Zákon o šlechtě (Norsko) - Nobility Law (Norway)
The Zákon o šlechtě (celé jméno: Zákon o úpravách a bližším určování práv norské šlechty; Norština: Adelsloven nebo Lov, angaaende Modificationer og nærmere Bestemmelser af den Norske Adels Rettigheder) byl schválen národním parlamentem v roce 2006 Norsko, Storting, dne 1. srpna 1821. Bylo zrušeno ušlechtilý tituly a privilegia během dvou generací a mezitím vyžadoval právní důkaz šlechty.
Zákon odráží demokratickou filozofii Stortingovy většiny a byl účinně jednomyslně přijat v letech 1815 a 1818,[1] ale byl králem vetován, než byl potřetí schválen velkou většinou.[2] Iniciovalo zrušení všech šlechtických titulů a privilegií,[3] zatímco současné šlechtě a jejich žijícím legitimním dětem bylo povoleno uchovat si po celý život šlechtický status nebo tituly a určitá privilegia. Podle zákona byli šlechtici, kteří si přáli uplatnit nárok na šlechtu před norským parlamentem, povinni předložit dokumentaci potvrzující jejich šlechtický stav.
Text v angličtině
§ 1. Hrabství a hodnost barona v Norsku spadají, pokud jde o správu funkcí civilních orgánů, buď pod okres kde nemovitosti jsou umístěny nebo pod nejbližším okresem; tyto kraje však mohou společně tvořit kraj, pokud by nejvlídněji mělo potěšit Jeho Veličenstvo, aby jim určil jejich vlastní autoritu.
Převzetí správy příslušným hejtmanem (prefektem) bude účinné od 1. října tohoto roku.
§ 2. Jakmile je aktuálně jmenován overbirk soudci odejmou ve výše uvedených okresech všechna rozhodnutí ve věcech druhého stupně a další funkce vlastní overbirk věci, budou umístěni u vrchního soudu v biskupství, ve kterém se okres nachází.
§ 3. Právo dříve hrabatům, baronům a šlechticům, vyplývající z jejich privilegií nebo zákonů, jmenovat nebo navrhovat církevní nebo civilní úředníky na jejich panství, je v souladu s § 21 Ústavy zcela zrušeno.
§ 4. Stejně tak tzv. „Krk a ruka“, neboli povinnost uložená šlechtě, aby byli zločinci na jejich majetcích zatčeni, stíháni a potrestáni, spolu s tím plynoucí z nich plynoucí právo na restituci a restituci a připadající šlechtě. od nynějška bude zrušen, takže v souvislosti se zatčením, stíháním a trestáním zločinců, jakož i s ukládáním pokut, k nim dojde na panství šlechty podle předpisů obecně platných v království.
§ 5. Svoboda od daní a desátky na které mají grófi a baroni v současné době nárok, pokud jde o příspěvky na jejich primární farmu a na určité množství sdružených nájemních farem, spolu s osvobozením od daní a desátků, na které mají šlechtici, kteří mají bydliště na farmách, nárok na jejich primární farmy, končí u současných držitelů nebo vlastníků léna a nesmí být předány jejich dědici.
§ 6. Zbývající současná privilegia a výsady šlechty zůstanou, pokud nejsou v rozporu s § 108 Ústavy, pro šlechty, kteří je dnes mají, a pro jejich děti narozené v zákonném manželství v době zveřejnění tento zákon tak, aby si po celou dobu životnosti ponechali stejné, pokud před dalším řádným Stortingem legálně prokáží svůj nárok. Po smrti těchto osob, které tak zůstávají v držení určitých šlechtických práv, přestává zde v království existovat veškeré dědičné šlechtické postavení.
§ 7. Každý, kdo do příštího řádného Stortingu neprokáže svou šlechtu právními dokumenty, se vzdal svého práva v budoucnu předkládat nároky na šlechtu pro sebe nebo pro děti, které nyní má.[4]
Původní text v dánštině
§ 1. Grevskaberne og Baroniet i Norge skulle, i Henseende til de civile Overøvrigheds-Forretningers Bestyrelse, henlægges enten pod det Amt, hvori Godserne ere beliggende, eller under nærmeste Amt; pes maae Grevskaberne do sammen udgjøre et Amt, hvis det naadigst maatte behage Hans Majestæt for dem at udnævne egen Overøvrighed.
Forretningernes Overtagelse af vedkommende Amtmænd skal skee od 1. října Dette Aar.
§ 2. Saasnart de nu beskikkede Overbirkedommere afgaae, skal i foranførte Districter, alle Sagers Paakjendelse i anden Instants, og andre til Overbirkethingene henhørende Forretninger, henlægges under Overretten i det Stift, i hvilket Districtet er beligg.
