníku, který měl k dispozici od ugandského šéfa státu, dorazil Ntare tam, kde spolu se svými předky vládli jako králové. Během několika hodin byl v domácím vězení v bývalém paláci Gitega. Brzy poté oficiální rozhlasové vysílání prohlásilo, že se Ntare pokouší podnítit a žoldák invaze do Burundi, aby získala zpět vládu. Někteří ministři upřednostňovali udržení jeho omezené ochrany v Giteze, zatímco jiní ho chtěli mrtvého. Situace byla neoficiálně vyřešena, když byl Ntare zavražděn někdy mezi sobotním večerem 29. dubna a následujícím ránem za okolností, které zůstávají nejasné.
Zda došlo ke spiknutí nebo jeho smrti v souvislosti s násilným spontánním vypuknutím v Gitega, nebylo stanoveno.[2]Radio Nationale du Burundi (RNB Broadcasting) oznámilo, že král byl zastřelen při pokusu o útěk z paláce, kde byl „zatčen“. Královi příznivci tvrdí, že byl odvezen z královského paláce a popraven popravní četou, než byl vržen do společného hrobu. Mwami N’tare V bylo 24 let. Mezitím bylo povstání Hutu potlačeno Micomberovými silami. Následně zemřelo 80 000 až 210 000 lidí válka a genocida.[3][4]
Rozdíly
Národní objednávky
- Velmistr královského řádu knížete Louise Rwagasora.[Citace je zapotřebí ]
- Velmistr královského řádu Ruzinko (královský mužský buben).[Citace je zapotřebí ]
- Velmistr královského řádu Karyendy (královský ženský buben).[Citace je zapotřebí ]
- Velmistr vojenského řádu Karyenda (královský ženský buben).[Citace je zapotřebí ]
Původ
Předkové Ntare V Burundi | |||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||
---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|
|
externí odkazy
Reference
- ^ Michael Crowder (1984). Cambridge historie Afriky. Cambridge University Press. str. 737–. ISBN 978-0-521-22409-3.
- ^ Melady, Thomas (1974). Burundi: Tragická léta. New York: Knihy Orbis. str.5–6. ISBN 0-88344-045-8.
- ^ Bílá, Matthew. Mrtvé mýtné za hlavní války a ukrutnosti dvacátého století: C. Burundi (1972-73, primárně Hutu zabit Tutsi) 120 000
- ^ Mezinárodní vyšetřovací komise pro Burundi (2002). Odstavec 85. „Režim Micombero reagoval genocidní represí, která podle odhadů způsobila více než stotisíc obětí a donutila několik set tisíc Hutuů do exilu“
Ntare V z Burundi Dům Ntwero Narozený: 2. prosince 1947 Zemřel 29.dubna 1972 | ||
Předcházet Mwambutsa IV | Král Burundi 8. července 1966 - 28. listopadu 1966 | Volný |
Předcházet Mwambutsa IV | Hlava státu Burundi 1966 | Uspěl Michel Micombero (jako prezident) |