Nicos Tornaritis - Nicos Tornaritis
Nicos Tornaritis (narozen 6. prosince 1964[1]) je Kypřan politik a právník. Je ženatý s Liou Andreou Ellinasovou a má dvě dcery. Vystudoval právo a politologii na National and Kapodistrian University of Athens, a zúčastnil se programu „Senior Managers in Government“ ve městě Škola vlády Johna F. Kennedyho na Harvardská Univerzita.
Od roku 2001 je členem parlamentu Kyperské republiky (Sněmovny reprezentantů).
V současné době je parlamentním vůdcem vládnoucí strany Demokratické shromáždění[2].
Kariéra
Byl zvolen poslancem MP Nikósie volební obvod pod hlavičkou Demokratické shromáždění (DISY) v parlamentních volbách, které se konaly 27. května 2001, 21. května 2006 a 22. května 2011[1]. V parlamentních volbách dne 22. května 2016 byl zvolen počtvrté za sebou. Navzdory extrémně vysoké míře zdržení se v hlasování v Nikósii obsadil druhé místo s 10534 hlasy[3].
Byl předsedou výboru pro domácí vzdělávání od roku 2004 do 14. května 2013, kdy se stal parlamentním zástupcem Demokratická rally a člen výborů vnitra, institucí, cenných papírů a komisaře pro správu a životní prostředí.
Je třetím ředitelem strany se zaměřením na parlamentní otázky. Je členem výkonné kanceláře politbyra a nejvyšší rady a komisařem pro vzdělávání a koordinátorem pro kulturu a sport. Mimo jiné pomohl navázat stálý kontakt mezi Výborem pro vzdělávání Sněmovny reprezentantů a Výborem pro kulturní záležitosti řeckého parlamentu.
Podstatně se podílel na nezbytném konsensu pro přijetí zákona o fungování soukromých vysokých škol (2007). Byl komisařem pro životní prostředí a udržitelný rozvoj DISY a předsedou Výboru pro hospodářské řízení.
Volbou poslaneckého mandátu (2001) byl pozastaven provoz advokátní kanceláře podporující zásadu neslučitelnosti poradní a advokátní profese.
Při parlamentních volbách konaných dne 22. května 2011, které odhalily, že byla první stranou Demokratické rally na Kypru, byla Tornaritis znovu zvolena. Tornaritis byl zařazen do páté pozice. S reformací v EU Sněmovna reprezentantů Kypru Tornaritis si udržel pozici předsedy Výboru pro domácí vzdělávání a člena Komise pro životní prostředí a lidská práva.
Zastupuje DISY na evropské úrovni účastí na summitech předsedů parlamentních skupin EPP v národních parlamentech EU a Evropském parlamentu (summity vůdců EPP) od roku 2013.
Od roku 2013 je vedoucím parlamentní delegace v Asijském parlamentním shromáždění (APA). V říjnu 2017 byl zvolen viceprezidentem APA a předsedou Stálého výboru pro hospodářský a udržitelný rozvoj APA. Po jeho zvolení se tento výbor APA poprvé sešel na Kypru v červnu 2018. Setkání se zúčastnilo více než 100 poslanců a senátorů z 20 asijských zemí.
Jako místopředseda parlamentního výboru pro zahraniční a evropské záležitosti se účastní summitů předsedů výborů pro evropské záležitosti parlamentů Evropské unie (COSAC), které jsou nejdůležitějším spojovacím článkem EU s vnitrostátními parlamenty. Účastní se také třístranných schůzí výborů pro zahraniční věci parlamentů Kypru, Řecka a Izraele.
Je také členem parlamentní delegace v Parlamentním sdružení společenství (CPA) a na Meziparlamentní konferenci o stabilitě, hospodářské koordinaci a správě v Evropské unii (IPC SECG).
V březnu 2018 se zúčastnil prvního parlamentního fóra společenství, které se konalo v Londýně. Fórum připravilo půdu pro další zasedání vedoucích vlád společenství (CHOGM) a zúčastnilo se ho více než 70 poslanců z více než 25 zemí společenství.
V září 2018 byl jedním z hlavních řečníků na plenárním zasedání 10. schůze parlamentního partnerství Asie-Evropa (ASEP 10) jako viceprezident asijského parlamentního shromáždění. Toto setkání se konalo v Evropském parlamentu v Bruselu a připravilo půdu pro následující 12. summit Asie-Evropa (ASEM), na kterém se sešli vedoucí představitelé mnoha evropských a asijských zemí.
V listopadu 2018 se zúčastnil konference na vysoké úrovni o udržitelné modré ekonomice, která se konala v Nairobi v Keni. Konference podpořila celosvětovou debatu o modré ekonomice a zúčastnilo se jí více než 30 hlav států a vlád a více než 3000 zástupců z celého světa, z členských států a agentur OSN, multilaterálních rozvojových bank, mezinárodních organizací, soukromých společností a vládní organizace.
Je členem výkonného výboru, politického úřadu a Nejvyšší rady Demokratické shromáždění (DISY). Je také viceprezidentem Institutu byzantské kultury a členem správní rady Nadace mořského života.
Honorárním konzulem Keni na Kypru je od roku 1998. Jako honorární konzul se podílel na zřízení nemocnic a škol v africké zemi.
Jako předseda Stálého parlamentního výboru pro vzdělávací záležitosti (2004–2013) přispěl k vytvoření nezbytné shody pro přijetí zákona o fungování soukromých vysokých škol (2007). Významně také přispěl k vytvoření trvalého kontaktu mezi Kyperským parlamentním vzdělávacím výborem a Řeckým parlamentním výborem pro kulturní záležitosti.
Působil jako viceprezident Demokratické rally (2006–2013), komisař DISY pro záležitosti vzdělávání a koordinátor sektoru kultury a atletiky, komisař DISY pro životní prostředí a udržitelný rozvoj (2001-2005), prezident okresu Nicosia Výbor pro finanční řízení DISY (1995-1999), jakož i člen představenstva Kyperského úřadu pro státní veletrhy (1994-2000).
Když byl poprvé v roce 2001 zvolen poslancem, přestal pracovat jako právník, protože v praxi podporuje zásadu neslučitelnosti mezi parlamentním statusem a právnickou profesí.
Psaní
Tornaritis publikoval v řečtině studii nazvanou „The Cyprus Shipping Industry“.
Je také autorem mnoha publikovaných článků v místním i mezinárodním tisku týkajících se kyperského problému, reformy vzdělávání, moderního evropského rámce, udržitelného rozvoje a ochrany životního prostředí, participativní demokracie, role mladší generace a modernizace státu a její instituce.
Ocenění
Byl vyznamenán medailí města Atény za přínos k organizaci konference o jihovýchodní Evropě a za nejvyšší přínos Alexandrijskému patriarchátu za přínos pro pravoslavnou misi v Keni.
Osobní život
Tornaritis je ženatý a má dvě děti.[1]
Reference
- ^ A b C „Tornaritis G. Nicos“. Sněmovna reprezentantů Kypru. Citováno 30. července 2011.
- ^ „Δημοκρατικός Συναγερμός“. disy.org.cy. Citováno 2019-02-07.
- ^ http://www.reporter.com.cy/vouleftikes/article/66136/{access-date=2019-02-14}