Nosrat Irandoost - Nosrat Irandoost

Nosrat Irandoost
Osobní informace
Celé jménoNosrat Irandoost
Datum narození (1949-05-01) 1. května 1949 (věk 71)
Místo narozeníBandar Anzali, Írán
Hrací poziceZáložník
Klubové informace
Současný tým
Malavan (technický ředitel)
Kariéra mládeže
1968–1969Malavan
Senior kariéra *
LettýmAplikace(Gls)
1969–1981Malavan
národní tým
1974Írán[1]1(0)
Týmy se podařilo
1997–2000Malavan
2004–2006Malavan
2007–2008Shahin Bushehr
2008–2009Shahrdari Bandar Abbas
2011–2014Chooka Talesh
2014Malavan
* Vystoupení a cíle seniorů se počítají pouze pro domácí ligu

Nosrat Irandoost (Peršan: نصرت ایراندوست) (Narozen 1. května 1949)[2] je v důchodu íránský Fotbal hráč a manažer. V současné době je technickým ředitelem společnosti Malavan.

Hráčská kariéra

Irandoost strávil celou svou kariéru hraním Malavan. V roce 1976 pomohl týmu vyhrát Hazfi Cup.[3] V roce 1977 byl Irandoost svým týmem najat jako trenér hráčů Malavan. Toto uspořádání trvalo krátce, když odešel do důchodu v roce 1981.

Irandoost byl limitován Íránský národní fotbalový tým jednou, hrát ve hře proti krocan v Pohár RCD 1974.[4]

Manažerská kariéra

Po svém odchodu do důchodu v roce 1981 zahájil Irandoost svou manažerskou kariéru v roce 1997 u Malavan FC.[5] Jeho působení skončilo najetím týmu Mohammad Ahmadzadeh v roce 2000. Po krátké přestávce v koučování byl Irandoost najat jako asistent trenéra Majid Jalali na Pas Tehran.[6] Když však byl Jalili vyhozen a nahrazen Homayoun Shahrokhi „Irandoost se také ocitl bez práce.

V roce 2007 byl Irandoost najat jako manažer společnosti Shahin Bushehr.[7] Nicméně, jeho umístění bylo krátkodobé, protože tým udělal špatně, umístění na 8. místě v 2007–08 Azadeganská liga a první výjezd z Hazfi Cup. Irandoost pokračoval ve své manažerské kariéře následující sezónu v Shahrdari Bandar Abbas. Stejně jako jeho předchozí funkční období, jeho čas v klubu skončil brzy kvůli špatným výsledkům.[8]

Irandoost se stal hlavním trenérem týmu 2. divize klub Chooka Talesh v roce 2011, před návratem do Malavan v roce 2014.[9]

Reference