Nils Collett Vogt - Nils Collett Vogt

Nils Collett Vogt od Christian Krohg.

Nils Collett Vogt (24. září 1864 - 23. prosince 1937) byl a Norština básník.

Narodil se v Christiania (nyní Oslo) jako syn ředitele tramvaje Jens Theodor Paludan Vogt (1830–1892) a spisovatelka Johanne Collettová (1833–1906).[1][2] Byl prasynovcem Jonas Collett a druhý bratranec z Johan Vogt (1858–1932), Nils Vogt (1859–1927), Paul Benjamin Vogt (1863–1947) a Ragnar Vogt (1870–1943). Jeho rodina nejprve žila v St. Hanshaugen, Vestre Aker, než se v roce 1877 přestěhovali do nově postavené budovy vila v Josefínské bráně, Homansbyen.[2][3] Podle jeho životopisce v Norsk biografisk leksikon, Hans H. Skei, vyrůstal v konzervativním prostředí vyšší třídy, ale postavil se proti „autoritám a konzervativním postojům“.[2][3] V mladém věku se připojil k Liberální strana a napsal radikální články do novin ve věku sedmnácti.[2] Po neúspěšném kurzu matice ho jeho rodina poslala Hamar kam vzal zkoušet artium v roce 1884.[2][4]

Na krátkou dobu učil Vogt v panském domě v Värmland, než začal studovat právo. Odložil studia práva ve prospěch poezie pro periodikum Nyt Tidsskrift. Vogt nato odcestoval do Kodaň, kde se setkal Christian Krogh a debutoval básnickou sbírkou Digte (rozsvíceno „Básně“).[5][6] Vydal román Rodiny sorg v roce 1889, který byl založen na jeho dětství a konfliktech s otcem.[5] Měl v plánu napsat životopis románu, ale brzy si uvědomil, že intelektuální podmínky v 90. letech 20. století byly lepší pro poezii než pro beletrii.[2]

Po smrti svého otce v roce 1892 cestoval Vogt na italský ostrov Capri. V roce 1894 vydal básnickou sbírku Fra Vaar do Høst („Od jara do podzimu“), což podle Skei představovalo jeho „konečný průlom“.[2] Ve stejném roce se oženil se Siri Marií Thyseliusovou (1854–1936), se kterou žil u ní doma. V následujících desetiletích napsal Vogt mnoho básní a divadelních her a také několik románů. Jeho autobiografie Fra gutt til mann („From Boy to Man“) vyšlo v roce 1932 a patří mezi jeho nejznámější díla.[5] Jeho manželka zemřela v roce 1936 a on se přestěhoval do Lillehammer, kde zemřel 23. prosince 1937.[2]

Viz také

Poznámky

  1. ^ Fristad 1987, str. 17.
  2. ^ A b C d E F G h Skei 2005.
  3. ^ A b Fristad 1987, str. 11.
  4. ^ Fosli 1997, str. 351.
  5. ^ A b C Skei 2009.
  6. ^ Fosli 1997, str. 379.

Reference

  • Fosli, Halvor (1997) [1994]. Kristianiabohemen (v norštině) (2. vyd.). Oslo: Samlaget. ISBN  82-521-4724-0.CS1 maint: ref = harv (odkaz)
  • Fristad, Hans A. (1987). Oslo-trikken: Storbysjel på skinner (v norštině). Oslo: Gyldendal. ISBN  82-05-17358-3.CS1 maint: ref = harv (odkaz)
  • Skei, Hans H. (2005). „Nils Collett Vogt“. v Helle, Knuti (vyd.). Norsk biografisk leksikon (v norštině). 9 (2. vyd.). Oslo: Kunnskapsforlaget. Citováno 22. června 2011.CS1 maint: ref = harv (odkaz)
  • ––– (2009). „Nils Collett Vogt“. V Godal, Anne Marit (ed.). Uchovávejte norské leksikon (v norštině). Oslo: Kunnskapsforlaget. Citováno 22. června 2011.CS1 maint: číselné názvy: seznam autorů (odkaz)

Další čtení

  • Ørjasæter, Jo (2004). Nils Collett Vogt: dikter, opprører, kulturpersonlighet (v norštině). Oslo: Aschehoug. ISBN  82-03-18841-9.
  • Haave, Kristoffer (1977). „Nils Collett Vogt“. Norsk biografisk leksikon (v norštině). 18 (1. vyd.). Oslo: Kunnskapsforlaget.
  • ––– (1979). Nils Collett Vogt: et liv i dikt (v norštině). Oslo: Institutt for nordisk språk og litteratur. OCLC  472830505.

externí odkazy