Nguyễn Thị Phương Thảo - Nguyễn Thị Phương Thảo - Wikipedia
Nguyễn Thị Phương Thảo | |
---|---|
narozený | Hanoj, Vietnam | 7. června 1970
Národnost | vietnamština |
Alma mater | D. Mendělejevova univerzita chemických technologií v Rusku (doktorát z ekonomického managementu) Plekhanov Ruská ekonomická univerzita (bakaláři v oboru finančního úvěru a ekonomiky práce) |
obsazení | Prezident a generální ředitel, VietJet Air |
Organizace | VietJet Air |
Čisté jmění | 2,2 miliardy USD (září 2020)[1] |
Manžel (y) | Nguyen Thanh Hung |
Děti | 2 |
Nguyễn Thị Phương Thảo (narozen 7. června 1970) je vietnamská podnikatelka a prezident a generální ředitel společnosti VietJet Air.[2]
Životopis
Nguyễn Thị Phương Thảo se setkal s brzkým úspěchem při studiu financí a ekonomiky v Moskva, kde v té době začala distribuovat zboží z Japonska, Hongkongu a Jižní Koreje Sovětský svaz. Od té doby vyvinula portfolio obchodních zájmů, včetně společností VietJet a Sovico Holdings, které vlastní 90% podíl ve společnosti Ho Či Minovo Město vývoj Dragon City.[3] Je držitelkou dvou bakalářských titulů v oboru řízení finančních úvěrů a ekonomiky práce na VŠE Plekhanov Ruská ekonomická univerzita a doktorát z ekonomického managementu na VŠE D. Mendělejevova univerzita chemických technologií v Rusku.
V žebříčku Power Women 2016 se umístila na 62. místě.[4] Ona je uvedena v Asii 50 Power Businesswomen 2016.[5]
Je první vietnamskou miliardářkou, kterou si sama vyrobila, poté, co se v únoru 2017 stala veřejnou rozpočtovou leteckou společností VietJet Air.[1] Investuje také do banky a tří středisek.[1]
Reference
- ^ A b C „Profil Forbes: Thi Phuong Thao Nguyen“. Forbes. Citováno 28. září 2020.
- ^ „Nguyen Thi Phuong Thao převezme VietJet z„ letů v bikinách “na IPO za 5 let“. Cnbc.com (ve vietnamštině). Citováno 24. března 2016.
- ^ „Jak společnost Bikini pomohla vytvořit první vietnamskou miliardářku“. Bloomberg. 2016-03-23. Citováno 2017-03-20.
- ^ „100 nejmocnějších žen na světě“. Forbes.com. Citováno 8. června 2016.
- ^ „Asia's 50 Power Businesswomen 2016“. Forbes.com. Citováno 2016-07-30.