Národní opoziční unie - National Opposition Union - Wikipedia
Národní opoziční unie (španělština: Unión Nacional Opositora, UNO) byla široká koalice opozičních stran vytvořená s cílem postavit se proti nikaragujskému prezidentovi Daniel Ortega v Volby v roce 1990. Jeho kandidát Violeta Chamorro nakonec závod vyhrál. OSN vypátrala jeho počátky zpět do Nikaragujské demokratické koordinační skupiny (Coordinadora Democrática Nicaragüense —CDN), která byla založena v roce 1982 různými opozičními skupinami. V době voleb bylo ze čtrnácti politických stran koalice OSN uvažováno o čtyřech konzervativní, sedm lze charakterizovat jako centristický strany a tři - včetně Nikaragujští komunisté - byl tradičně zcela vlevo od politického spektra.[1]
Přes vnitřní boj uspěla koalice OSN pod vedením Violety Chamorro ve své kampani zaměřené na hospodářský úpadek a sliby míru. Chamorro slíbil ukončit vojenský návrh, zahájit demokratické usmíření a obnovit ekonomický růst. Mnoho Nikaragujců mělo pocit, že protiválka a špatná ekonomika budou pokračovat, pokud FSLN zůstane u moci, kvůli silné opozici Spojených států proti FSLN (Bushova administrativa prohlásila, že pošle pomoc vládě, pouze pokud bude zvolena OSN) .
Mezitím poskytly prostředky a organizační pomoc OSN Organizace spojených národů pro národní demokracii (NED), která v červnu 1989 obdržela 2 miliony dolarů od amerického Kongresu, který také v dubnu 1989 schválil balíček 49,75 milionů dolarů nesmrtelná „pomoc Contras, která financovala jejich propagandistickou kampaň pro-UNO. Některé vesnice hlásily hrozby vraždami Contras, pokud ve volbách hlasovaly pro FSLN.
V prezidentských volbách konaných 25. února 1990 Violeta Barrios de Chamorro vyhrál 55% lidového hlasování proti 41% Daniela Ortegy. [2].
Organizace spojených národů se rozpadla v polovině 90. let po velmi nepříjemném pravidle, během něhož bylo dosaženo malého pokroku. Nejpozitivnějším důsledkem jejich volebního vítězství byl konec kontrarevoluce a americké ekonomické embargo.
Členské strany
| Politická strana | Orientace | Vůdce |
|---|---|---|
| Alianza Popular Conservadora (Popular Conservative Alliance). | pravé křídlo | Míriam Argüello Morales |
| Movimiento Democrático Nicaragüense (nikaragujské demokratické hnutí) | centristický | Roberto Urroz Castillo |
| Partido de Acción Nacional (Národní akční strana) | centristický | Eduardo Rivas Gasteazoro |
| Partido de Acción Nacional Conservadora (Konzervativní strana národní akce). | pravé křídlo | Hernaldo Zúñiga Černá Hora |
| Partido Comunista de Nicaragua (Komunistická strana Nikaraguy) | levé křídlo | Eli Altimirano |
| Partido Conservador Nacional (Národní konzervativní strana) | pravé křídlo | Silviano Matamoros Lacayo |
| Partido Demócrata de Confianza Nacional (Demokratická strana národní důvěry) | centristický | Agustín Jarquín Anaya |
| Partido Integracionalista Centroamericano (Středoamerická integrační strana) | Alejandro Pérez Arévalo | |
| Partido Liberal (Liberální strana) | Andrés Zúñiga Mercado | |
| Partido Liberal Constitucionalista (Liberal Constitutionalist Party) | pravé křídlo | José Somarriba |
| Partido Liberal Independiente (Nezávislá liberální strana) | centristický | Virgilio Godoy Reyes |
| Partido Popular Social Cristiano (Social Christian Popular Party) | centristický | Luis Guzmán |
| Partido Social Demócrata (sociálně demokratická strana) | pravý střed | Guillermo Potoy |
| Partido Socialista Nicaragüense (Nikaragujská socialistická strana) | levé křídlo | Gustavo Tablada Zelaya |
APC, PANC a PCN v roce 1992 oznámily, že se pro volby v roce 1996 spojí jako strana Národní konzervativní strany (Partido Conservador Nationalista - PCN).
Zdroj: http://www.country-data.com/frd/cs/nicaragua/ni_appen.html#table10