Nikos Tsiforos - Nikos Tsiforos
Nikos Tsiforos Νίκος Τσιφόρος | |
|---|---|
 | |
| narozený | 27. srpna 1912 |
| Zemřel | 6. srpna 1970 Athény, Řecko |
| obsazení | Scenárista, filmový režisér |
| Aktivní roky | 1948–1970 |
Nikos Tsiforos (řecký: Νίκος Τσιφόρος; 27. srpna 1912 - 6. srpna 1970) byl řecký humorista, scénárista, a filmový režisér. Na svém kontě má 64 filmových scénářů v letech 1948 až 1970. Dále režíroval 17 filmů v letech 1948 až 1961.
Životopis
Narodil se v Alexandrie, Egypt, v roce 1912; o dva roky později byla jeho rodina trvale přesídlena do Atén. Od jedenácti let až do své smrti psal Nikos Tsiforos s chutí. V roce 1938 napsal svou první hru v divadle venku Freattyda; i když jeho první snaha nebyla úplně úspěšná, mladý Nikos nebyl zklamaný. Poté získal titul v oboru právo a dva roky pracoval v Radě pro volební dohled. Brzy rezignoval na cestu po mořích.
Pravidelně střídal zaměstnání až do roku 1939, po celou dobu psal filmové skripty a také psal jiné typy. Jeho první velký zlom nastal v roce 1944, kdy společnost Dimitris Horn a Mairi Aroni uvedli jeho hru v divadle Akropol. Hra byla „Η Πινακοθήκη των Ηλιθίων“ (Galerie portrétů panenek). V letech 1948–1949 napsal a režíroval svůj první film Αελευταία αποστολή (Poslední mise).
On pokračoval k práci jako reportér pro aténský tisk: noviny (Φιλελεύθερος; Βήμα; Ελεύθερος Κόσμος) a časopisy (Τραστ, Ρομάντσο, Ταχυδρόμος, více než 40 her, více než 40 let, Πάνθεον).
Intenzivně spolupracoval s Polyviosem Vassiliadisem na mnoha scénářích hitových filmů a získal výjimečnou pověst díky jejich vtipnému vtipu a veselému humoru.
Jeho obratné použití řecké současné lidové mluvy je považováno za jedinečné několika předními literárními kritiky.
Funguje
- Άνθρωποι και ανθρωπάκια (Lidé a nikdo)
- Η Αθήνα σήμερα - Κρουαζιέρες μέσα στην ιστορία (Athény dnes, plavby v historii)
- Όμορφη Θεσσαλονίκη (Krásné Soluň)
- Τα παιδιά της πιάτσας (The Hood of the Hood) Výňatky youtube příběh
- Διηγήματα (Povídky)
- Εορταστικά (Prázdninové eseje)
- Ο πρώτος Τσιφόρος (Early Tsiforos)
- Μίλων Φιρίκης
- Ελληνική κρουαζιέρα (Řecká plavba)
- Ελληνική μυθολογία (Řecká mytologie) Výňatek Výňatek výňatek Výňatek
- Ο Γκιούλιβερ στη χώρα των Γιγάντων - Ο Γκιούλιβερ στη χώρα των νάνων (Gulliver v zemi obrů; v zemi trpaslíků)
- '(Η Ιστορία της Αθήνας (Historie Atén)
- (Dějiny Anglie) Ιστορία της Αγγλίας
- (Historie Francie) Ιστορία της Γαλλίας
- (Historie Spojených států) Ιστορία των Ηνωμένων Πολιτειών
- Χρονογραφήματα (Novinové sloupce)
- Τζιμ κακής ποιότητος (Nízká kvalita Jim)
- Οι κονκισταδόροι (Dobyvatelé)
- Μο τυχερό μου αστέρι (My Lucky Star)
- Τα παλιόπαιδα τ 'ατίθασα (Hloupí chuligáni)
- Εμείς και οι Φράγκοι (My a Frankové) online
- Παραμύθια πίσω από τα κάγκελα (Příběhy zpoza mříží)
- Ο κόσμος κι ο κοσμάκης (Svět a malí lidé)
- Η πινακοθήκη των ηλιθίων (Portrétová galerie panenek)
- Τα ρεμάλια ήρωες (Heroic Heels)
- Στηβ το χαρούμενο κάθαρμα (Steve, veselý parchant)
- Οι μυστικές εταιρίες (Tajné společnosti)
- Βιβλικά χαμόγελα (Biblické úsměvy)
- Γ γυναίκα κουρσάρος (The Woman Pirate)
Vybraná filmografie
| Rok | Film | Přepis a překlad |
|---|---|---|
| 1950 | Poslední mise | Αελευταία αποστολή Teleftaia apostoli |
| 1951 | Moje dítě musí žít | To paidi mou prepei na zisei Το παιδί μου πρέπει να ζήσει |
| 1953 | Věž rytířů | Ο πύργος των ιπποτών O pirgos ton ipoton |
| 1954 | Malá myš | Ο ποντικάκι K pondikaki |
| 1954 | Vítr nenávisti | Ά άνεμος του μίσους O anemos tou missous |
| 1954 | Belle v Aténách | Η ωραία των Αθηνών I oraia ton Athinon |
| 1955 | Párty, peníze a láska | Γλέντι, λεφτά και αγάπη Glendi, lefta ke agapi |
| 1956 | Cikánská krev | Τσιγγάνικο αίμα Tsiganiko ema |
| 1957 | Tři detektivové | Τρεις ντετέκτιβς Treis detektivové |
| 1957 | Dámský muž | Ο γυναικάς Ó yinekas |
| 1958 | Tlustá kočka | Ο λεφτάς O leftas |
| 1959 | Poklad zesnulých | Θ θησαυρός του μακαρίτη O thisavros tou makariti |
| 1960 | Tři panenky a já | Τρεις κούκλες κι εγώ Treis koukles ki ego |
| 1960 | Clearchos, Marina a ten malý muž | Ο Κλέαρχος η Μαρίνα και ο κοντός O Klearchos i Marina kai o kondos |
| 1967 | Ach! Ta moje žena | Αχ αυτή η γυναίκα μου Ach, afti i ghineka mou |
Bibliografie
- Sylvia Mittler, „Křížové výpravy a franské středověké Řecko jako (opětovné) přivlastnění: karnevalová historiografie a novogrécký humorista Nikos Tsiforos.“ V: Postmoderní středověky, vyd. Richard Utz a Jesse G. Swan (Cambridge: Brewer, 2004), s. 209–36.
- Sylvia Mittler, „Podvratné vyprávění: Populární historiografie, Alternativní kulturní paměť a Novořecký humorista Nikos Tsiforos.“ V: Ústní a písemná vyprávění a kulturní identita, vyd. Francisco Cota Fagundes a Irene Maria F. Blayer (New York: Peter Lang, 2007), s. 171–88.
