Nekropole Pydna - Necropolises of Pydna
![]() ![]() Zobrazeno v Řecku | |
Umístění | Pieria, Řecko |
---|---|
Souřadnice | 40 ° 24'02 ″ severní šířky 22 ° 36'49 ″ východní délky / 40,400509 ° N 22,613732 ° ESouřadnice: 40 ° 24'02 ″ severní šířky 22 ° 36'49 ″ východní délky / 40,400509 ° N 22,613732 ° E |
Dějiny | |
Období | Doba bronzová - Christian Era |
Tam jsou některé makedonské hrobky a nekropole Pydna kolem starodávná Pydna a vedle staré silnice z Methone na severu do Dion na jihu. Nejstarší hrobky jsou z Doba bronzová, nejmladší z raně křesťanského období. Menší mohyly byly po staletí erodovány a nyní již nejsou viditelné. Většina vykopávek musela být provedena jako záchranné vykopávky. Nálezy, jak ve starověké Pydně, tak na nekropolech, ukazují zmenšující se populaci během období druhé Řecká kolonizace.[1]
Umístění
V okolí starověkého města byla objevena řada hrobek z různých období. Na západě a jihu je rozsáhlá severní nekropole a menší nekropole (40 ° 22'51 ″ severní šířky 22 ° 37'07 ″ východní délky / 40,380732 ° N 22,618475 ° E), jakož i jednotlivé hroby a mohyly. Podle starodávných zvyků byly hřbitovy umístěny vedle přístupových cest a poblíž městských bran.[2]
Graves
![](http://upload.wikimedia.org/wikipedia/commons/thumb/0/08/Pydna%2C_Quadratisches_Grab.jpg/220px-Pydna%2C_Quadratisches_Grab.jpg)
Mezi nekropoly lze po staletí pozorovat změny ve stylu a pohřebních obřadech; mezi sbírkami hrobů lze vidět různé typy pohřbů. V několika případech byla těla zpopelněna, zatímco většina byla pohřbena v zemi. Batoľata byla často pohřbena v běžných hliněných nádobách, které byly rozbity a po uložení těla se znovu připojily. V některých případech byla zpopelněná těla pohřbena také v měděných konvicích nebo hliněných nádobách. Mrtví byli buď upáleni přímo v hrobě, nebo byla pro tento účel postavena dřevěná plošina. Během 5. století před naším letopočtem byly mužské mrtvoly pohřbeny od hlavy k západu, ženská těla od hlavy k východu. V lebkách mnoha zemřelých, tzv Charonův obol Bylo zjištěno; byl položen pod jazyk mrtvých a sloužil k placení převozníkovi Charone pro převod do Hades. Během Helénistické období a Římské období, pohřby byly pravidlem, kremace byly ještě vzácnější než v době klasického období. Zbytky dřevěných rakví byly někdy natřeny modrou a červenou barvou. Hroby z poloviny 4. století před naším letopočtem jsou menší než hroby, které byly vytvořeny před nebo po; archeologové připisují tuto skutečnost zpět ekonomicky obtížným dobám.
Forma hrobů jde od jednoduché jámy přes uzavřené hroby k makedonským a thráckým hrobkám s dromy a několika komorami. Částečně vzory uspořádání hrobů naznačují jejich použití jako rodinných hrobek. Nejkomplikovanější design ztělesňuje monumentální makedonské hrobky, z nichž dvě nejvýznamnější se nacházejí v Korinos. Půdy jednoduchých hrobů byly posypané štěrkem nebo pískem. Hroby pokrývaly kamenné desky nebo - častěji - v okolí Pydny jsou kameny - dřevěné desky. Jediné čtvercové hrobky svědčí o tom, že pozůstatky zesnulého byly pohřbeny později. Šest z objevených hrobek bylo postaveno v mykénském stylu, což bylo v Pierii neobvyklé.[3][4][5]
Pohřební předměty
![](http://upload.wikimedia.org/wikipedia/commons/thumb/b/bf/Golden_laurel_wreath_T_HL_04_Kerameikos_Athens.png/220px-Golden_laurel_wreath_T_HL_04_Kerameikos_Athens.png)
V hrobech bylo nalezeno mnoho předmětů. Kromě keramiky, šperků, zbraní a nástrojů byly odkryty také bohatě zdobené skleněné nádoby. Hliněné nádoby byly převážně dováženy z Attika, ve vzácnějších případech také z Korint nebo na jiných místech v okolí Egejské moře; některé jsou také z místní produkce. V dětských hrobech byly často nalezeny hliněné postavy. Klenoty jsou obvykle vyrobeny z bronzu, železa nebo stříbra; méně často jsou vyrobeny z kosti nebo ze zlata. V hrobech zemřelých mužů byly zbraně nalezeny pouze ve výjimečných případech. Malé nádoby ze skla nebo alabastru, které jsou připevněny k mrtvolám žen, jsou obvykle v dobrém stavu. Některé z nálezů jsou vystaveny v archeologickém muzeu v Makrygialos, největší část je uložena v Archeologické muzeum v Soluni.[6]
Severní pohřebiště
![](http://upload.wikimedia.org/wikipedia/commons/thumb/2/24/Grabanlage%2C_Ortsrand_s%C3%BCdlich_von_makrygialos.jpg/200px-Grabanlage%2C_Ortsrand_s%C3%BCdlich_von_makrygialos.jpg)
Nachází se na křižovatce tří starověkých silnic, bylo objeveno asi 3000 hrobů z klasického a helénistického období. Jedná se o největší a nejintenzivněji využívané pohřebiště. Nejmladší hroby se používají až do roku 146 před naším letopočtem. Vzhledem k tomu, že hroby jsou převážně v zemědělských oblastech, byly mapovány, fotografovány a poté, co byl hrob odstraněn, znovu naplněn zeminou. Drtivá část severní nekropole stále zůstává odkryta a půda je v současné době využívána zemědělci k pěstování plodin. Stále jsou otevřené pouze monumentální jednotlivé hroby chráněné před povětrnostními vlivy střechami.
