Neuer Weg (Bukurešť) - Neuer Weg (Bucharest)

Neuer Weg („Nová cesta“) byla a německý jazyk deník vydávaný od Bukurešť, Rumunsko.[1][2] Byly to hlavní německé noviny v zemi pod komunistický režim.[3] První vydání novin vyšlo 13. března 1949.[4][5] Zpočátku Neuer Weg nesl podtitul "Varhany Antifašistický výbor německých pracujících v Rumunsku " (Organ des Antifaschistischen Komitees der deutschen Werktätigen in Rumänien).[3] Protifašistický výbor byl založen v březnu 1949 skupinou německých členů Rumunská dělnická strana, na základě rozhodnutí ústředního výboru strany v prosinci 1948.[4][6] V tomto bodě je počátečníDruhá světová válka vlna diskriminace etnických Němců byla potlačena.[3] Neuer Weg byl první německý tiskový orgán oslovující celostátní publikum v Rumunsku.[4]

Ernst Breitenstein byl zakládajícím šéfredaktorem Neuer Weg, působící v této funkci až do roku 1954.[6][7] V roce 1953 byl podtitul změněn na „Orgán Lidové rady Rumunské lidové republiky“ (Organ der Volksräte der Rumänischen Volksrepublik).[3] V roce 1954 byl Breitenstein nahrazen Anton Breitenhofer jako šéfredaktor.[6] V roce 1969 Neuen Weg založila společnost vydávající knihy.[1]

V letech 1968 až 1973 byl podtitul deníku „Politické denní noviny v Rumunské socialistické republice“ (Politische Tageszeitung in der Sozialistischen Republik Rumänien).[6] V letech 1973 až 1989 měl podtitul „Denní noviny Národní rady fronty socialistické jednoty“ (Tageszeitung des Landesrates der Front der Sozialistischen Einheit).[3][6]

V polovině 70. let Neuer Weg byl vydáván denně kromě pondělí.[1] V únoru 1970 byl Breitenstein jmenován asistentem šéfredaktora. Hugo Hausl byl jmenován pomocným šéfredaktorem a generálním tajemníkem Ioana Franka v publikaci v listopadu 1972.[8] V listopadu 1976 se Breitenstein vrátil jako šéfredaktor a v této funkci působil až do roku 1989.[1][7][9] Hausl pokračoval jako asistent šéfredaktora, zatímco Frankovo ​​působení skončilo v prosinci 1978.[9] Na začátku 80. let se odhadovalo, že má denní cirkulaci kolem 70 000.[10]

V roce 1992 Neuer Weg byl zavřen. To bylo nahrazeno Allgemeine Deutsche Zeitung für Rumänien.[11]

Reference

  1. ^ A b C d Novinový tiskový adresář. Benn. 1974. str. 853.
  2. ^ K. G. Saur Verlag GmbH & Company; Walter De Gruyter Incorporated (1. ledna 2000). Bauer-Ose - Björnson. Walter de Gruyter. p. 509. ISBN  978-3-11-096114-0.
  3. ^ A b C d E Elemér Illyés (1982). Národnostní menšiny v Rumunsku: změna v Transylvánii. Východoevropské monografie. p. 300.
  4. ^ A b C Monica Barcan; Adalbert Millitz (1978). Německá národnost v Rumunsku. Meridiane. str. 87–88.
  5. ^ Horia C. Matei (1989). Ročenka Rumunska. Editura Științifică și Enciclopedică. p. 70. ISBN  9789732900987.
  6. ^ A b C d E Annett Müller; Arbeitskreis für Siebenbürgische Landeskunde (2002). Abschied in Raten: vom Neuen Weg zur Allgemeinen Deutschen Zeitung für Rumänien: der Wandel der Zeitung nach der massenhaften Auswanderung der Deutschen aus Romänien. Hora. str. 74–75. ISBN  978-3-929848-23-6.
  7. ^ A b Zeitschrift für Siebenbürgische Landeskunde. 13-14. Böhlau Verlag. 1990. s. 152.
  8. ^ Adresář rumunských úředníků. Ústřední zpravodajská služba. 1973. str. 179.
  9. ^ A b Adresář úředníků Rumunské socialistické republiky. Ústřední zpravodajská služba. 1982. str. 136.
  10. ^ Günter Holtus (1. ledna 1989). Die einzelnen romanischen Sprachen und Sprachgebiete von der Renaissance bis zur Gegenwart: Rumänisch, Dalmatisch / Istroromanisch, Friaulisch, Ladinisch, Bündnerromanisch. Walter de Gruyter. p. 236. ISBN  978-3-11-096611-4.
  11. ^ Annemarie Weber (2010). Rumäniendeutsche ?: Diskurse zur Gruppenidentität einer Minderheit (1944-1971). Böhlau Verlag Köln Weimar. str. 88–89. ISBN  978-3-412-20538-6.