Nicolai Wergeland - Nicolai Wergeland

Nicolai Wergeland
NicolaiWergeland.jpg
narozený(1780-11-09)9. listopadu 1780
Hosanger, Norsko
Zemřel25. března 1848(1848-03-25) (ve věku 67)
NárodnostNorština
obsazeníKněz, spisovatel a politik
Známý jakoČlen Norské ústavodárné shromáždění v roce 1814
Děti

Nicolai Wergeland (9. Listopadu 1780 v Hosangeru (nyní Osterøy ) - 25. března 1848, v Eidsvoll ) byl norský kněz, spisovatel a politik a člen Norské ústavodárné shromáždění na Eidsvoll který napsal Ústava Norska dne 17. května 1814.[1] Byl zvolen jako jeden ze dvou delegátů z Christianssand na shromáždění Eidsvoll v roce 1814. Zastupoval stranu odborářů a na Eidsvoll přišel velmi dobře připravený a přinesl svůj vlastní návrh ústavy.[1] Spolu s ním od křesťanůa přišel velkoobchod Ole Clausen Mørch.

Rodina

Wergelandova rodina pocházela z Brekke v Sogn. Jeho otcem byl Halvor Lassesen, učitel a farní úředník Hosanger.

Feministická spisovatelka Camilla Collett, natažený jejím otcem Nicolai Wergeland

Wergelandova dcera Camilla Collett, autor románu Amtmandens døttre („The Governor's Daughters“, 1854, anonymně) je považována za první norskou feministku.[2][3]

Básník Henrik Wergeland, natažený jeho otcem Nicolai Wergeland

Syn Henrik Wergeland je často charakterizován jako norský národní básník a symbol nezávislosti země.[4] Wergeland byl také otcem vojenského důstojníka Oscar Wergeland a majitel Harald Titus Alexis Wergeland. Jeho synovec, horolezec, generálporučík a ministr vlády Harald Nicolai Storm Wergeland vyrůstal s rodinou, když mladá matka, sestra Wergelanda, ovdověla.

Kariéra

Wergeland studoval teologii v Kodani. Jelikož nepocházel z bohaté rodiny, jeho ekonomické podmínky byly natolik obtížné, že zvažoval, že se stane vojákem.[1] Stal se cand.theol. v roce 1803 sloužil jako farář v Christianssandu od roku 1812, farář Eidsvoldovi od roku 1816 a venkovský děkan v Eidsvoldu od roku 1822.[5]

Stal se dobře známým tím, že vyhrál soutěž pořádanou Norská společnost pro rozvoj (Selskabet pro Norges Vel) v roce 1811, přichází s nejlepším psaní argumentovat pro samostatnou norskou univerzitu v Christiania, s Mnemosyne (publikoval v Historisk-philosophiske Samlinger v roce 1811).[5]

V Christianssandu byl aktivním účastníkem na Det Dramatiske Selskab, který byl založen jeho tchánem.

V roce 1814 byl zvolen za delegáta shromáždění Eidsvoll, kde byl členem ústavního výboru.[1][5] Aktivně se účastnil také plenárních zasedání s dlouhými a dobře připravenými projevy.[1] Jeho unionistické a protidánské stanovisko ho učinilo méně oblíbeným mezi delegáty s odlišným názorem.[1]

Po celý svůj život se Wergeland aktivně účastnil politických a kulturních debat, publikoval několik děl, experimentoval s kresbou a malbou a komponoval hudbu.

