Nicolaus Olai Campanius - Nicolaus Olai Campanius

Nicolaus Olai Campanius (1593–1624), také známý jako Nolandus, byl švédský kněz a rektor školy v Ostravě Enköping.

Narodil se v roce 1593 v Gävle v rodině a kostelník, odtud jeho latinský název. Po několika letech studia na Univerzita v Uppsale vydal se na Velkou cestu po Evropě, kterou financovali tři buržoazie Gävle od 200 švédských riks-tolarů ročně po dobu tří let. Nejprve vstoupil University of Helmstedt. Později Campanius vstoupil do speciálu papežský seminář (latinský: Seminarium Pontificium) zavolal latinský: Collegium Nordicum v Univerzita v Olomouci v roce 1605.^[1] Companius si stěžoval, že jeho jezuita instruktoři v Olomouci dychtili po získávání konvertitů k jejich náboženství „stejně jako ďábel, aby usilovali o duši“. Navzdory tomu si své přednášky o filozofii opravdu užíval kvůli vysoké úrovni a odbornosti, s jakou byl předmět vyučován.^[2]

Po ukončení studia v Olomouci nastoupil Campanius na jezuitskou kolej v roce Braunsberg Během jedné ze sporů však jeho přítel zasáhl ránu do úst jednoho z jezuitů a byli nuceni uprchnout z města.^[2] Campanius se vrátil studovat do Olomouce, ale tam onemocněl a všechny peníze utratil za účty za lékařskou péči. Po odchodu z Olomouce strávil nějaký čas mezi exilovými Švédy Polsko, kde získal podporu krále Zikmund III Vasa v letech 1616–17. Později se vrátil do Švédska, podařilo se mu skrýt své katolické pozadí a tajně se obrátil k protestantismu. Dokonce se stal rektorem školy v Enköping; podle různých zdrojů to bylo buď a základní škola,^[2] Gymnázium (škola)^[3] nebo a vysoká škola.^[4] V roce 1622 získal titul Master of Arts v Uppsale a také předsedal sporům ve filozofii Olause Unonise Gaveliuse na univerzitě v Uppsale.

Byl obviněn z toho, že byl katolík během výslech v roce 1624. Nikdy nepřiznal, že byl římský katolík během svého výslechu však připustil, že měl období pochybností. První administrativní soud rozhodl o dočasném zbavení jeho funkce, dokud nebyl jeho případ přezkoumán soudci Odvolací soud Svea.^[2]

Soud před Odvolacím soudem Svea se konal během třetího a posledního července v červenci 1624. Campanius byl znovu obviněn z toho, že byl římským katolíkem, a sváděl své studenty, aby se stali katolíky, nebo dokonce jezuity, a to tím, že je přiměl dokončit své vzdělání v zahraničí u jezuitských institucí a spolupráce s úhlavními nepřáteli Švédska (tj. emigrantů v Polsku pod vedením bývalého švédského krále Zikmunda III.) Campanius velmi dobře hovořil o metodách výuky jezuitů. Dne 31. července 1624 byl odsouzen k smrti a popraven. Pravděpodobně měl hlavu udeřenou o ramena a položenou na kůl jako varování pro běžnou populaci, jak to bylo ve Švédsku v té době zvykem.^[2]

Reference