Nový den (román) - New Day (novel)

Nový den

První vydání
Autor	V. S. Reid
Země	Jamaica
Jazyk	Angličtina
Žánr	Historický román
Vydavatel	Alfred A. Knopf
Datum publikace	1949
Typ média	Tisk

Nový den je Kniha z roku 1949 od jamajského autora V. S. Reid. Byl to Reidův první román. Nový den se zabývá politickou historií Jamajky, jak ji prozradila postava jménem Campbell, který je v době USA chlapcem Povstání Morant Bay (v roce 1865) a starý muž během jeho závěrečných kapitol. Mohl to být první román, který se použil Jamajský lidový jazyk jako jeho jazyk vyprávění.^[1]

Reid použil jamajský dialekt jako odrazový můstek pro vytvoření výrazné literární varianty a pro dosažení větší hloubky v anglickém jazyce.^[2] Reid byl motivován k psaní Nový den jeho nespokojenost s tím, jak vůdci George William Gordon a Paul Bogle z Povstání Morant Bay (1865) byly zobrazeny v zahraničním tisku; přepracováním postav ve svém románu k těm, kteří byli negativně vykresleni jako rebelové, chtěl vyvrátit to, co považoval za neférová zkreslování historie.^[3] Povstání v zálivu Morant Bay poskytlo také historické pozadí pro řadu děl napsaných Reidovými literárními protějšky, zejména pak jamajským spisovatelem Rogerem Maisem. Maisova hra George William Gordon také pracoval na opravě historické postavy Gordona, který byl zobrazen jako darebák v převládajících příbězích kolonialismu, jako mučedník a hrdina jamajského nacionalismu.

Na jeho vydání bylo Reidovo fiktivní a historické vyprávění literárním publikem dobře přijato a „chytilo lidskou představivost způsobem, který si [Reid] nedokázal představit, že by se to stalo na Jamajce.“^[3]

Shrnutí spiknutí

Nový den líčí příběh prvního jamajského protestu proti vládě anglické koruny, který upevnil sociálně-ekonomický a politický rámec útlaku tři desetiletí po emancipaci. Román je koncipován jako příběh vypravěče Johna Campbella o povstání Morant Bay v roce 1865 a sérii povstání a jednání, které nakonec vyvrcholí vytvořením Nové ústavy v roce 1944.

Uznáván za svůj zvláštní přístup k EU historický román, příběh začíná postarším vypravěčem Johnem Campbellem, který vzpomíná na dlouholetou historii své rodiny a země v průběhu 79 let, když leží vzhůru v předvečer jamajského Dne ústavy a jeho paměť ho odmítá uniknout. Kvalita vyprávění Nový den je evidentní, když starý vypravěč přechází z minulého času do současného hlasu, když starý Campbell bojuje s vybavením si událostí z minulosti („pamatuj, pamatuji si“).^[4]

Protagonista John Campbell, afrického i evropského původu, je členem rodiny, která se s každou generací proslavila. Od zrušení otroctví Campbell vysvětluje, že velkostatky na Jamajce přestaly fungovat. Mnoho sucha ničí ostrov a stav chudé populace se jen zhoršuje. Hněv a zášť rostou vůči vládě guvernéra a bohatým vlastníkům půdy, což následně vyvolává povstání Morant Bay. Johnův starší bratr Davie Campbell, kterého John zbožňuje, spojuje své síly s jamajskými radikály Stoney Gut. Britové zahájili palbu a zabili čtyřicet mužů ze Stoney Gut a Morant Bay. Rebelové v odvetě zabijí 40 milicionářů.

Ačkoli je Johnův otec, Pa John Campbell, mírumilovný a oddaný křesťan, on a celá jeho rodina, kromě Johna a Davieho, jsou nakonec zabiti v době, kdy Angličané zastaví vládu teroru, kterou guvernér Eyre považoval za řešení povstání. Následně John unikne s Daviem a Lucille Duboisovou, dívkou, která se ožení s Daviem. Všichni tři žili na malém kajaku, dokud je Angličané nepřestali lovit. Vedení tohoto boje není James Creary, syn Lucille a Davida, ale jejich vnuk Garth Creary. Garth, bohatý právník a obchodník, je v konečném důsledku odpovědný za provádění řady propagandy, soudních sporů, stávek a jednání, které nakonec připraví půdu pro novou jamajskou ústavu. Nový politický den se slaví ráno po dlouhé a neklidné noci starého Johna Campbella. Částečná samospráva Jamajky ustupuje „novému dni“ země.^[4]

Styl

V zájmu čtenářství a obchodní životaschopnosti Reide vytvořil jazyk vyprávění v Nový den jako sloučení jamajského dialektu a standardní angličtina. Reid zamýšlel, aby román překonal jazykové bariéry a bylo mu rozumět všem literárním divákům, kteří uměli číst anglicky, a přitom si zachovali „krásný rytmus všech západoindických anglicky mluvících lidí“.^[3]

Román je rozdělen do tří částí: První část je napsána v upraveném jamajském dialektu, jazyk vyprávění ve druhé části obsahuje zředěné ztvárnění stejné jamajské lidové mluvy a část třetí je napsána výhradně v tradiční angličtině.

Použití národního dialektu jako jazyka vyprávění je evidentní v úryvku převzatém z Reida Nový den:

"Otec se rychle zastavil, jeho šířka šla spěchem." Překvapilo ho, že mě zajímalo proč; protože Naomi a já jsme věděli dobře o Mojžíšovi a mé sestře Ruthie. Když jsme dorazili domů, zeptal jsem se Naomi, proč by otce mělo překvapení zajmout, ale ona se zasmála a řekla, že všichni lidé jsou blázni blázni… Ale já ti tu noc říkám o otcově hlasu. Když zvedl hůl coco-macca a hodil ji na Mojžíšovo rameno, slyšel jsem, že jsem v jeho hlase slyšel všechno, co teď slyším, když křičí na mého brácho Davieho. “ (str. 20)^[4]

Zde se opakování „blázen“ a „slyšel“ používá pro stylistické účely důrazu a rytmu, které oběmu dávají použití dialektu jeho osobitý a poetický charakter. Navíc autorovo opakované používání inverzí jako „překvapení, které na něj bylo“ a úniků jako „ha“ (pro označení mít)^[4] dále fungují jako Reidovy volné úpravy jamajské řeči.^[2] Reidovo přepracování jamajského mluveného slova se také projevuje v používání jamajských příslovcí typu „quick“ namísto standardního anglického příslovce „quick“.^[1]

Reidovo používání jamajského dialektu mohlo být odvozeno od jeho vášně pro hudbu a touhy prosazovat „majestátní, ale přirozený rytmus psaní“.^[2]

Viz také

• Národní jazyk

Reference