Vybraná bibliografie

  • Haldor Smeks smaae Tildragelser ve společnosti Livet, Eventyr, Bemærkninger og Meninger: et humoristisk Skrift ve společnosti yorickske Smag
  • Hendricopoedie: kortfattede Love for Opdragelsen fra den spædeste Alder: en Lommebog for Forældre (1808)
  • Haldor Smeks Tildragelser efter hans Hjemkomst: en Fortsættelse, der indeholder ve společnosti Deel af hans Ungdoms Amouretter (1809)
  • Mnemosyne: et Forsøg paa at besvare den af ​​Det kongl. Selskab pro Norges Vel fremsatte Opgave om et Universitet i Norge: et Priisskrift Wergeland (1811)
  • Cantate til Universitets-Festen den 11. prosince 1811 (1811)
  • Slaget ved Lyngøer den 6. července 1812: et Digt (1812)
  • Zpíval jsem Hans Høyhed Prinds Christian Frederiks Nærværelse i Christiansand den 14. srpna 1813 (1813)
  • En politisk Tale til det norske Folk (1814)
  • Udkast til Grundlov pro Kongeriget Norge paa Rigsforsamlingen paa Eidsvold 1814 (1814)
  • Mishandlet Kong Christian Frederik: Beviser derfor i aftvungne Ord om Capellanen Hr. Nicolaj Wergeland og hans Flyveblad "Et Ord til Publikum" mod W. Sebbelow Sebbelow, Wincents Lassen (1815)
  • En sandfærdig Beretning om Danmarks politiske Forbrydelser imod Kongeriget Norge fra Aar 955 do 1814, eller fra Hakon Adelsteens Krig med Harald Blaatand, indtil Fredsslutningen i Kiel (1816)
  • Tilintetgjørelse af allle fiendtlige Anfald paa det af Sandheden selv befæstede Skrift: "Beretning om Danmarks politiske Forhold imod Kongeriget Norge" o.s.v. (1817)
  • Afskeds-Tale holden for Christiansands Menighed 11te Mai 1817 og efter Ønske udgivet i Trykken (1817)
  • Bemærkninger over skriftet: „En sandfærdig beretning om Danmarks politiske forbrydelser imod kongeriget Norge fra 995 til 1814. En historisk skisse Falsen, Christian Magnus (1817)
  • Fortrolige Breve til en Ven, skrevne fra Eidsvold i Aaret 1814 (1830)
  • Smaae Poesier (1830)
  • Fjorten Paragrapher Kirke- og Underviisnings-Væsenet vedkommende (1832)
  • Retfærdig Bedømmelse af Henrik Wergelands Poesi og Karakteer: en æsthetisk-polemisk Afhandling foranlediget ved J.S. Welhavens uefterrettelige Kritik i Skriftet "H. Wergelands Digtekunst og Polemik" (1833)
  • Psalmer om Jesu Christi Lidelse, Død og Begravelse: fra den svenske Psalmebog uddragne, oversatte, omarbejdede og bekjendte Melodier tillempede; med Tillæg (1833)
  • Forsvar pro det Norske Folk og udførlig Kritik over det berygtede Skrift Norges Dæmring (1835)
  • Lærebog i den Evangelisk-Luthersk Christelige Religion: efter Luthers Katechismus og Pontoppidans Forklaring (1836)
  • Den franske Stilist, eller Lexikalsk og grammatikalsk Underviisning i det franske Sprog: med Hensyn til nyeste Brug: en Haandbog for Norske og Danske Wergeland (1841)
  • Sørgetale over Hans Majestæt høisalig Kong Carl Johan, holden i Eidsvold kirke den 28. dubna 1844 (1844)
  • Rejse fra Havre de Grace til Christiania: indeholdende flere forskjellige tildeels kyniske Eventyr, stærkt spækket med Anekdoter og Riim, Charader og Gaader (1848)
  • Tanker og Bekjendelser (1848)

Reference

  1. ^ A b C d E F „Nicolai Wergeland (1780-1848)“ (v norštině). Eidsvoll 1814. Citováno 2008-11-07.
  2. ^ Beret Bråten (2003). „Camilla - Norges første feminist“ (v norštině). Kilden. Informační středisko pro kjønnsforskning. Citováno 2008-11-12.
  3. ^ Katharina M. Wilson (1991). Encyklopedie kontinentálních spisovatelek. Taylor & Francis. ISBN  9780824085476. Citováno 2008-11-12.
  4. ^ „Henrik Wergeland (1808 - 1845) - 200. výročí jeho narození“. Královské norské velvyslanectví v Canbeře v Austrálii. 2008. Archivovány od originál dne 23. 7. 2008. Citováno 2008-11-12.
  5. ^ A b C Mardal, Magnus A. „Nicolai Wergeland“. Obchod Norske Leksikon (v norštině). Citováno 5. října 2010.