Severní teritoria Gold Coast (britský protektorát) - Northern Territories of the Gold Coast (British protectorate)
Severní teritoria zlatého pobřeží | |||||||
---|---|---|---|---|---|---|---|
1901–1957 | |||||||
Hlavní město | Gambaga | ||||||
Společné jazyky | Angličtina (oficiální) | ||||||
Vláda | Protektorát | ||||||
Monarcha | |||||||
Dějiny | |||||||
• Zavedeno | 26. září 1901 (protektorát) [1] 1901 | ||||||
• Připojeno, aby bylo součástí panství Jejího Veličenstva Ghana | 6. března 1957 | ||||||
Měna | Gold Coast ackey Britská západoafrická libra | ||||||
| |||||||
Dnes součást | ![]() |
The Severní teritoria zlatého pobřeží, běžně známý jako Severní teritoria, byl Britský protektorát v Africe od roku 1901 do roku 1957.[2] Protektorát spravoval Guvernér Gold Coast pod hlavním komisařem se sídlem v Gambaga.[3] Řada smluv byla uzavřena jménem Jejího Britského Veličenstva s náčelníky Bona, Dagarti, Wa a Mamprusi v Gombagě.[4] Tyto smlouvy byly uzavřeny v roce 1896.[5] Podle těchto smluv se náčelníci dohodli, že nebudou uzavírat smlouvy s žádnou jinou mocností nebo že budou postoupit území nebo že přijmou protektoráty bez souhlasu jejího britského veličenstva.[6] Severní teritoria byla založena jako okres v roce 1897.[7] Severní teritoria byla formálně založena jako protektorát v roce 1901 na základě nařízení o Severním teritoriu v Radě z roku 1901 provedeném dne 26. září 1901.[8] Severní teritoria zůstala protektorátem až do Zákon o nezávislosti Ghany z roku 1957 připojila severní území stanovením, že území zahrnovala bezprostředně před 6. březnem 1957 v Zlaté pobřeží by od toho dne měla být součástí panství Jejího Veličenstva jménem Ghana.[9]
Reference
- ^ Order of Northern Territories Order in Council, 1901 made in 26. September 1901
- ^ „The Location of Administrative Capitals in Ashanti, Ghana, 1896-1911“ od R. B. Beninga v The International Journal of African Historical Studies, sv. 12, č. 2 (1979)
- ^ „Mapa Afriky podle smlouvy“ od sira E. Hertsleta str. 79
- ^ „Mapa Afriky podle smlouvy“ od sira E. Hertsleta str. 77
- ^ „Commonwealth and Colonial Law“, autor: Kenneth Roberts-Wray, London, Stevens, 1966. S. 789.
- ^ „Mapa Afriky podle smlouvy“ od sira E. Hertsleta str. 77
- ^ „Mapa Afriky podle smlouvy“ od sira E. Hertsleta str. 77
- ^ „Commonwealth and Colonial Law“, autor: Kenneth Roberts-Wray, London, Stevens, 1966. S. 789.
- ^ „Commonwealth and Colonial Law“, autor: Kenneth Roberts-Wray, London, Stevens, 1966. S. 789.