§ 3. Den Grever, Baroner og Adelsmænd, ifølge deres Privilegier eller Lovene, forhen tilkommende Ret, at beskikke eller foreslaae geistlige eller civile Embedsmænd paa deres Godser er, ifølge Grundlovens 21 §, aldeles ophævet.
§ 4. Ligeledes skal det saakaldte Hals og Haand, eller den Adelen paalagte Forpligtelse, na lade Forbrydere paa dens Godser anholde, tiltale og afstraffe, samt den deraf flydende Adelen tilkommende Sigt- og Sagefaldsret, pro Eftertiden Forbryderes Anholdelse, Tiltale og Afstraffelse, saavelsom Bøders Erlæggelse, paa Adelens Godser, skal forholdes efter de almindelige i Riget gjeldende Regler.
§ 5. Den Grever og Baroner pro nærværende Tid tilkommende Skatteller Tiendefrihed pro der Hovedgaards Taxter og pro en vis Qvantitet underliggende Bøndergods, saavelsom den Skatte- eller Tiendefrihed, der tilkommer adelige Senddee ikke gaae přes paa deres eftermænd.
§ 6. De øvrige den nuværende Adels privilegier og Forrettigheder skulle, forsaavidt de ikke stride imod Grundlovens 108 §, vedblive for de Adelsmænd, som for nærværende Tid ere i Besiddelse deraf, og for deres, ved denne Lovs Bekjendtgøs at disse fremdeles beholde samme for deres Livstid, saafremt de for næste ordentlige Storthing lovligen bevise deres Adkomst dertil. Efter de Personers Død, som saaledes vedblive i Besiddelse af visse adelige Rettigheder, další alt arveligt Adelskab her i Riget.
§ 7. Enhver, som ikke for næste ordentlige Storthing ved lovlige Documenter beviser sit Adelskab, skal have tabt sin Ret til, for Fremtiden at gjøre Paastand derpaa, enten for sig selv eller for sine nu havende Børn.
Seznam
Rodina | název | Narození | Smrt | Otec | Děti Narozen dříve a žije 1. srpna 1821 | Hodnost | Čj. |
---|---|---|---|---|---|---|---|
1 | Johan Caspar Herman, hrabě z Wedel-Jarlsberg | Frederich Anton, hrabě z Wedel-Jarlsberg | Čočka | ||||
Juliane Marie, hraběnka ze Wedel-Jarlsberg | Frederich Anton, hrabě z Wedel-Jarlsberg | Lenskomtesse | |||||
Caroline Sophie Amalie, hraběnka z Wedel-Jarlsberg | Frederich Anton, hrabě z Wedel-Jarlsberg | Lenskomtesse | |||||
Helene Margrethe, hraběnky z Wedel-Jarlsberg | 1791 | 1857 | Frederich Anton, hrabě z Wedel-Jarlsberg | Lenskomtesse | |||
Sophie Frederiche Antoinette, hraběnka ze Wedel-Jarlsberg | 1807 | 1892 | Frederich Anton, hrabě z Wedel-Jarlsberg | Lenskomtesse | |||
2 | Frederich Christopher, hrabě z Trampe | 1779 | 1832 | Adam Frederich, hrabě z Trampe do Løgismose | Adam Frederich Johan (1798–1876) | Greve | |
3 | Christian Hendrich, baron z Hoff-Rosencrone | 1768 | 1837 | Hans Edvard von Hoff | Edvardine Reinholdine (1820–1901) | Lensbaron | |
4 | Carl Ferdinand Maria, baron ze Wedel-Jarlsberg | 1781 | 1857 | Frederich Anton, hrabě z Wedel-Jarlsberg | Lensbaron? | ||
Christian Frederich, baron ze Wedel-Jarlsberg | 1788 | 1854 | Frederich Anton, hrabě z Wedel-Jarlsberg | Lensbaron? | |||
Frederich Wilhelm, baron ze Wedel-Jarlsberg | 1787 | 1863 | Frederich Christian Wedel-Jarlsberg | Hildur (1814–1901) Fin Frederich Wilhelm (1815–1901) Hermann Thorvald (1817–1867) Frederik Joachim (1819–1880) Louise Sara Ulriche (1820–1838) | Lensbaron? | ||
Wilhelm Frederich, baron ze Wedel-Jarlsberg | 1786 | 1885 | Frederich Anton, hrabě z Wedel-Jarlsberg | Anton Frederich (1813–1858) Christian August (1813–1870) Catharina Kirsten (1815–1894) Petrea (1821–1839) | Lensbaron? | ||
5 | Eggert Christopher, baron Løvenskiold na Ulefos a Holden | 1788 | 1861 | Michael Herman, baron Løvenskiold | Herman Severin (1815–1870) Frederiche Juliane Wilhelmine (1817–1835) | Lensbaron | |
6 | Carl Løvenskiold | ||||||