Jednoduché hroby byly většinou nedotčené, když je archeologové našli, na rozdíl od makedonských pohřebišť, které byly často již ve starověku vypleněny.
Pohřebiště asi 500 metrů severně od hradeb starověké Pydny obsahovalo hrobky z 5. a 4. století před naším letopočtem. Většinu z nich ušetřili lupiči hrobů. V hrobech bylo bohaté hrobové zboží; ženy dostaly cenné skleněné nádoby a zlaté a stříbrné šperky; v hrobech mužů byly meče, kopí, helmy a nádoby na pití.[7]
Jižní pohřebiště
![](http://upload.wikimedia.org/wikipedia/commons/thumb/0/07/Pydna%2C_s%C3%BCdliche_Nekropole.jpg/220px-Pydna%2C_s%C3%BCdliche_Nekropole.jpg)
V blízkosti solných dolů v Kitrosu leží hroby jižní nekropole v Pydně. Je mnohem menší než severní hřbitov, ale hrobky jsou skvostnější. Archeologové předpokládají, že zde byli pohřbeni bohatší obyvatelé Pydny. Vykopávky začaly v roce 1984 a byly zastaveny v roce 2003 po několika přestávkách. K dnešnímu dni bylo odkryto 83 hrobů, které však tvoří pouze část jižní pohřebiště. Nejstarší hroby pocházejí z roku 350 před naším letopočtem a poslední pohřebiště jsou z roku 146 před naším letopočtem. Představují tak největší období pohřební kultury od výstupu po pád makedonského království.[8]
Hroby lze datovat do tří fází:
- Od roku 350 př. N. L. Až do prvních let vlády krále Antigonus Gonatas (276-239 př. N. L.). Z tohoto období pocházejí největší a nejskvostnější hrobky. Částečně (pravděpodobně rodinami) byly používány po celá desetiletí.
- Od začátku 3. století před naším letopočtem byly preferovány makedonské jednokomorové hrobky, které v některých případech zahrnovaly několik lidí. Tento typ trval až do první poloviny 2. století před naším letopočtem.
- Od druhé poloviny 2. století před naším letopočtem převládaly opět jednotlivé hroby.
Většina hrobů byla stále nedotčena a uvnitř ukradených hrobů zůstaly nekovové předměty; zloděje hrobů očividně zajímaly pouze drahé kovy (možná i zbraně). Pozoruhodný je hrob lékaře, jehož hrobové předměty byly jeho lékařskými nástroji.[9]
Reference
- ^ „Die griechische Kolonisation“ (v němčině). Citováno 2018-03-12.
- ^ „Penn University, The Ancient Greek World, Religion and Death“.
- ^ Besios, Matheos. Pieridon Stefanos: Pydna, Methone a starobylá místa severní Pierie (Πιερίδων Στέφανος: Πύδνα, Μεθώνη και οι αρχαιότητες της βόρειας Πιερίας. Α ’Έκδοση: Κατερίνη 2010), (v řeckém jazyce) strana 134, ISBN 978-960-99308-0-2
- ^ Socorro, Nathalie Del. „Miniaturní předměty z archaických hrobek Makedonie“. Haemus Journal. 2.
- ^ Socorro, Nathalie Del. „Sociální status odráží kovové předměty nalezené na archaických pohřbech z Makedonie“. Haemus Journal. 1.
- ^ Besios, Matheos. Pieridon Stefanos: Pydna, Methone a starobylá místa severní Pierie (Πιερίδων Στέφανος: Πύδνα, Μεθώνη και οι αρχαιότητες της βόρειας Πιερίας. Α ‘Έκδοση: Κατερίνη 2010), (v řečtině) strana 133, ISBN 978-960-99308-0-2
- ^ Besios, Matheos. Pieridon Stefanos: Pydna, Methone a starobylá místa severní Pierie (Πιερίδων Στέφανος: Πύδνα, Μεθώνη και οι αρχαιότητες της βόρειας Πιερίας. Α ‘Έκδοση: Κατερίνη 2010), (v řeckém jazyce) strany 131 až 137, ISBN 978-960-99308-0-2
- ^ Besios, Matheos. Pieridon Stefanos: Pydna, Methone a starobylá místa severní Pierie (Πιερίδων Στέφανος: Πύδνα, Μεθώνη και οι αρχαιότητες της βόρειας Πιερίας. Α ‘Έκδοση: Κατερίνη 2010), (v řeckém jazyce) strany 211 až 258, ISBN 978-960-99308-0-2
- ^ Besios, Matheos. Pieridon Stefanos: Pydna, Methone a starobylá místa severní Pierie (Πιερίδων Στέφανος: Πύδνα, Μεθώνη και οι αρχαιότητες της βόρειας Πιερίας. Α ‘Έκδοση: Κατερίνη 2010), (v řeckém jazyce) strana 213, ISBN 978-960-99308-0-2