Novica Radović - Novica Radović

Novica Radović

Novica Radović (cyrilice: Новица Радовић; narozen v Martinići v roce 1890 - zemřel v Cetinje v roce 1945) byl černohorský politik.

Radović se zúčastnil 19. let Vánoční povstání na straně Zelenina, v ozbrojené vzpouře proti bezpodmínečnému sjednocení Černé Hory se Srbskem v roce 1918 po kontroverzní Shromáždění v Podgorici. Po porážce Zelených utekl do Albánie a později do Itálie, kde se připojil k Černohorská armáda v exilu a stal se jejím vedoucím zpravodajských služeb ústředí.

Vrátil se k tehdejšímu Království Srbů, Chorvatů a Slovinců v roce 1925. Tam byl obviněn ze zločinů proti státu a odsouzen na dvacet let vězení. Po odpykání devíti let odnětí svobody v Zenica vězení, byl propuštěn, osvobozen v roce 1934 po atentát na krále Alexandra v Marseille který ukončil diktaturu. Po propuštění z vězení se Radović přestěhoval do Podgorice, kde učil soukromé třídy a psal politické sloupky pro Zeta deníku a stal se prominentním členem Černohorská federalistická strana.[1]

V roce 1941 byla Černá Hora obnovena jako fašista Italský gubernie Černé Hory. Navzdory kooperativnímu postoji černohorské federalistické strany k Itálii zůstal Radović a jeho frakce rozpolcení a pokusili se v určitých otázkách vytvořit určitý odpor vůči okupačním silám.[2] Během této doby působil Radović také jako politický poradce Krsto Zrnov Popović[Citace je zapotřebí ]. V roce 1945 byl Radović popraven Jugoslávští partyzáni na základě obvinění ze spolupráce Axis.

Funguje

  • Černá Hora na spojenecké golgotě, 1938, Peć, Dukagjin Press

Reference

  1. ^ Pajović, Radoje (1977). Kontrarevolucija u Crnoj Gori. Istorijski institut Crne Gore. p. 64.
  2. ^ Pajović, Radoje (1977). Kontrarevolucija u Crnoj Gori. Istorijski institut Crne Gore. p. 65.