Frederich Franz Michael Løvenskiold | 1790 | 1869 | Severin Løvenskiold, starší | Henriette Benedicte Christiane Dorothea (1819–1888) | |||
Niels Løvenskiold | |||||||
Severin Løvenskiold, mladší | 1777 | 1856 | Severin Løvenskiold, starší | Adam Christopher (1804–1886) Otto Joachim (1811–1882) | |||
7 | August Niels Anker | Niels Anker | |||||
Elen Margrethe Anker | Niels Anker | ||||||
Erich Theodor Christian Bernhard Anker | 1785 | 1858 | Carsten Tank Anker | Carsten Christian (1817–1898) Hedevig Betzy Sigismunda Annette (1819–1879) | [5] | ||
Morten Anker | 1780 | 1838 | Jess Anker | Jess (1808–1864) Bernt Olaus (1809–1881) křesťan (1811–1885) John Collett (1816–1866) | [5] | ||
Niels Christopher Anker | 1799 | 1862 | Jan Anker | [5] | |||
Peder Bernhard Anker | 1787 | 1849 | Jess Anker | [5] | |||
Peder Martin Anker | 1801 | 1863 | Niels Anker | Všechny děti narozené po roce 1821. | [5] | ||
Sophie Adelaide Rosalie Anker | Niels Anker | ||||||
8 | Hagbarth de Falsen | 1791 | 1836 | Enevold de Falsen | Enevold (1814–1839) Henriette Christiane (1815–1884) John Collett (1817–1879) Christian Baltazar (1819–1854) | ||
9 | Peter Otto Rosenørn Grüner | 1783 | 1847 | ||||
10 | Hans Hagerup Gyldenpalm | 1774 | Eiler Hagerup Gyldenpalm | ||||
11 | Andreas Niels Hauch | ||||||
12 | Johannes Nicolay de Kløcker | Karen Amalie Johanne (1820–1854) | |||||
13 | Niels Joachim Knagenhjelm | 1796 | 1852 | Christen Knagenhielm | Anne Sophie Dorothea (1821–1907) | ||
14 | Bredo Hendrich von Munthe z Morgenstierne | 1774 | 1835 | Otto Christopher von Munthe z Morgenstierne | Ottilia Christine Pauline (1804–1886) Christian Fredrik Jacob (1806–1886) Sophie Elisabeth (1808–1892) Wilhelmine Johanne Helene (1810–1858) Augusta Julie Georgine (1812–1885) Wilhelm Ludvig Herman (1814–1888) | ||
15 | Peter Tordenskiold | ||||||
16 | Knud Adolph Gyldenstierne Roepstorph | 1746 | 1824 | Carl Ludvig Roepstorph | |||
17 | Oluf Borch de Schouboe | Frederiche (1801–1890) Anna Petra (1802–1854) Henriette (1805–1875) Sophie (1807–1865) Julie (1809–1878) Wilhelm Christian (1811–1892) Ulriche Antoinette (1813–1901) | |||||
Ulrich Frederich Anton de Schouboe | Julie Elise (1813–1911) Olufa Frederiche (1815–1892) |
18. rodina, Bergh, stáhla svůj nárok a nároky Kapitán Brømbsen a F. J. Cold byli zamítnuti jako neprokázané.
Viz také
Reference
- ^ Johan Ernst Sars, Norges politiske historie 1815–1885, Dodatek k Verdens Gang Kristiania: Andersen, 1904, OCLC 2179638, p. 52 (v norštině)
- ^ Norge i det nittende aarhundrede: Tekst og billeder af norske forfattere og Kunstnere, vyd. Nordahl Rolfsen, E. Werenskiold, et al., díl 1 Kristiania: Cammermeyer, 1900, OCLC 61074729, p. 140 (v norštině)
- ^ Lov ang. upravasjon og nærmere bestemmelse av den norske adels rettigheder 1.8 1821 Archivováno 29. 09. 2011 na Wayback Machine v Adelsprosjektet, poznámky 5 a 6 od Julia Augusta S. Schmidta, vyd. Láska, Anordninger og Tractater, Resolutioner, Kundgjørelser, Departementsskrivelser, Circulærer m. m. pro Kongeriget Norge i Tidsrummet od 1814-1848. Til Brug pro den Lovstuderende udtogsviis udgivne, hlasitost 1, 1814–1831, Christiania, 1849, str. 334 (v norštině)
- ^ Překlad není oficiální.
- ^ A b C d E Store norske leksikon: Anker
Literatura
- Paulsen, P.I. (1931) Norges Lover 1660–1930. Grøndahls & Søns Boktrykkeri, Oslo. 93–94.
- Storthings-Efterretninger 1814–1833
externí odkazy
- Lov, angaaende Modificationer og nærmere Bestemmelser af den Norske Adels Rettigheder: Zákon o úpravách a dalších rozhodnutích o právech norské šlechty text na stránkách Dag Trygsland Hoelseth (v dánštině)