Nikolaj Čajev - Nikolai Chayev
Nikolaj Čajev | |
|---|---|
 Chayev v roce 1885 | |
| narozený | Николай Александрович Чаев 8. května 1824 |
| Zemřel | 16. listopadu 1914 (ve věku 90) Petrohrad, Imperial Rusko |
| obsazení | spisovatel, básník, dramatik |
| Aktivní roky | 1859-1914 |
| Ocenění | Griboyedovova cena (1883) |
Nikolaj Alexandrovič Čajev (ruština: Николай Александрович Чаев; 8. května 1824 v Guvernorát Kostroma, Imperial Rusko - 16. listopadu 1914 v Petrohrad, Imperial Rusko) byl a Ruský spisovatel, básník a dramatik.[1]
A Moskevská univerzita absolvent, který byl několik let hlavním školitelem Kremlská zbrojnice Čajev debutoval v roce 1859, původně jako autor beletrie. Poté se obrátil k dramatu, přičemž si jako téma vybral ranou ruskou historii a nechal své nejznámější dílo vyrobit na Alexandrinské divadlo v Petrohrad (Svat Faddeyich, Сват Фаддеич, 1864; Dimitry Samozvanets, Димитрий Самозванец, The False Dmitry, 1866) a Malé divadlo v Moskvě (Svekrov, Свекровь, tchyně, 1867; Znai nashikh, Знай наших, That's Us, 1876). Jeho hra Car a velký princ Ruska, Vasilij Ivanovič Shuysky byl vyroben Korsh divadlo v roce 1883 a získal mu Griboyedovova cena toho roku. Je autorem dvou románů o dobách Pavel I. (Podspudnye sily, Подспудные силы, Skryté síly a Bogatyri, Богатыри), stejně jako báseň Nadya (Надя).[1]
Chayev byl spoluzakladatelem v roce 1874 Společnost ruských dramatiků a operních skladatelů (Общество русских драматических писателей и оперных композиторов) a chvíli působil jako jeho předseda. Po Alexander Ostrovský Po jeho smrti nastoupil na místo šéfa výboru Repetroire pro moskevská divadla.[1][2]
Reference
- ^ A b C Чаев, Н.А. na Encyklopedický slovník Brockhaus a Efron // Энциклопедический словарь Ф.А. Брокгауза и И.А. Ефрона. - С.-Пб .: Брокгауз-Ефрон. 1890—1907.
- ^ Lotman, L. A. N. Ostrovský a činoherní divadlo z jeho dob // Лотман Л. А. Н. Островский и русская драматургия его времени. - М.—Л., 1961. - C. 271—273.
