Nedžad Ibrišimović - Nedžad Ibrišimović

Nedžad Ibrišimović, (20. října 1940 - 15. září 2011^[1]) byl Bosenské spisovatel a sochař. V letech 1993 až 2001 byl prezidentem Sdružení spisovatelů Bosny a Hercegoviny. On je nejlépe známý pro romány Ugursuz (1968, Neštěstí) a Vječnik (2005), přeloženo do angličtiny jako Věčný (2010). V roce 2011 byl jedním ze zakladatelů Bosniak akademie věd a umění. Ibrišimovićovy romány byly přeloženy do češtiny, turečtiny, albánštiny, angličtiny, francouzštiny, španělštiny, němčiny a italštiny.

Bibliografie

• Kuća zatvorenih vrata, 1964.
• Najbolji časovničar na svijetu (radio-play), 1967.
• Pisac i njegova kreatura (rozhlasová hra), 1968.
• Zlatni most (rozhlasová hra), 1968.
• Ugursuz, 1968.
  • Zlá krev, Odeon, Praha, 1976;
  • 3. izd. V. Masleša, Sarajevo, 1982;
  • Ogursezi. Perkhteu Musa Ramadani. Prishtine, Rilindija, 1988;
  • Ugursuz, Svjetlost, Sarajevo, 1984/85;
  • Ugursuz, Svjetlost, Sarajevo, 1991;
  • Ugursuz, Preporod, Sarajevo, 1996;
  • Ugursuz, Svjetlost, Sarajevo, 1997;
  • Ugursuz, Publishing, Sarajevo, 1999;
• Karabeg, 1971.
• Priče, 1972.
• Glas koji je pukao o Egidiju (rozhlasová hra), 1974.
• Izvor (rozhlasová hra), 1977.
• Živo i mrtvo, 1978.
• Zmaj od Bosne, 1980.
• Car si ove hevte, 1980.
• Šamili tubakovi, 1984.
• Nakaza i vila, 1986.
• Drame, 1988.
• Kuća bez vrata i druge priče, 1989.
• Braća i veziri, 1989.
• Dva dana u Al-Akru, 1991.
• Knjiga Adema Kahrimana napisana Nedzadom Ibrišimovićem Bosancem, 1992.
• Zambaci moje duše, 1993.
• Izabrana djela I-X
• Vječnik, 2005.
  • Eternee, 2010;
• El-Hidrova knjiga, 2011.

Reference