Nizozemsko v Essent NV - Netherlands v Essent NV - Wikipedia
| Nizozemsko v Essent | |
|---|---|
 Essent NV hlavní sídlo. | |
| Soud | Soudní dvůr EU |
| Citace | (2013) C ‑ 105/12 na C ‑ 107/12 |
| Klíčová slova | |
| Veřejné vlastnictví, energie | |
Nizozemsko v Essent NV (2013) C ‑ 105/12 je Právo EU případ relevantní pro Britské podnikové právo o správě výroby elektřiny.
Fakta
Essent NV tvrdil, že nizozemské právo porušilo požadavek směrnice o zemním plynu a elektřině týkající se „oddělení vlastníků přenosových soustav“, oddělit organizaci a správu přenosových soustav (nikoli však vlastnictví aktiv). Rovněž tvrdil, že došlo k porušení článku 63 SFEU volný pohyb kapitálu. Podle nizozemského práva existoval (1) zákaz privatizace akcií provozovatelů distribučních soustav elektřiny nebo plynu, z nichž všichni museli být veřejní, a (2) zákaz skupiny, takže provozovatelé soustav nesmí být součástí stejné skupiny jako společnosti, které vyrábějí, dodávají nebo obchodují s elektřinou, a (3) zákaz členů skupiny zatěžovat se dluhy a jinými věcmi, které „mohou nepříznivě ovlivnit provoz systému“. Nizozemská vláda tvrdila, že všechna opatření spadají pod ochranu článku 345 SFEU, že členské státy mohou určit pravidla „upravující systém vlastnictví majetku“.
Rozsudek
Soudní dvůr rozhodl, že nizozemské právo je slučitelné se směrnicemi.
30 V tomto ohledu z judikatury Soudního dvora vyplývá, že Smlouvy obecně nevylučují ani znárodnění podniků (v tomto smyslu viz věc 6/64 Costa [1964] Sb. Rozh. 585, s. 598) nebo jejich privatizace (viz v tomto smyslu věc C ‑ 244/11 Komise v.Řecko [2012] Sb. Rozh. Bod 17).
31 Z toho vyplývá, že členské státy mohou legitimně sledovat cíl vytvoření nebo zachování souboru pravidel týkajících se veřejného vlastnictví určitých podniků.
[...]
36 Článek 345 SFEU však neznamená, že pravidla upravující systém vlastnictví majetku platný v členských státech nepodléhají základním pravidlům Smlouvy o FEU, mezi něž patří mimo jiné zákaz diskriminace, svoboda usazování a volný pohyb kapitálu ...
53 Pokud jde o zákaz privatizace, který spadá do působnosti článku 345 SFEU, bylo tedy rozhodnuto, že toto ustanovení nemůže odůvodnit omezení pravidel týkajících se volného pohybu kapitálu (viz věc C ‑ 171/08 Komise v. Portugalsko, bod 64 a citovaná judikatura, a Komise v.Polsko, bod 44). To však neznamená, že zájem, který je základem volby zákonodárce ve vztahu k pravidlům o veřejném nebo soukromém vlastnictví provozovatele distribuční soustavy elektřiny nebo plynu, nelze považovat za naléhavý důvod obecného zájmu.
[...]
65 Toto zjištění je podpořeno směrnicemi 2009/72 a 2009/73, jejichž cílem je zejména dosáhnout stejných cílů, jak vyplývá z bodů 3, 4, 9 až 12, 15, 25 a 44 bodů odůvodnění směrnice 2009/72 a ze 3., 4., 6. až 13., 22. a 40. bodu odůvodnění směrnice 2009/73. Zejména 4., 9., 11., 15., 25., 26. a 44. bod odůvodnění směrnice 2009/72 a 4., 6., 8., 12., 22., 25. a 40. bod odůvodnění směrnice 2009/73 zveřejňují přání Zákonodárce Evropské unie k zajištění nediskriminačního přístupu k distribučním soustavám elektřiny nebo plynu a transparentnosti na trzích, k zabránění křížových dotací, k zajištění odpovídajících investic do sítí s cílem zaručit stabilní zabezpečení dodávek elektřiny a plynu a zabránit výměny důvěrných informací mezi provozovateli soustav a výrobními / výrobními a dodavatelskými podniky.
66 V důsledku toho mohou cíle uvedené předkládajícím soudem v zásadě jako naléhavé důvody obecného zájmu odůvodnit zjištěná omezení základních svobod.